Rechovot

Rechovot
רחובות
Knihovna v Rechovotu
Rechovot – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška25 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktCentrální
Rechovot
Rechovot
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha23,041 km²[1]
Počet obyvatel150 748 (2022)
Hustota zalidnění5574,5 (r.2014) obyv./km²
Správa
StarostaRachamim Malul (רחמים מלול)
Vznik1890
ZakladatelŽidé z Polska
Oficiální webwww.rehovot.muni.il
PSČ76100
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rechovot (hebrejsky zvuk רְחוֹבוֹת, v oficiálním přepisu do angličtiny Rehovot[2]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. V roce 2022 počet obyvatel Rechovotu překročil 150 000.[3] Starostou města je Rachamim Malul.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 25 metrů, cca 20 km jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Na jihozápadní straně města protéká potok Sorek.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 42. Ve městě stojí železniční stanice Rechovot. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Aškelon.

Historie

Rechovot počátkem 20. století
Zástavba ve vědeckém parku v Rechovotu
Urychlovač částic v areálu Weizmannova institutu věd

Rechovot byl vybudován na místě, kde stával Doron, židovská komunita, která existovala již v dobách Mišny. Na stejném místě také v římském, byzantském a raně arabském období stával Khirbet Duran. Město je pojmenováno po biblickém městě, které se ale nacházelo jinde, konkrétně v Negevské poušti na jihu dnešního Izraele.

Rechovot byl založen roku 1890[2] varšavskými Židy,[4] kteří se rozhodli být nezávislí na pomoci filantropa barona Edmonda de Rothschilda. V té době šlo o jednu z mála židovských osad v turecké Palestině, která nebyla sponzorovaná Rothschildem. Název města vybral jeden z jeho zakladatelů Izrael Belkind podle verše z Genesis: „Pojmenoval ji Rechobót a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.““[5][6]

V roce 1906 přišli do města židovští imigranti z Jemenu. Šlo o jednu z prvních vln jemenitské imigrace do dnešního Izraele. Pro ně tu vznikla čtvrť Ša'arajim, od roku 1920 fakticky sloučená s Rechovotem (oficiálně došlo ke sloučení roku 1944). Během 20. století Rechovot pohltil i dosud samostatnou vesnici Zarnuga (založena 1951, připojena 1954, později přejmenována na čtvrť Kirjat Moše), Kfar Gvirol (založena 1952, připojena 1954) a Kfar Marmurek (založena 1929, připojena 1956).[6]

První osadníci tvrdě pracovali, přičemž původně se obec orientovala na zemědělství. Vysázeli vinice, mandloňové sady a citrusové háje. Rechovot se stal jedním z hlavních izraelských citrusových center a jeho pozice se ještě více upevnila poté, co byl v roce 1965 otevřen přístav v Ašdodu. Roku 1950 byl povýšen na město.[6]

Mezi lety 1914 a 1991 se populace Rechovotu rozrostla z 995 obyvatel na 81 000 a rozloha města se více než zdvojnásobila. V roce 1995 se odhadovalo, že v Rechovotu a jeho zázemí žije na 337 800 obyvatel. V roce 1932 sem byla přesunuta z Tel Avivu zemědělská výzkumná stanice, která se o 30 let později stala Zemědělskou fakultou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V roce 1934 založil Chajim Weizmann v Rechovotu Daniel Sieff Research Institute, který byl v roce 1949 přejmenován, na jeho počest, na Weizmannův institut věd. Ten se stal světově významným vědeckým střediskem. Symbol vědy (mikroskop) se dostal i do oficiálního znaku Rechovotu.[6] Na jižním okraji města se rozkládá areál Kaplanovy nemocnice.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 106 600 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 112 300 osob).[2]

Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 128 900 lidí.[7] K roku 2007 ve městě žilo 49 600 mužů a 52 300 žen. Věková skladba obyvatelstva byla: 31,6 % ve věku do 19 let, 16,1 % ve věku 20-29 let, 18,2 % ve věku 30-44 let, 18,2 % ve věku 45-59 let, 3,5 % ve věku 60-64 let a 12,3 % starších 65 let.[8]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
194812 522
194914 800
195018 200
195121 200
195223 000
195325 500
195425 500
195526 000
195627 700
195728 200
195828 400
195928 500
RokObyvatelé
196028 000
196129 900
196230 400
196331 300
196432 000
196532 800
196633 200
196734 000
196834 800
196935 600
197036 600
197137 900
RokObyvatelé
197239 200
197343 300
197446 700
197550 100
197654 000
197757 600
197861 000
197963 700
198066 200
198167 100
198268 400
198367 900
RokObyvatelé
198470 000
198570 300
198671 000
198771 900
198872 500
198973 800
199080 300
199183 000
199283 100
199383 200
199484 900
199585 182
RokObyvatelé
199686 397
199788 243
199890 284
199992 600
200095 046
200197 041
200298 800
2003100 100
2004101 900
2005103 000
2006104 500
2007106 200
RokObyvatelé
2008111 100
2009112 700
2010115 600
2011118 100
2012120 900
2013125 000
2014128 900
2015132 700
2016135 700
2017138 400
2018141 600

Významní rodáci

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  3. Regional Statistics [online]. Central Bureau of Statistics (CBS) [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Rehovot, Izrael [online]. Encyklopaedia Britannica [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Gn 26, 22 (Kral, ČEP)
  6. a b c d Rehovot (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  8. Archivovaná kopie [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30. (hebrejsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce