Ratko Radovanović
| Ratko Radovanović | |
|---|---|
| Narození | 16. října 1956 (66 let) Sarajevo |
| Povolání | basketbalista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Basketbal na LOH | ||
| zlato | LOH 1980 | Jugoslávie |
| bronz | LOH 1984 | Jugoslávie |
| Mistrovství světa v basketbalu mužů | ||
| zlato | MS 1978 | Jugoslávie |
| bronz | MS 1982 | Jugoslávie |
| bronz | MS 1986 | Jugoslávie |
| Mistrovství Evropy v basketbalu mužů | ||
| zlato | ME 1977 | Jugoslávie |
| stříbro | ME 1981 | Jugoslávie |
| bronz | ME 1979 | Jugoslávie |
| bronz | ME 1987 | Jugoslávie |
Ratko "Raša" Radovanović (srbsky: Ратко Радовановић; * 16. října 1956 Nevesinje) je bývalý jugoslávský basketbalista narozený na území dnešní Bosny a Hercegoviny, srbské národnosti a dnes žijící v Srbsku. Měří 211 cm. Hrál především na pozici pivota.
S jugoslávskou reprezentací získal zlatou olympijskou medaili na hrách v Moskvě roku 1980 a bronzovou na hrách v Los Angeles roku 1984.[1] Je mistrem světa z roku 1978 a ze světového šampionátu má i dva bronzy (1982, 1986). Má na svém kontě i titul mistra Evropy z roku 1977, stříbro z ME 1981 a dva eurobasketové bronzy (1979, 1987). S klubem KK Bosna Sarajevo vyhrál v sezóně 1978-79 nejprestižnější evropskou klubovou soutěž, Euroligu (tehdy Pohár mistrů). Stal se s ním třikrát mistrem Jugoslávie (1978, 1980, 1983) a získal jeden jugoslávský pohár (1978). V Bosně působil v letech 1972–1983, závěr kariéry strávil ve francouzském Stade Français (1983–1986) a italském klubu Reyer Venezia (1986–1990).
Hráčskou kariéru ukončil v roce 1990, poté se s manželkou a dvěma malými dětmi vrátil do Sarajeva, kde investoval do soukromé zubní kliniky. Necelé dva roky poté vypukla bosenská válka a Radovanović i s rodinou uprchl do Bělehradu, kde od té doby žije.[2] V roce 1996 se stal sportovním ředitelem basketbalového klubu FMP z bělehradském předměstí Železnik. Klub se díky němu stal známou líhní basketbalových talentů. Mládežnickým systémem FMP prošli například Miloš Teodosić, Vladimir Radmanović nebo Miroslav Raduljica. Z FMP Radovanović odešel roku 2010 a osm let se basketbalu stranil. Roku 2018 se k němu ale vrátil, když se stal sportovním ředitelem klubu Sloboda Užice.[3] Začal se také angažovat v politice, roku 2023 se stal členem Srbské pokrokové strany srbského prezidenta Aleksandara Vučiće.[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ratko Radovanović na anglické Wikipedii.
- ↑ Olympedia – Ratko Radovanović. www.olympedia.org [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Ej, ja sa aždajama u ekipi! Rašina životna priča: Od medalja su mi važniji Kića, Moka, Dražen... Takve se veličine ne zaboravljaju. Kurir.rs [online]. 2023-08-31 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Veliki povratak legendarnog Raše Radovanovića u srpsku košarku. Sportal [online]. [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (sr-Latn-CS)
- ↑ Bivši košarkaški reprezentativac Ratko Radovanović postao član SNS. Telegraf.rs [online]. 2023-05-24 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. (srbsky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
