Rdestík

Jak číst taxoboxRdestík
alternativní popis obrázku chybí
Rdestík hřebenitý (Stuckenia pectinata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádžabníkotvaré (Alismatales)
Čeleďrdestovité (Potamogetonaceae)
Rodrdestík (Stuckenia)
Börner, 1912
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rdestík[1] (Stuckenia) je rod rostlin z čeledi rdestovité. Jsou to ponořené, vodní byliny se střídavými jednoduchými listy a drobnými květy v ponořených, klasovitých květenstvích. Plodem je nažka. Rod zahrnuje 7 druhů a je téměř kosmopolitně rozšířen. V České republice je zastoupen druhem rdestík hřebenitý. V minulosti byl rod Stuckenia vřazován do příbuzného rodu Potamogeton (rdest).

Popis

Rdestíky jsou vytrvalé, ponořené vodní byliny s oddenky. Na konci oddenků nebo výběžků se často tvoří hlízky. Přezimovací pupeny (turiony) se většinou nevytvářejí. Listy jsou střídavé (pouze na uzlinách někdy sblížené a zdánlivě vstřícné), přisedlé a celokrajné, na bázi se dvěma palisty srůstajícími v útvar připomínající listovou pochvu. Květy jsou drobné, uspořádané v ponořených, řídkých klasech. Tyčinky jsou 4, s volnými nitkami. Gyneceum je složeno ze 4 volných pestíků. Plodem je nažka, někdy na vrcholu opatřená krátkým zobánkem.[2][3]

  • Rdestík hřebenitý

    Rdestík hřebenitý

  • Stuckenia vaginata

    Stuckenia vaginata

  • Plodenství rdestíku hřebenitého

    Plodenství rdestíku hřebenitého

Rozšíření

Rod rdestík zahrnuje 7 druhů a je rozšířen na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Chybí v nížinách vlhkých tropů (Amazonie, Guinejský záliv) a v aridních oblastech. Jeho areál sahá na severní polokouli až do arktických oblastí. Největší areál má rdestík hřebenitý, jehož rozšíření se téměř překrývá s celkovým areálem rodu. Je to jediný zástupce rodu v Austrálii a Africe. Druhy Stuckenia filiformis a S. vaginata mají obtočnový areál a rostou v Eurasii i Severní Americe. Centrum rozšíření rodu je v horách Střední Asie a v přilehlých nížinách Sibiře a Kazachstánu, kde se vyskytuje celkem 6 ze sedmi známých druhů. Druh Stuckenia striata roste v Americe od západních oblastí USA po Chile a jižní Argentinu.[4][5] V české květeně je rod zastoupen pouze druhem rdestík hřebenitý. V Evropě se mimo to vyskytují ještě druhy Stuckenia vaginata (Skandinávie a severní Rusko) a Stuckenia filiformis.[2][6]

Rdestíky rostou na poměrně široké škále různých stanovišť, ve stojaté i proudící vodě. Rdestík hřebenitý je schopen růst i v brakické vodě. Horský druh Stuckenia pamirica se v Tibetu vyskytuje v nadmořských výškách až 5000 metrů.[4]

Taxonomie

Rod Stuckenia byl popsán C. J. B. Börnerem v roce 1912, kdy do něj byly přeřazeny některé druhy rodu Potamogeton. Později nebyl některými autory jako samostatný rod uznáván stejně jako rod Groenlandia. Výsledky fylogenetických studií však ukázaly, že existence zmíněných 3 rodů jako samostatné je věcně podložená, neboť tvoří dobře odlišené, monofyletické linie.[7] Nejednoznačnost pojetí se odráží i v české botanické literatuře. V Dostálově díle Nová květena ČSSR z roku 1989 je rod uveden pod jménem Coleogeton.[8] V 8. díle Květeny ČR, vydaném v roce 2010, je rod Stuckenia uznáván jako samostatný,[2] zatímco v Kubátově Klíči ke květeně ČR je vřazen do rodu Potamogeton.[9] Současná taxonomie se na základě výše zmíněných studií kloní k užšímu pojetí rodu Potamogeton a pojímá rody Stuckenia a Groenlandia jako samostatné (např. [1]).

Hlavním diagnostickým znakem, odlišujícím rod Stuckenia od rodu Potamogeton, je charakter palistů na listové bázi. Zatímco u rodu Potamogeton jsou palisty volné nebo jen méně než do poloviny přirostlé, u rodu Stuckenia jsou přirostlé více než 2/3 své délky. Listy jsou stejně jako květenství u tohoto rodu vždy jen ponořené, nevyčnívající nad hladinu. Stopka květenství je měkká. Čepele ponořených listů jsou neprůhledné.[4][3] V rámci rodu Stuckenia je známo několik mezidruhových kříženců. Druh Stuckenia pectinata je po morfologické stránce jedním z nejvariabilnějších zástupců celé čeledi Potamogetonaceae.[4]

Zástupci

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 2012, čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 8. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1824-3. 
  3. ↑ a b GUO, Youhao et al. Flora of China: Stuckenia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d KAPLAN, Zdeněk. A taxonomic revision of Stuckenia (Potamogetonaceae) in Asia, with notes on the diversity and variation of the genus on a worldwide scale. Folia Geobotanica (2008) 43:159–234. 2008, čís. 43. Dostupné online. 
  5. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ LINDQVIST, Charlotte et al. Molecular phylogenetics of an aquatic plant lineage, Potamogetonaceae.. Cladistics. 2006, čís. 22. Dostupné online.  Archivováno 18. 12. 2018 na Wayback Machine.
  8. ↑ DOSTÁL, Josef. Nová květena ČSSR. Praha: Academia, 1989. 
  9. ↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Stuckenia vaginata.jpg
Autor: Håkan Sandsten, Licence: CC BY-SA 3.0
Sheathed pondweed from the Baltic Sea, north of Luleå, Sweden in Örnabben. Link to google maps: https://maps.google.se/maps?ll=65.694983,22.265998&spn=0.047339,0.181789&t=h&z=13
Rdestnica grzebieniasta.jpg
Autor: Panek, Licence: CC BY-SA 3.0
Szczegóły budowy rdestnicy grzebieniastej
La marque juillet 2017a5.jpg
Autor: Lamiot, Licence: CC BY-SA 4.0
La Marque (river), leaving Villeneuve d'Ascq at the place named "Pont du Breucq" (old wooden bridge, rebuilt in stone by the commune of Flers in 1808, then destroyed during the second world war in May 1940, and rebuilt in May 1941 ... and equipped with new guardrails in 2001. this river has long been polluted by factories and communes situated upstream, and on this section by textile factories and teitureries (Descat: dyeing and production of this coloring matter, then Bayer (chemical dyes ) And Bonami Wibaux (spinning).
Potamogeton pectinatus.jpeg
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 09:01, 11 October 2006 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Kamm-Laichkraut Potamogeton pectinatus, Müritz-Gebiet