Raymond Aron
| Raymond Aron | |
|---|---|
| Rodné jméno | Raymond Claude Ferdinand Aron |
| Narození | 14. března 1905 6. pařížský obvod |
| Úmrtí | 17. října 1983 (ve věku 78 let) 4. obvod |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Povolání | novinář, filozof, spisovatel, politolog, sociolog, profesor a ekonom |
| Alma mater | École normale supérieure Condorcetovo lyceum Pařížská univerzita Pařížský institut politických věd Lycée Hoche |
| Témata | mezinárodní vztahy |
| Ocenění | Goethova cena (1979) Erasmus Prize (1983) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd společník Americké akademie umění a věd |
| Politická příslušnost | Rassemblement du Peuple Français (od 1947) Francouzská sekce Internacionály pracujících (od 1925) |
| Manžel(ka) | Suzanne Aronová |
| Děti | Dominique Schnapper |
| Rodiče | Gustave Aron |
| Příbuzní | Adrien Aron (sourozenec) |
| Vlivy | Charles Louis Montesquieu Alexis de Tocqueville Karl Marx Max Weber Wilhelm Dilthey … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raymond Aron [rémon aron], celým jménem Raymond-Claude-Ferdinand Aron (14. března 1905, Paříž – 17. října 1983, tamtéž) byl francouzský filosof, sociolog a politolog, obhájce liberalismu. Věnoval se hlavně dějinám sociologie, filosofii dějin, kritice totalitarismu a analýze moderní společnosti.
Život
Narodil se v pařížské židovské rodině, v letech 1924–1928 studoval na École normale supérieure a v letech 1930 až 1933 v Německu, v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Roku 1938 promoval pracemi o filosofii dějin a o současné teorii dějin v Německu. Po pádu Francie odešel za de Gaullem do Velké Británie, kde redigoval časopis „Svobodná Francie“. Po válce se vrátil do Paříže a psal politické komentáře pro Combat, Le Figaro a L’Express a přednášel na École nationale de l'administration a Institut d'études politiques. Pro svůj kritický postoj k marxismu byl teprve roku 1955 jmenován profesorem na Sorbonně. Roku 1968 přešel na École des hautes études en sciences sociales (EHESS), kde byl jeho asistentem Pierre Bourdieu. Roku 1970 byl povolán na College de France. Roku 1978 byl vyznamenán Goethovou cenou ve Frankfurtu nad Mohanem.
_by_Erling_Mandelmann.jpg)
Dílo
Aron napsal přes 40 knih a množství esejů a článků. Mezi nejdůležitější patří:
- Úvod do filosofie dějin (1938)
- Člověk proti tyranům (1944)
- Opium intelektuálů (1955) – nejznámější dílo věnované ideologii marxismu. Popisuje tři „mýty“ (levice, revoluce, proletariát), kriticky analyzuje historický materialismus a hledá důvody, proč intelektuály tato ideologie tolik fascinuje. Název je parafrází citátu Karla Marxe, že náboženství je opium lidstva.
- Mír a válka mezi národy (1962)
- Třídní boj (1964)
- Esej o svobodách (1965)
- Demokracie a totalitarismus (1965)
- Etapy sociologického myšlení (1967)
- Dějiny a dialektika násilí (1973)
- Obrana dekadentní Evropy (1977)
- Poslední léta století (1984)
- Marxův marxismus (2002)
Odkazy
Literatura
- R. Aron, Angažovaný pozorovatel, Praha: Mladá fronta 2003
- R. Aron, Demokracie a totalitarismus, Brno: Atlantis 1993
- R. Aron, Esej o svobodách: zkoumání moderní civilizace, Bratislava: Archa 1992
- R. Aron, Historie XX. století, Praha: Academia 1999
- R. Aron, Opium intelektuálů, Praha: Mladá fronta 1999
- R. Aron, Opium intelektuálů, Praha: Academia 2019
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Raymond Aron na Wikimedia Commons 
Osoba Raymond Aron ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Raymond Aron
- (francouzsky)
- Centre des recherches politiques Raymond Aron (EHESS)
Média použitá na této stránce
.jpg)
Autor: Remi Mathis, Licence: CC BY-SA 3.0
Signature of Raymond Aron on La Sociologie allemande contemporaine, Paris, Alcan, 1935. This book was offered to Maurice Halbwachs and is now held in the Human and Social Sciences Library Paris Descartes-CNRS