Rdesnovité

Jak číst taxoboxRdesnovité
alternativní popis obrázku chybí
Rdesno Persicaria glabra
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďrdesnovité (Polygonaceae)
Juss., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rdesnovité (Polygonaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré. Jsou to byliny i dřeviny, rozšířené po celém světě. V květeně České republiky jsou zastoupeny rody rdesno, truskavec a opletka. Jako okrasné rostliny se pěstují zejména křídlatky a opletka čínská. Z hospodářských plodin je nejvýznamnější pohanka.

Oxytheca perfoliata

Charakteristika

Rdesnovité jsou byliny, keře, stromy i liány se střídavými, výjimečně i vstřícnými nebo přeslenitými jednoduchými listy. Rostliny jsou opadavé nebo stálezelené, většinou vytrvalé. Listy jsou řapíkaté nebo téměř přisedlé, většinou s celistvou celokrajnou čepelí a zpeřenou žilnatinou. Řapíky listů jsou často zploštělé, u některých druhů na bázi s extraflorálními nektárii. Palisty jsou často nápadné a srůstají v botku (ochrea) obklopující stonek. Botka je většinou blanitá, vytrvalá nebo opadávající a pak zanechávající kruhovitou jizvu. U některých zástupců (Eriogonum) botka chybí. Stonky mají často zbytnělé nody a u některých zástupců jsou duté. U lián (Antigonon, Brunnichia) mohou být přítomny úponky.

Květy jsou pravidelné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, drobné, v úžlabních nebo vrcholových vrcholičnatých květenstvích. Květenství jsou často složená, základní jednotkou je nejčastěji hlávka nebo klubko, celá květenství pak připomínají klas, latu nebo hrozen. Okvětí je nejčastěji nerozlišené, ze 3 až 6 lístků v 1 nebo 2 kruzích, na bázi srostlé v krátkou trubku, někdy nápadně zbarvené. Okvětí je někdy vytrvalé a za plodu se zvětšující, vnitřní kruh je často přeměněn v háčky, ostny, křídla nebo hrbolky. Tyčinek je nejčastěji 6, případně 2 až 9, ve 2 kruzích, nitky tyčinek jsou volné nebo na bázi srostlé. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 (vzácně ze 2) plodolistů a s jedinou komůrkou, čnělek je 1 až 3. V semeníku je jediné vajíčko. Blizny bývají hlavaté nebo peříčkovité (třásnité). Kolem báze semeníku bývá kruhovitý nektáriový disk, případně jsou nektária jednotlivá a umístěná mezi základy tyčinek. Plodem je nažka, mnohdy obalená vytrvalým blanitým okvětím. U rodu hroznatec (Coccoloba) je toto okvětí zdužnatělé, plod je někdy interpretován jako oříšek.[1][2][3]

Mezi charakteristické obsahové látky náležejí zejména třísloviny a kyselina šťavelová.[2]

Rozšíření

Čeleď rdesnovité zahrnuje asi 1100 druhů ve 43 rodech. Největší rody jsou Eriogonum (240 druhů), šťovík (Rumex, 200), rdesno (Polygonum, 150 druhů včetně rodů Persicaria a Bistorta) a hroznatec (Coccoloba, 120 druhů). Rdesnovité jsou kosmopolitně rozšířeny.[2] Nejvíce druhů se vyskytuje v mírném pásu severní polokoule.[1]

V původní květeně České republiky je zastoupeno celkem 5 rodů: šťovík (Rumex, včetně bývalých rodů Acetosa a Acetosella), truskavec (Polygonum), rdesno (Bistorta a Persicaria) a opletka (Fallopia).[4] V Evropě jsou to dále rody reveň (Rheum), poušťomil (Atraphaxis) a druhy šťovíček dvoublizný (Oxyria digyna), Emex spinosa, Calligonum aphyllum a Koenigia islandica.[5]

Taxonomie

Rdesnovité jsou jasně vyhraněná a monofyletická skupina. V klasické taxonomii byly řazeny nejčastěji do samostatného řádu rdesnotvaré (Polygonales) v rámci nadřádu Caryophyllanae.

Podle kladogramů APG je nejblíže příbuznou skupinou čeleď olověncovité (Plumbaginaceae). Obě čeledi tvoří spolu s čeleděmi tamaryškovité (Tamaricaceae) a frankeniovité (Frankeniaceae) monofyletickou větev řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales).[6]

Pojetí rodů čeledi rdesnovité je i v rámci květeny České republiky dosti neustálené. Do rodu šťovík (Rumex) byly vřazeny dříve rozlišované rody kyseláč (Acetosa) a kyselka (Acetosella). Naopak rody truskavec (Polygonum), rdesno (Bistorta a Persicaria) bývají někdy spojovány do jediného rodu Polygonum. Rod křídlatka (Reynoutria) bývá vřazován do rodu opletka (Fallopia).

Ekologické interakce

(c) The photographer and www.AntWeb.org, CC BY 4.0
Žahavý mravenec rodu Pseudomyrmex

Některé druhy rdesnovitých mají velká rozvolněná květenství a peříčkovité blizny a jsou opylovány větrem. Většina zástupců tvoří nektar a jsou opylovány především včelami a vosami.[1] Způsoby šíření semen jsou dosti různorodé. U některých zástupců jsou nažky křídlaté (Oxyria, Rheum, Rumex) nebo obalené křídlatým vytrvalým okvětím (Fallopia) a jsou šířeny větrem. Vytrvalé okvětí obalující nažku je u mnohých druhů z podčeledi Eriogonoideae na povrchu ostnité nebo s háčky, přichytávajícími se na srst zvířat. U Polygonum virginianum jsou nažky vystřelovány z rostliny a zachytávají se pomocí hákovitě zahnutých vytrvalých čnělek. Dužnaté plody hroznatce (Coccoloba) jsou vyhledávány a šířeny ptáky.[3]

Duté stonky Triplaris a Ruprechtia jsou obydlovány žahavými mravenci z rodu Pseudomyrmex. Tito mravenci se při sebemenším vyrušení vyrojí a chrání rostlinu před býložravci a především před herbivorními mravenci rodu Atta.[1]

Zástupci

Význam

Nejdůležitější plodinou z čeledi rdesnovité je pohanka obecná (Fagopyrum esculentum), pocházející z Himálaje. Menší semena má podobná pohanka tatarská (Fagopyrum tataricum).

Rdesno Persicaria odorata patří k tradičním kořením vietnamské kuchyně. Listy se používají syrové nebo vařené.[8]

Řapíky různých druhů revení (zejména reveň kadeřavá - Rheum rhaponticum a reveň bulharská - R. rhaponticum) jsou používány jako zelenina.[9]

Některé druhy hroznovníku (Coccoloba) mají jedlé plody, např. hroznatec obecný (Coccoloba uvifera).[1]

Plody lahodné chuti, používané pro přípravu osvěžujících nápojů, mají některé druhy hroznatců z tropické Ameriky, zejména Coccoloba ascendens, C. obovata a C. diversifolia. Jedlé jsou také plody Coccoloba uvifera.[8]

Z hroznatce Coccoloba uvifera, rostoucího na pobřežích tropické Ameriky, je získávána pryskyřičná látka bohatá na třísloviny, známá jako 'americké kino'. Používá se k tříslení, k barvení a v lidovém lékařství.[8]

Bohatě kvetoucí a velmi vzrůstná liána je opletka čínská (Fallopia aubertii), často pěstovaná v parcích a zahradách. Jako dekorativní byliny se pěstují křídlatky, zejména křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a křídlatka japonská (R. japonica). V některých oblastech se však stávají úpornými invazními rostlinami.[9] V tropech se jako okrasné dřeviny pěstují zejména Antigonon leptopus, Coccoloba uvifera a Muehlenbeckia platyclada.[1]

Reveň Rheum nobile z Himálají

Pozoruhodnosti

Muehlenbeckia platyclada (dříve též jako Homalocladium platycladum) je pěstována jako pozoruhodnost ve sklenících botanických zahrad. Rostlina má zakrnělé listy, jejichž funkci přebírají zploštělé článkované stonky. Pochází ze Šalomounových ostrovů. Občas je pěstován i hroznatec Coccoloba pubescens, strom pozoruhodný obrovskými okrouhlými listy.

V Himálaji roste reveň Rheum nobile, neobvykle a vznešeně vyhlížející rostlina s kompaktním bělavým květenstvím.

Přehled rodů

Acanthoscyphus, Afrobrunnichia, Antigonon, Aristocapsa, Atraphaxis, Bistorta, Brunnichia, Calligonum, Centrostegia, Chorizanthe, Coccoloba, Dedeckera, Dodecahema, Duma, Eriogonum, Fagopyrum, Fallopia, Gilmania, Goodmania, Gymnopodium, Harfordia, Hollisteria, Johanneshowellia, Knorringia, Koenigia, Lastarriaea, Leptogonum, Magoniella, Mucronea, Muehlenbeckia (včetně Homalocladium), Nemacaulis, Neomillspaughia, Oxygonum, Oxyria, Oxytheca, Persicaria, Podopterus, Polygonella, Polygonum, Pteropyrum, Pterostegia, Pteroxygonum, Reynoutria, Rheum, Rumex, Ruprechtia, Salta, Sidotheca, Stenogonum, Symmeria, Systenotheca, Triplaris[10]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. 
  2. a b c JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  3. a b Flora of North America: Polygonaceae [online]. Dostupné online. 
  4. KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. 
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  6. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  7. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  8. a b c VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  9. a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 2. Praha: Academia, 1990. ISBN 80-200-1089-0. 
  10. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-01. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Bistorta officinalis1KYZ.jpg
Autor: Stuart Caie from Edinburgh, Scotland, Licence: CC BY 2.0
Bistorta officinalis, taken in Seaton Park of Aberdeen.
CoralVine.JPG
(c) Aruna na projektu Wikipedie v jazyce malajálamština, CC BY-SA 3.0
Antigonon leptopus or Coral Vine.. belongs to Polygonaceae family.
Aconogonon × fennicum 3.jpg
Autor: Uleli, Licence: CC BY-SA 3.0
Aconogonon × fennicum
Coccoloba uvifera (3).JPG
Autor: Prenn, Licence: CC BY-SA 3.0
Nho biển
Polygonum aviculare 2.JPG
Autor: Dalgial, Licence: CC BY-SA 3.0
Polygonum aviculare
Coccoloba pubescens BGDD.jpg
Autor: Michael Wolf, Licence: CC BY-SA 3.0
Coccoloba pubescens im Botanischen Garten Dresden
Rheum nobile (photo Bill Baker).jpg
(c) Tyger, CC-BY-SA-3.0
Noble/Sikkim rhubarb (Rheum nobile)
Persicaria amphibia.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Fagopyrum esculentum seed 001.jpg
Autor: No machine-readable author provided. K.G.Kirailla assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0

撮影データ (Data) 撮影地 (Place): 長野県塩尻市みどり湖,Midoriko Shiojiri-city Nagano-pref. 撮影年月日 (Date): 2006年10月04日 (10:20@JST, -Oct-2005) 撮影者 (Photographed by): K.G.Kirailla ライセンス (Licence): GFDL, cc

備考 (Contents): ソバの実(Fagopyrum esculentum seed)
Triplaris.jpg
pau de formiga, (Triplaris americana L., syn. Triplaris brasiliana Cham.), Ceret park sao paulo Brasil
Antigonon leptopus.jpeg
Autor: Tauʻolunga, Licence: CC-BY-SA-3.0
Antigonon leptopus, chain of love, in a Tongan garden; leaves & flowers
Persicaria glabra in Narshapur forest, AP W IMG 1109.jpg
Autor: J.M.Garg, Licence: CC BY-SA 4.0
Denseflower Knotweed, Common marsh buckwheat Persicaria glabra in Narsapur, Andhra Pradesh, India.
Seagrape-bunch02.JPG
Autor: Daniel di Palma, Licence: CC BY-SA 3.0
Coccoloba uvifera / Uva de playa / Sea Grape / Raisin de bord de mer.
Oxyria digyna.JPG
Autor: Thomas Mathis, Licence: CC-BY-SA-3.0
Alpen-Säuerling (Oxyria digyna), Schynige Platte, Kanton Bern, Schweiz
Starr 070308-5497 Homalocladium platycladum.jpg
(c) Forest & Kim Starr, CC BY 3.0
Homalocladium platycladum (habit). Location: Maui, Kula
Fallopia-japonica(Blaetter).jpg
Autor: No machine-readable author provided. Migas assumed (based on copyright claims)., Licence: CC-BY-SA-3.0

Description: Japanischer Staudenknöterich (Fallopia japonica, Blätter)

  • Date : 8.Sep'05 14h
  • Photographer : Michael Gasperl (Migas)
  • Location: AUT/OÖ/Steyr
  • Source: selbst fotografiert
Rumex alpinus a1.jpg
(c) I, Selso, CC-BY-SA-3.0
Rumex alpinus (pl. szczaw alpejski), habitat: West Tatra Mountains, Polana Upłaz
Blattstiele des Rhabarber.JPG
Autor: 4028mdk09, Licence: CC BY-SA 3.0
Blattstiele des Gemeinen Rhabarber (Rheum rhabarbarum)
Emexspinosa.jpg
Emex spinosa. Santa Monica Mountains National Recreation Area, California, USA. Taken at Zuma Beach County Park in fully developed land. NPS photo, no copyright.
Seagrape-flower01.JPG
Autor: Daniel di Palma, Licence: CC BY-SA 3.0
Flower of Coccoloba uvifera / Flor de Uva de playa / Sea Grape Flower/ Fleurs de Raisin de bord de mer.