Raveň

Raveň
Kaplička před domem čp. 10
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Střítež
Okres	Český Krumlov
Kraj	Jihočeský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°45′57″ s. š., 14°28′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	125 (2021)[1]
Katastrální území	Střítež u Kaplice (8,38 km²)
Nadmořská výška	600 m n. m.
PSČ	382 42
Počet domů	29 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Raveň
Další údaje
Kód části obce	139955
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raveň (německy Robus) je vesnice v nadmořské výšce 600 metrů, která je rozložena podél slepé cesty, poblíž mezinárodní silnice České Budějovice–Linec. Název Ráveň je používán od roku 1600 a je odvozen od slova „rovina“.

Historie

V bývalé česko-německé zemědělské osadě, postavené téměř v rovině, žilo sedm usedlíků, kteří byli v roce 1658 poddanými města Kaplice. Náves byla v západní části.

O osadě Ráveň jsou zmínky z roku 1381, kdy ji od svých strýců Vernéře a Přibíka koupil Markvart z Pořešína. V roce 1387 ji dostali Rožmberkové, kteří ji připojili k velešínskému panství. Potom ves zdědili Švamberkové, jimž ji zabavil císař a prodal Buquoyovi. Po zrušení poddanství v roce 1848 se Ráveň dostala do krumlovského okresu. Škola byla postavena v severovýchodní části osady, v roce 1908. V letech 1900 až 1945 žilo v Rávni okolo sto padesáti obyvatel, mírně převažovali Němci. Po záboru Sudet byla Ráveň německou pohraniční obcí, hranice mezi protektorátem a Německou říší byla na kaplickém nádraží.

Po odchodu německého obyvatelstva po roce 1945 se prosperujících a solidně zařízených německých statků sice ujali čeští dosídlenci, ale dlouho hospodařit nedokázali, brzy přišla kolektivizace a socializace venkova, budovy zabral státní statek, který v nich zřizoval stáje, sklady a jednoduché byty pro své zaměstnance. V roce 1950 měla Ráveň sedmdesát obyvatel. Výstavbou nových objektů zemědělské velkovýroby osada postižena nebyla.

V roce 1970 klesl počet obyvatel na 37, potom začaly mezi starou Rávní a hlavní silnicí vyrůstat nové rodinné domy, a obyvatelstva začalo přibývat. Do roku 1971 byla v Rávni obecní samospráva. Bývalé velké zemědělské usedlosti začaly pustnout, některé byly zbořeny, ke konci osmdesátých let byl na jižním okraji Rávně postaven jednopatrový panelový bytový dům, a tak celkově zde převažuje nová výstavba, a Ráveň více než typickou vesnicí je satelitním příměstským sídlištěm.

Hospodářství

Zemědělství však z Rávně neodešlo, zdejší pozemky obhospodařuje několik soukromých zemědělců a společností, přičemž některá pole se změnila na pastviny. Významným reprezentantem Rávně je také zdejší dopravní firma.

Zajímavosti

Západně od Rávně vede železniční trať České Budějovice – Horní Dvořiště – Linec. Trať z velké části kopíruje trasu první evropské koněspřežní železnice, která zde jezdila od 7. srpna 1827. Na současnou trať, postavenou jako Dráhu císařovny Alžběty , poprvé vyjela parní lokomotiva 1. prosince 1871.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Raveň na Wikimedia Commons
• Raveň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)