Rebeka Masárová

Rebeka Masárová
Rebeka Masárová v kvalifikaci French Open 2022
Stát	Švýcarsko Švýcarsko (2013–2017) Španělsko Španělsko (od 2018)
Datum narození	6. srpna 1999 (24 let)
Místo narození	Basilej, Švýcarsko[1]
Bydliště	Basilej, Švýcarsko
Výška	186 cm[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 174 789 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	214–115
Tituly	0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění	62. místo (11. prosince 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2024)
French Open	1. kolo (2023)
Wimbledon	2. kolo (2023)
US Open	2. kolo (2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	73–38
Tituly	0 WTA, 1 WTA 125, 8 ITF
Nejvyšší umístění	125. místo (2. října 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2024)
French Open	1. kolo (2023)
Wimbledon	2. kolo (2023)
US Open	2. kolo (2023)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cup	skupina finále (2021, 2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240422a22. dubna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rebeka Masárová^[2][3] (německy Rebeka Masarova, * 6. srpna 1999 Basilej) je španělská profesionální tenistka slovenského původu, která do roku 2017 reprezentovala rodné Švýcarsko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.^[4] V úvodním kole US Open 2021 vyhrála za 3:40 hodiny nejdelší ženský zápas v otevřené éře newyorského grandslamu.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v prosinci 2023 na 62. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 125. místě.^[1]

V juniorském tenise triumfovala ve dvouhře French Open 2016 po výhře nad Američankou Amandou Anisimovovou. Stala se tak třetí švýcarskou šampionkou této pařížské soutěže. Po skončení, v červnu 2016, vystoupala na své juniorské maximum, 2. příčku kombinovaného žebříčku ITF.^[5] Ve finále Australian Open 2017 pak podlehla Ukrajince Martě Kosťukové.^[6]

Ve španělském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 utkáním ve skupině pražského finále proti Spojeným státům, v němž vyhrála s Bolsovovou čtyřhru nad Dolehideovou a Vandewegheovou. Američanky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k šesti mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.^[7]

Narodila se roku 1999 v Basileji do rodiny slovenského lékaře Petra Masára a Španělky Marie Victorie Vieitesové.^[8] Má sestry Virginii a Veroniku a bratry Davida s Mojžíšem. K volbě tenisu ji inspirovalo sledování televizních přenosů basilejského spolurodáka Federera z Wimbledonu 2003.^[9] Hovoří slovensky, německy, španělsky, katalánsky, francouzsky a anglicky. Za silný úder uvedla podání.^[10]

Švýcarsko reprezentovala do konce sezóny 2017. Před Vánoci 2017 požádala Mezinárodní tenisovou federaci o změnu národní příslušnosti a od sezóny 2018 začala nastupovat za Španělsko, rodný stát matky.^[8][9]

V rámci hlavních soutěží okruhu ITF debutovala jako čtrnáctiletá v říjnu 2013. Na turnaji ve valencijském Benicarlu, dotovaném 10 tisíci dolary, prošla kvalifikací. V úvodním kole dvouhry podlehla Španělce Lucii Cerveře-Vazquézové. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2018, když ovládla turnaj v bádensko-württemberském Badenweileru s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála druhou nasazenou Švýcarku Ninu Stadlerovou.^[11][4]

Na okruhu WTA Tour debutovala v 16 letech – po triumfu na juniorce Roland-Garros – antukovým Ladies Championship Gstaad 2016, kam ji organizátoři jako 797. hráčce žebříčku udělili divokou kartu.^[9] Na úvod vyřadila členku první třicítky a bývalou světovou jedničku Jelenu Jankovićovou a následně i Anett Kontaveitovou s Annikou Beckovou. Až v semifinále nestačila na pozdější šampionku a krajanku z počátku druhé světové stovky Viktoriji Golubicovou.^[12][11] V sezóně 2018 ji na devět měsíců z tenisu vyřadilo zranění a operace kolena.^[9]

V hlavní soutěži grandslamu debutovala v ženském singlu US Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrály Jana Fettová, Lara Arruabarrenová a Jaqueline Cristianová. Do New Yorku přicestovala ve formě, když od května 2021 vyhrála 29 z 32 dvouher, které přispěly k raketovému žebříčkovému posunu o téměř 500 míst od začátku sezóny.^[9] V úvodním kole newyorské dvouhry svedla bitvu se stou druhou ženou klasifikace, Rumunkou Anou Bogdanovou. Všechny sady rozhodl až tiebreak. Po 3 hodinách a 40 minutách dohrály nejdelší ženský zápas v otevřené éře Flushing Meadows. V duelu odvrátila dva mečboly a proměnila svůj šestý.^[13] Ve druhém kole však nenašla recept na světovou pětku Elinu Svitolinovou. V následné zářijové klasifikaci se poprvé stala členkou světové dvoustovky, když se posunula o padesát tři příček výše, na 179. místo.^[11][4]

Premiérové finále na túře WTA odehrála na lednovém ASB Classic 2023 v Aucklandu, kde musela jako 130. hráčka projít kvalifikačním sítem. V kvalifikačním kole přehrála Erraniovou a na úvod dvouhry turnajovou dvojku Sloane Stephensovou z konce první čtyřicítky. Po výhrách nad Blinkovovou, Muchovou a Bonaventurovou ji až ve finále hladce zdolala 18letá světová sedmička Coco Gauffová. Ve 23 letech se po turnaji poprvé posunula do elitní světové stovky, na 94. místo.^[14] Přes krajanku Cristinu Bucșovou a třiadvacátou hráčku pořadí Donnu Vekićovou prošla do třetího kola Mutua Madrid Open 2023, kde ji zastavila světová devítka Maria Sakkariová. Noční zápas v Caja Mágica skončil přesně v 1.00 hodinu po půlnoci.^[15]

Druhé sezónní čtvrtfinále na túře WTA dosáhla na travnatém Bad Homburg Open 2023 po výhře nad Biancou Andreescuovou. Ačkoli získala úvodní sadu následného duelu s Emmou Navarrovou, v úvodu té druhé Američance skrečovala.^[16] Vstup do Wimbledonu 2023 zvládla proti třicáté první nasazené Egypťance Majar Šarífové až ziskem tiebreaku rozhodující sady. Poté ji však zastavila Italka Elisabetta Cocciarettová. Ve stejné fázi dohrála i na US Open 2023. V prvním duelu oplatila madridskou porážku osmé ženě klasifikace Sakkariové,^[17] ale následně nestačila na Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou.^[18] Mezi poslední osmičkou na kantonském Guangzhou Open 2023 jí vyřadila polská turnajová jednička Magda Linetteová. Do druhého sezónního semifinále se probojovala na Transylvania Open 2023 v Kluži, po vítězství nad pátou nasazenou Rumunkou Anou Bogdanovou. Do souboje o titul ji ale nepustila až 188. hráčka žebříčku Elena-Gabriela Ruseová.^[19]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	leden 2023	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Coco Gauffová	1–6, 1–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	červenec 2022	Båstad, Švédsko	antuka	Čang Su-čong	6–3, 3–6, 1–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	červen 2022	Valencie, Španělsko	antuka	Aliona Bolsovová	Alexandra Panovová Arantxa Rusová	6–0, 6–3
Finalistka	1.	červen 2023	La Bisbal d'Empordà, Španělsko	antuka	Aliona Bolsovová	Caroline Dolehideová   Diana Šnajderová	6–7(5–7), 3–6

Č.	datum	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	září 2018	Badenweiler, Německo	antuka	Nina Stadlerová	6–2, 7–5
2.	březen 2019	Amiens, Francie	antuka (h)	Oana Georgeta Simionová	6–0, 6–3
3.	květen 2021	Platja d'Aro, Španělsko	antuka	Irene Burillo Escorihuelová	6–3, 3–6, 6–2
4.	červen 2021	Palma del Río, Španělsko	tvrdý	Lulu Sunová	6–3, 1–6, 7–6(7–4)
5.	červenec 2021	Vitoria-Gasteiz, Španělsko	tvrdý	Ane Mintegi del Olmová	7–6(7–3), 6–4
6.	říjen 2022	Hamburk, Německo	tvrdý (h)	Ysaline Bonaventureová	6–4, 6–3

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	duben 2017	Dijon, Francie	tvrdý (h)	Diāna Marcinkēvičová	Victoria Munteanová Anastasija Zarycká	6–4, 6–3
2.	leden 2019	Manacor, Španělsko	antuka	Yvonne Cavallé Reimersová	Irina Cantos Siemersová Júlia Payolová	6–4, 6–3
3.	únor 2019	Manacor, Španělsko	antuka	Claudia Hoste Ferrerová	Rina Saigová Jukina Saigová	7–5, 6–3
4.	červen 2019	Toruň, Polsko	antuka	Rebecca Šramková	Robin Andersonová Anhelina Kalininová	6–4, 3–6, [10–4]
5.	září 2019	Valencie, Španělsko	antuka	Irina Baraová	Andrea Gámizová Seone Mendezová	6–4, 7–6(2)
6.	červenec 2021	Vitoria-Gasteiz, Španělsko	tvrdý	Olivia Gadecká	Celia Cerviño Ruizová Olivia Nichollsová	6–3, 6–3
7.	říjen 2022	Les Franqueses del Vallès, Španělsko	tvrdý	Aliona Bolsovová	Misaki Doiová Beatrice Gumulyová	7–5, 1–6, [10–3]
8.	listopad2022	Madrid, Španělsko	antuka	Aliona Bolsovová	Lea Boškovićová Daniela Vismaneová	6–3, 6–3

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	2016	French Open	antuka	Amanda Anisimovová	7–5, 7–5
Finalistka	2017	Australian Open	tvrdý	Marta Kosťuková	5–7, 6–1, 4–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rebeka Masarova na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rebeka Masárová na Wikimedia Commons
• Rebeka Masárová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Rebeka Masárová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Rebeka Masárová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Rebeka Masárová na Instagramu