Raven Klaasen

Raven Klaasen
Raven Klaasen na French Open 2019
StátJižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika
Datum narození16. října 1982 (40 let)
Místo narozeníKapské Město, JAR
BydlištěKing William's Town, JAR
Výška180 cm
Hmotnost71 kg
Profesionál od2002
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 677 085 USD
Dvouhra
Poměr zápasů7–5
Tituly0 ATP, 8 Futures
Nejvyšší umístění208. místo (24. října 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů313–223
Tituly18 ATP, 10 challengerů, 18 Futures
Nejvyšší umístění7. místo (5. srpna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2014)
French Open3. kolo (2018)
Wimbledonfinále (2018)
US Openčtvrtfinále (2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůfinále (2016, 2019)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2017)
French Open2. kolo (2014)
Wimbledon3. kolo (2015)
US Open2. kolo (2014, 2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210808a8. srpna 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raven Klaasen (* 16. října 1982 Kapské Město) je jihoafrický profesionální tenista, specializující se na čtyřhru. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour osmnáct turnajů ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2011 na 208. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2019 na 7. místě. Trénuje ho Stephan De Kock.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do dvou finále mužské čtyřhry. Na Australian Open 2014 v něm po boku Američana Erica Butorace nestačili na polsko-švédskou dvojici Łukasz Kubot a Robert Lindstedt a ve Wimbledonu 2018 podlehl s Michaelem Venusem v pětisetové bitvě Miku Bryanovi a Jacku Sockovi. Rovněž na Turnaji mistrů 2016 a 2019 odešel z finále čtyřhry poražen, poprvé s Ramem a podruhé s Venusem.

V jihoafrickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2009 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Makedonii, v němž vyhrál čtvrtou dvouhru nad Ilijou Martinovskim. Do dubna 2017 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 3–1 ve dvouhře a 7–3 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

V sezóně 2013 si připsal premiérové tři tituly na okruhu ATP Tour ve čtyřhře. Nejdříve triumfoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur po boku stabilního švédského spoluhráče Johana Brunströma. Ve finálovém duelu přehráli kolumbijský pár Juan Sebastián Cabal a Robert Farah.

V září získali trofej na metském turnaji po výhře nad francouzskou dvojicí Nicolas Mahut a Jo-Wilfried Tsonga. Následující týden pokračoval na „vítězné vlně“ a s Američanem Ericem Butoracem si připsal titul na Proton Malaysian Open v malajsijském Kuala Lumpuru. V rozhodujícím utkání je nezastavila uruguaysko-argentinská dvojice Pablo Cuevas a Horacio Zeballos.

Soukromý život

Narodil se roku 1982 v jihoafrickém Kapském Městě. Jeho rodiče jsou učitelé, kteří také hráli závodně tenis. Má bratra a sestru. Hovoří anglicky a afrikánsky.[1]

S tenisem začal v šesti letech. Za preferovaný uvádí tvrdý povrch a jako silný úder podání.[1]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 2 (0–2)

stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2014Australian OpentvrdýUSA Eric ButoracPolsko Łukasz Kubot
Švédsko Robert Lindstedt
3–6, 3–6
Finalista2018WimbledontrávaNový Zéland Michael VenusUSA Mike Bryan
USA Jack Sock
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–2 Č)
Turnaj mistrů (0–2 Č)
ATP Tour Masters 1000 (2–3 Č)
ATP Tour 500 (6–3 Č)
ATP Tour 250 (10–10 Č)

Čtyřhra: 38 (18–20)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista1.10. února 2013Montpellier, Francietvrdý (h)Švédsko Johan BrunströmFrancie Marc Gicquel
Francie Michaël Llodra
3–6, 6–3, [9–11]
Vítěz1.25. května 2013Nice, FrancieantukaŠvédsko Johan BrunströmKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 6–2
Vítěz2.22. září 2013Mety, Francietvrdý (h)Švédsko Johan BrunströmFrancie Nicolas Mahut
Francie Jo-Wilfried Tsonga
6–4, 7–6(7–5)
Vítěz3.29. září 2013Kuala Lumpur, Malajsietvrdý (h)USA Eric ButoracUruguay Pablo Cuevas
Argentina Horacio Zeballos
6–2, 6–4
Finalista2.25. ledna 2014Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýUSA Eric ButoracPolsko Łukasz Kubot
Švédsko Robert Lindstedt
3–6, 3–6
Vítěz4.16. února 2014Memphis, Spojené státytvrdý (h)USA Eric ButoracUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 6–4
Vítěz5.19. října 2014Stockholm, Švédskotvrdý (h)USA Eric ButoracFilipíny Treat Huey
USA Jack Sock
6-4, 6-3
Finalista3.11. ledna 2015Čennaí, IndietvrdýIndie Leander PaesČínská Tchaj-pej Lu Jan-sun
Spojené království Jonathan Marray
3–6, 6–7(4–7)
Vítěz6.17. ledna 2015Auckland, Nový ZélandtvrdýIndie Leander PaesSpojené království Dominic Inglot
Rumunsko Florin Mergea
7–6(7–1), 6–4
Finalista4.22. února 2015Delray Beach, Spojené státytvrdýIndie Leander PaesUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, [6–10]
Finalista5.23. května 2015Ženeva, ŠvýcarskoantukaČínská Tchaj-pej Lu Jan-sunKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
5–7, 6–4, [7–10]
Vítěz7.21. června 2015Halle, NěmeckotrávaUSA Rajeev RamIndie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
7–6(7–5), 6–2
Finalista6.4. října 2015Kuala Lumpur, Malajsietvrdý (h)USA Rajeev RamFilipíny Treat Huey
Finsko Henri Kontinen
6-7(4-7), 2-6
Vítěz8.11. října 2015Tokio, JaponskotvrdýBrazílie Marcelo MeloKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
7–6(7–5), 3–6, [10–7]
Vítěz9.18. října 2015Šangaj, ČLRtvrdýBrazílie Marcelo MeloItálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–3, 6–3
Finalista7.2. dubna 2016Miami, Spojené státytvrdýUSA Rajeev RamFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
7–5, 1–6, [7–10]
Finalista8.21. května 2016Ženeva, Švýcarsko (2)antukaUSA Rajeev RamUSA Sam Querrey
USA Steve Johnson
4–6, 1–6
Finalista9.11. června 2016's-Hertogenbosch, NizozemskotrávaSpojené království Dominic InglotChorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 3–6, [9–11]
Vítěz10.19. června 2016Halle, Německo (2)trávaUSA Rajeev RamPolsko Łukasz Kubot
Rakousko Alexander Peya
7–6(7–5), 6–2
Vítěz11.1. října 2016Čcheng-tu, ČLRtvrdýUSA Rajeev RamŠpanělsko Pablo Carreño Busta
Polsko Mariusz Fyrstenberg
7–6(7–2), 7–5
Finalista10.9. října 2016Tokio, JaponskotvrdýUSA Rajeev RamŠpanělsko Marcel Granollers
Polsko Marcin Matkowski
2−6, 6−7(4−7)
Finalista11.20. listopadu 2016Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)USA Rajeev RamFinsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
6–2, 1–6, [8–10]
Vítěz12.26. února 2017Delray Beach, Spojené státytvrdýUSA Rajeev RamFilipíny Treat Conrad Huey
Bělorusko Max Mirnyj
7–5, 7–5
Vítěz13.18. března 2017Indian Wells, Spojené státytvrdýUSA Rajeev RamPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–7(1–7), 6–4, [10–8]
Finalista12.18. června 2017Rosmalen, NizozemskotrávaUSA Rajeev RamPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
3–6, 4–6
Vítěz14.25. února 2018Marseille, Francie (2)tvrdý (h)Nový Zéland Michael VenusNový Zéland Marcus Daniell
Spojené království Dominic Inglot
6–7(2–7), 6–3, [10–4]
Finalista13.16. června 2018Rosmalen, NizozemskotrávaNový Zéland Michael VenusSpojené království Dominic Inglot
Chorvatsko Franko Škugor
6–7(3–7), 5–7
Finalista14.14. července 2018Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaNový Zéland Michael VenusUSA Mike Bryan
USA Jack Sock
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7
Finalista15.12. srpna 2018Toronto, KanadatvrdýNový Zéland Michael VenusFinsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
2–6, 7–6(9–7), [6–10]
Finalista16.7. října 2018Tokio, Japonskotvrdý (h)Nový Zéland Michael VenusJaponsko Ben McLachlan
Německo Jan-Lennard Struff
4–6, 5–7
Finalista17.12. ledna 2018Auckland, Nový Zealand (2)tvrdýNový Zéland Michael VenusJaponsko Ben McLachlan
Německo Jan-Lennard Struff
3–6, 4–6
Finalista18.19. května 2018Řím, ItálieantukaNový Zéland Michael VenusKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
1–6, 3–6
Vítěz15.23. června 2019Halle, NěmeckotrávaNový Zéland Michael VenusPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–3, [10–4]
Vítěz16.4. srpna 2019Washington, D.C., Spojené státytvrdýNový Zéland Michael VenusNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
3–6, 6–3, [10–2]
Finalista19.17. listopadu 2019Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)Nový Zéland Michael VenusFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
3–6, 4–6
Finalista20.29. února 2020Dubaj, SAEtvrdýRakousko Oliver MarachAustrálie John Peers
Nový Zéland Michael Venus
3–6, 2–6
Vítěz17.říjen 2020Kolín nad Rýnem, Německotvrdý (h)Japonsko Ben McLachlanNěmecko Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
6–2, 6–4
Vítěz18.8. srpna 2021Washington, D.C., Spojené státy (2) tvrdýJaponsko Ben McLachlanSpojené království Neal Skupski
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–4), 6–4

Tituly na challengerech ATP

Čtyřhra: 10

č.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
1.17. května 2004Fergana, UzbekistántvrdýNizozemsko Jean-Julien RojerIndie Harsh Mankad
Pákistán Ajsám Kúreší
6–3, 6–1
2.19. července 2010Lexington, Spojené státytvrdýJižní Afrika Izak van der MerweAustrálie Kaden Hensel
Austrálie Adam Hubble
5–7, 6–4, [10–6]
3.15. listopadu 2010Champaign, Spojené státytvrdý (h)Jižní Afrika Izak van der MerweUSA Ryler DeHeart
Kanada Pierre-Ludovic Duclos
4–6, 7–612, [10–4]
4.16. května 2011Fergana, UzbekistántvrdýUSA John Paul FrutteroJižní Korea Kyu Tae Im
Thajsko Danai Udomčoke
6–0, 6–3
5.12. března 2012Pingguo, ČLRtvrdýUSA John Paul FrutteroAustrálie Colin Ebelthite
Austrálie Samuel Groth
6–2, 6–4
6.23. dubna 2012Kao-siung, Tchaj-wantvrdýUSA John Paul FrutteroNový Zéland Daniel King-Turner
Dánsko Frederik Nielsen
66–7, 7–5, [10–8]
7.14. května 2012Fergana, UzbekistántvrdýJižní Afrika Izak van der MerweThajsko Sanchai Ratiwatana
Thajsko Sonchat Ratiwatana
6–3, 6–4
8.29. října 2012Ženeva, ŠvýcarskotvrdýŠvédsko Johan BrunströmNěmecko Philipp Marx
Rumunsko Florin Mergea
7–62, 65–7, [10–5]
9.21. ledna 2013Heilbronn, Německotvrdý (h)Švédsko Johan BrunströmAustrálie Jordan Kerr
Švédsko Andreas Siljeström
6–3, 0–6, [12–10]
10.11. února 2013Quimper, Francietvrdý (h)Švédsko Johan BrunströmSpojené království Jamie Delgado
Spojené království Ken Skupski
3–6, 6–2, [10–3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Raven Klaasen na anglické Wikipedii a Raven Klaasen na nizozemské Wikipedii.

  1. a b Raven Kllasen Profile [online]. ATP World Tour [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.