Rečkova kolej
| Rečkova kolej | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rečkova kolej, oficiálním názvem Collegium sanctissimae virginis Mariae domus nationis Bohemicae (Kolej nejsvětější panny Marie domu Národa českého) byla jedna ze studentských kolejí Karlovy univerzity v Praze.
Založení koleje
Kolej založil roku 1438 pražský měšťan Jan z Ledče řečený Reček (též Řeček, proto též Řečkova kolej) pro „dvanáct studentů svobodných umění a filozofie víry podobojí“.[1] Odkázal jí svůj dům v blízkosti kostela sv. Štěpána Menšího[2] (dnes ulice Karoliny Světlé č.p. 315)[3] a výnosy z obcí Michle u Prahy a Dolan u Kladna.[4]
Zajímavosti
- Rečkova kolej měla velký dvůr a pavlače, studenti zde provozovali divadelní vystoupení.
- Roku 1600 Jan Jessenius provedl v Rečkově koleji první veřejnou pitvu v českých zemích.
- Zikmund Winter napsal povídku V koleji Rečkově.
Reference
- ↑ Zakládací listina Rečkovy koleje. Archiv Univerzity Karlovy. Fond: Listiny (1355-1960). 1439-1509. Sign. II/52. Dostupné online. Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Archiv Univerzity Karlovy. Fond: Listiny (1355-1960). 1439-1509. Sign. I/77. Dostupné online. Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (1)
- ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl 21: R(Ř)-Rozkoš. Praha: J.Otto, 1904. S. 374. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Literatura
Primární prameny
- Zakládací listina Rečkovy koleje. Archiv Univerzity Karlovy. Fond: Listiny (1355-1960). 1439-509. Sign. II/52. Dostupné online. Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Archiv Univerzity Karlovy. Fond: Listiny (1355-1960). 1439-1509. Sign. I/75, I/76. Dostupné online. Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine.
- Archiv Univerzity Karlovy. Fond: Listiny (1355-1960). 1439-1509. Sign. I/77, I/78, I/79. Dostupné online. Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine.
Sekundární prameny
- Reček Jan z Ledče. In: Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Praha: J. Otto, 1904. Kapitola Díl 21: R(Ř)-Rozkoš, s. 374.
- TOMEK, Venzel Vladivoj. Geschichte der Prager Universität: zur Feier der fünfhundertjährigen Gründung derselben. Prag: Gottlieb Haase Söhne, 1849. 378 s. Dostupné online. S. 128–130. (Německy)
- WINTER, Zikmund. Děje vysokých škol Pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409-1622). Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. 231 s. Dostupné online.
Beletristické zpracování
- WINTER, Zikmund. V koleji Rečkově. In: Ze staré Prahy: historické obrázky. Praha: Jan Otto, 1894.
Média použitá na této stránce
No building photo cs2.svg
Autor:
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“