Rdesno
Rdesno | |
---|---|
Rdesno hlavaté (Persicaria capitata) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | rdesnovité (Polygonaceae) |
Rod | rdesno (Persicaria) (L.) Mill., 1754 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rdesno (Persicaria) je rod rostlin z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae) a podčeledi Polygonoideae. Rod byl v rámci taxonomických změn oddělen spolu s rodem Bistorta (hadí kořen) od původně široce pojatého rodu Polygonum (truskavec).
Rozšíření
Rod je rozšířen převážně v mírném podnebné pásu a částečně i v subtropickém. Vyskytuje se ve všech světadílech zabydlených cévnatými rostlinami, včetně Austrálie. Rozmanitost a dobrá přizpůsobivost mu dovoluje osídlovat trvale zamokřená území a bažiny, vyprahlá pustá místa i obdělávané zemědělské pozemky, kde bývá nepříjemným plevelem.[1]
Popis
Jsou to trvalky nebo jednoleté rostliny, s bylinným nebo vzácněji dřevnatým stonkem. Mají kořeny kůlovité nebo vláknité, někdy oddenky nebo stolony. Lodyhy mají vzpřímené, poléhavé nebo popínavé, bývají holé nebo ochlupené, vzácně i trnité.
Listy s velkými palisty jsou opadavé, na lodyze většinou vyrůstající střídavě, s řapíkem nebo bez, s botkou trvalou nebo opadavou, podobnou listu nebo jen papírově blanitou, lysou nebo chlupatou. Listová čepel je vejčitá až kopinatá, šípovitá nebo hrálovitě lalokovitá. U některých vodomilných druhů mohou být listy plovoucí nebo ponořené.
Stopkaté květenství je terminální nebo úžlabní, latnaté, klasnaté nebo hlávkovité. Květy se stopkami nebo bez bývají seskupené ve svazečcích po 2 až 14. Jsou morfologicky bisexuální, některé jsou druhotně funkčně jednopohlavné. Nerozlišené okvětí může být bílé, zelenavé, růžové, červené nebo fialové a mívá zvonkovitý nebo pohárkovitý tvar. Dimorfních okvětních lístků uspořádaných do dvou kruhů je nejčastěji 4 až 5, většinou jsou do 1/3 až 1/2 srostlé, vnější lístky jsou větší než vnitřní. Květ dále obsahuje 5 až 8 tyčinek s nitkami volnými, u báze srostlými nebo přirostlými k okvětí, zakončeny jsou eliptickými až vejčitými žlutými, růžovými nebo červenými introrsními nebo extrorsními prašníky. Synkarpní gyneceum je složeno ze 2 nebo 3 plodolistů, jednodílný semeník má 2 až 3 vzpřímené nebo ohnuté čnělky s kulovitými bliznami.
Plody jsou suché, pukavé nažky barvy hnědé, tmavě hnědé až černé, diskoidního nebo bikonvexního tvaru, bývají kulovité nebo až tříhranné, okřídlené a lysé. Semena mají zakřivená embrya.[1][2]
Taxonomie
Rod je tvořen přibližně 150 druhy, z nichž některé jsou od sebe značně odlišné a jiné zase tak podobné, že se vedou spory zda se jedná o druh nebo poddruh. Při určování jednotlivých druhů patří mezi znaky viditelné na prvý pohled např. nasedaní botky na lodyhu a její tvar nebo ochlupení, hustota květenství, barva okvětí, tvar a barva nažky, odění lodyhy a tvar, barva a dosedání listů na lodyhu.
V České republice roste těchto 8 druhů, z toho rdesno blešník ve třech podruzích:
- Rdesno blešník (Persicaria lapathifolia) (L.) Delarbre
- Rdesno blešník pravé (Persicaria lapathifolia (L.) Delarbre subsp. lapathifolia)
- Rdesno blešník bledé (Persicaria lapathifolia (L.) Delarbre subsp. brittingeri) (Opiz) Soják
- Rdesno blešník skvrnité (Persicaria lapathifolia (L.) Delarbre subsp. pallida) (With.) Á. Löve
- Rdesno červivec (Persicaria maculosa) S. F. Gray
- Rdesno menší (Persicaria minor) (Huds.) Opiz
- Rdesno mnohoklasé (Persicaria polystachya) (Wall. ex Meisn.) H. Gross – zavlečené
- Rdesno pensylvánské (Persicaria pensylvanica) (L.) M. Gómez – zavlečené
- Rdesno peprník (Persicaria hydropiper) (L.) Delarbre
- Rdesno řídkokvěté (Persicaria mitis) (Schrank) Assenov
- Rdesno východní (Persicaria orientalis) (L.) Spach – zavlečené
Mimoto se v české přírodě vyskytuje těchto devět známých hybridů:
- Persicaria x bicolor (Borbás) Soják
- Persicaria x brauniana (F. W. Schultz) Soják
- Persicaria x condensata (F. W. Schultz) Soják
- Persicaria x figertii (G. Beck) Soják
- Persicaria x hervieri (G. Beck) Soják
- Persicaria x hybrida (G. Beck) Soják
- Persicaria x intercedens (G. Beck) Soják
- Persicaria x lenticularis (Hy) Soják
- Persicaria x subglandulosa (Borbás) Soják [3][4]
Méně známá rdesna
Odkazy
Reference
- ↑ a b COLEMAN, H. R. FloraBase the Western Australian Flora: [online]. Department of Environment and Conservation Western Australian Herbarium, rev. 03.10.2008 [cit. 2011-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-06. (anglicky)
- ↑ Flora of North America: Persicaria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ MRUZÍKOVÁ, Zuzana; KOUTECKÝ, Petr. Persicaria [online]. Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, rev. 2011 [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (česky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu rdesno na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Meneerke bloem, Licence: CC BY-SA 4.0
Aconogonon alpinum (Syn. Persicaria alpina)
Autor: Ixitixel, Licence: CC-BY-SA-3.0
Köpfchen-Knöterich (Persicaria capitata)
Autor: J.M.Garg, Licence: CC BY-SA 4.0
Denseflower Knotweed, Common marsh buckwheat Persicaria glabra in Narsapur, Andhra Pradesh, India.
Autor: Matt Reinbold from Maryland, USA, Licence: CC BY 2.0
Not really a fantastic shot or anything, especially with that 'gorgeous' white sky ; ) But I thought I'd show off some MD woods.
Autor: Bjoertvedt, Licence: CC BY-SA 3.0
Persicaria maculosa in southwestern Jelöya, Moss, Norway