Redukce alkoxyaluminiumhydridy kovů

Redukce alkoxyaluminiumhydridy kovů jsou organické reakce, které spočívají buď v přímé hydrogenaci nenasycených sloučenin, nebo v nahrazení redukovatelné funkční skupiny vodíkem za přítomnosti alkoxyaluminiumhydridového činidla.[1][2]

K redukcím organických sloučenin se často používají tetrahydridoboritan sodný a tetrahydridohlinitan lithný.[3][4] Tato dvě činidla představují mezní případy reaktivity — tetrahydridohlinitan lithný reaguje téměř se všemi redukovatelnými skupinami, zatímco tetrahydridoboritan sodný vstupuje do reakcí s mnohem omezenějším rozsahem skupin. Reaktivitu lze upravit nahrazením jednoho nebo více vodíkových atomů v těchto činidlech alkoxyskupinami.

Pokud je příslušná alkoxyskupina chirální, tak lze příslušnými činidly dosáhnout asymetrických redukcí.[5] Přestože byly postupy využívající stechiometrická množství chirálních hydridů nahrazeny katalytickými, tak mají historický význam jako první příklady stereoselektivních reakcí.

V tabulce níže jsou shrnuty redukce, které mohou být uskutečněny pomocí řady různých aluminiumhydridů a borohydridů. Symbol „+“ naznačuje, že redukce probíhá, „-“, že neprobíhá, „±“, že závisí na struktuře substrátu, a „0“ znamená, že není dostatek dat.

Mechanismus a stereochemie

Převažující mechanismus

Redukce alkoxyaluminiumhydridy většinou probíhají polárním mechanismem.[6] Přenos hydridu na organický substrát vytvoří organický anion, jenž je neutralizován protickým rozpouštědlem nebo kyselinou.

Redukce α,β-nenasycených karbonylových sloučenin mohou mít 1,2-mechanismus (pak jde o přímé adice) nebo 1,4-mechanismus (poté se jedná o konjugované adice). Sklon k 1,4-adicím je v souladu s měkkostí použitých hydridů podle teorie HSAB.[7] Experimentální výsledky potvrzují tyto předpoklady, že „měkčí“ hydridy mají vyšší výtěžky produktů konjugovaných redukcí.[8]

Několik substrátů, jako jsou diarylketony,[9] diarylalkeny,[10] a antraceny,[11] jsou tetrahydridohlinitanem lithným redukovány jednoelektronově.

Alkoxylaluminiumhydridy kovů jsou podrobně prozkoumány jen v několika málo případech.[12] Přesný popis je mnohdy v důsledku disproporcionací na alkoxyalumináty a hydridohlinitany obtížný:[13]


Stereochemie

Vznik diastereoselektivity v redukcích chirálních ketonů bylo podrobně prozkoumáno a modelováno.[14][15] Podle modelu, který vyvinul H. Felkin,[16] diastereoselektivitu řídí relativní energie tří přechodných stavů I, II a III. Přechodný stav I převládá za nepřítomnosti polárních skupin na α uhlíku a stereoselektivita se zvyšuje s velikostí nechirálního ketonového substituentu (R). Přechodný stav III je hlavním u reakcí alkylketonů, kde RM je skupina odtahující elektrony, protože nukleofil a skupina odtahující elektrony mají snahu být co nejdále od sebe.

Byla prozkoumána i diastereoselektivita redukcí cyklických ketonů. Ketony schopné měnit konformace podstupují axiální atak hydridu, který vede k ekvatoriálnímu alkoholu; pevné cyklické ketony ovšem převážně podléhají ekvatoriálním atakům a vytváří axiální alkoholy. Převaha ekvatoriálních ataků u těchto ketonů se vysvětluje tím, že ekvatoriální přiblížení hydridu je méně stericky stíněno než axiální.[17] Převaha axiálních ataků u konformačně volných cyklických ketonů vysvětlili svým modelem H. Felkin a N. T. Anh.[18][19] Přechodný stav u axiálního ataku (IV) je zatížen sterickým odpuzováním mezi axiálními substituenty a přibližujícím se hydridem. Přechodný stav ekvatoriálního ataku (V) se vyznačuje torzním napětím mezi hydridem a ekvatoriálními vodíky. Rozdíl energií těchto napětí určuje převládající směr ataku; u malých R je torzní napětí na V větší, což vede k přednostní tvorbě ekvatoriálního alkoholu.

Možnosti a omezení

Alkoxyaluminiumhydridy a podobná činidla redukují mnoho různých funkčních skupin, přičemž se často dosahuje vysokých selektivit. Například hydrid lithno-tri-terc-butoxy)hlinitý redukuje aldehydy a ketony selektivně za přítomnosti esterů, s nimiž reaguje mnohem pomaleji.[20]

Selektivní redukce α,β-nenasycených ketonů lze provést buď jako 1,2-, nebo jako 1,4-reakce vhodně zvolenými redukčními činidly. Pomocí hydridu lithnotrimethoxyhlinitého, který je stericky nezatížen, je možné uskutečnit téměř kvantitativní přímé adice na karbonylové skupiny,[21] zatímco použití stericky zatíženého hydridu lithnotrimethoxyhlinitého vede k tvorbě produktu konjugované adice.[22]

Štěpení etherů je u většiny hydridových činidel obtížné; pomocí bis(2-methoxyethoxy)hydridohlinitanu sodného (SMEAH) lze však provést debenzylace benzylaryletherů.[23] Tento postup představuje užitečnou náhradu metod založených na použití kyselin nebo hydrogenolýzách (jako jsou reakce s plynným vodíkem katalyzované palladiem na uhlíku).

Epoxidy bývají alkoxyaluminiumhydridy atakovány na méně substituovaných místech. Pokud se v jejich blízkosti nacházejí hydroxylové skupiny, může dojít k vnitromolekulárnímu přesunu hydridu, který umožní selektivní otevření kruhu 1,2-disubstituovaného epoxidu v poloze bližší k hydroxylu.[24] Konfigurace epoxidového uhlíku nezapojeného do reakce se zachovává.

Nenasycené karbonylové sloučeniny mohou být redukovány jak na nenasycené, tak i na nasycené alkoholy. Adicemi bis(2-methoxyethoxy)hydridohlinitanu sodného na nenasycené aldehydy se tvoří nenasycené alkoholy; opačnou adicí vznikne nasycený alkohol.[25]

Některé alkoxyaluminiumhydridy mohou hydroaluminovat alkeny.[26] V podobné reakci vytváří bis(2-methoxyethoxy)hydridohlinitan sodný reakcí se zirkonocendichloridem hydrid zirkonocenchloridu (Schwartzovo činidlo), který je schopen hydrozirkonovat alkeny; ze vzniklých produktů lze reakcemi s elektrofily získat funkcionalizované produkty.[27]

I funkční skupiny obsahující jiné heteroatomy než kyslík lze s využitím alkoxyaluminiumhydridů redukovat na odpovídající uhlovodíky. Primární alkylhalogenidy se za přítomnosti bis(2-methoxyethoxy)hydridohlinitanu sodného redukují na alkany. Sekundární halogenidy reagují pomaleji, ale také vytváří alkany s dobrými výtěžky.[28]

Sulfoxidy mohou být pomocí SMEAH redukovány na příslušné sulfidy.[29]

Iminy jsou alkoxyaluminiumhydridy redukovány na aminy. V níže uvedeném případu se vytváří exo-amin s vysokou diastereoselektivitou. Selektivita redukce hydridem je zde vyšší, než u katalytické hydrogenace.[30]

Podmínky a provedení

Příprava hydridů

Alkoxyaluminiumhydridy se obvykle připravují reakcemi hydridu lithnohlinitého s příslušným alkoholem.[31] Tvorbu alkoxyaluminiumhydridu naznačuje uvolňování vodíku. Stericky zatížené hydridy, jako například hydrid tri-(terc-butoxy)lithnohlinitý, jsou v inertních atmosférách dlouhodobě stálé, ale hydrid trimethoxylithnohlinitý se disproporcionuje a měl by být použit hned po přípravě. Čistý bis(2-methoxyethoxy)hydridohlinitan sodný je v inertní atmosféře stálý několik hodin a lze jej zakoupit jako 70% roztok v toluenu.

Reakční podmínky

Redukce se obvykle provádějí v destilačních baňkách s kulatým dnem, které jsou osazeny zpětným chladičem uzavřeným sušicí trubicí. Reakční směs je míchána mechanickým míchadlem, další hrdla baňky jsou zpravidla osazena přívodem inertní atmosféry (dusíku), teploměrem a přikapávací nálevkou s bočním ramenem na vyrovnávání tlaku. Nejčastěji používanými rozpouštědly jsou tetrahydrofuran a diethylether; jakékoliv rozpouštědlo musí být bezvodé a čisté. Alkoxyaluminiumhydridy mají být co nejsušší a představují nebezpečí požáru, obzvláště při použití nadbytku hydridu (v průběhu reakce se vyvíjí vodík).

Příklad provedení

K roztoku 1,3-dihydro-1,3-bis(chlormethyl)benzo[c]-thiofen-2,2-dioxidu (0,584 g, 2,2 mmol) v 50 ml suchého benzenu bylo přidáno 0,80 ml (2,8 mmol) 70% benzenového roztoku NaAlH2(OCH2CH2OCH2)2 a vzniklý roztok byl po 12 hodin refluxován. Směs se ochladila na 0 °C a rozložila 20% kyselinou sírovou. Vrstva benzenu byla oddělena, promyta 10 ml vody, vysušena uhličitanem draselným a zakoncentrována za vzniku produktu v podobě žluté olejovité kapaliny, s 91% (0,480g) výtěžkem.[32]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reductions with metal alkoxyaluminium hydrides na anglické Wikipedii.

  1. Málek, J. Organic Reactions 1985, 34, 1 DOI:10.1002/0471264180.or034.01
  2. Málek, J. 'Organic Reactions 1988, 36, 249 DOI:10.1002/0471264180.or036.03
  3. Brown, G. Organic Reactions 1951, 6, 469
  4. Schenker, E. in Newer Methods of Preparative Organic Chemistry, Vol. IV., W. Foerst, Ed., Academic Press, New York, 1968, pp. 163–335
  5. Itsuno, S. Organic Reactions 1998, 52, 395
  6. House, O. Modern Synthetic Reactions, 2nd ed., W. A. Benjamin, Menlo Park, Calif., 1972
  7. Pearson, G. Journal of Chemical Education 1968, 45, 581
  8. Bottin, J.; Eisenstein, O.; Minot, C.; Anh, T. Tetrahedron Letters, 1972, 3015
  9. Cerný, M.; Málek, J. Collect. Czech. Chem. Commun.. 41, 119 (1976).
  10. Málek, J.; Cerný, M. Journal of Organometallic Chemistry 1975, 84, 139.
  11. Málek, J.; Cerný, M.; Rericha, R. Collect. Czech. Chem. Commun. 1974, 39, 2656.
  12. Bec, M.; Huet, J. Bulletin de la Société Chimique de France, 1972, 1636
  13. Brown, C.; Shoaf, J. Journal of the American Chemical Society 1964, 86, 1079
  14. Cram, J.; Abd Elhafez, A. Journal of the American Chemical Society 1952, 74, 5828
  15. Chérest, M.; Prudent, N. Tetrahedron 1980, 36, 1599
  16. Chérest, M.; Felkin, H.; Prudent, N. Tetrahedron Letters, 1968, 2199
  17. Dauben, W. G.; Fonken, G. J.; Noyce, D. S. Journal of the American Chemical Society 1956, 78, 2579.
  18. Chérest, M.; Felkin, H. Tetrahedron Letters, 1971, 383
  19. Huet, J.; Maroni-Barnaud, Y.; Anh, N. T.; Seyden-Penne, J. Tetrahedron Letters, 1976, 159
  20. Torii, S.; Tanaka, H.; Inokuchi, T.; Tomozane, K. Bulletin of the Chemical Society of Japan 1982, 55, 3947.
  21. Danh, N. C.; Arnaud, C.; Huet, J. Bulletin de la Société Chimique de France 1974, 1071
  22. Durand, J.; Anh, N. T.; Huet, J. Tetrahedron Letters 1974, 2397
  23. Kametani, T.; Huang, S. P.; Ihara, M.; Fukumoto, K. The Journal of Organic Chemistry 1976, 41, 2545
  24. Finan, M.; Kishi, Y. Tetrahedron Letters 1982, 23, 2719
  25. Bazant, V.; Capka, M.; Cerny, M.; Chvalovský, V.; Kochloefl, K.; Kraus, M.; Málek, J. Tetrahedron Letters, 1968, 3303.
  26. Ashby, C.; Noding, A. The Journal of Organic Chemistry 1980, 45, 1035
  27. Hart, W.; Schwartz, J. Journal of the American Chemical Society 1974, 96, 8115
  28. Capka, M.; Chvalovský, V. Collect. Czech. Chem. Commun. 1969, 34, 3110
  29. Weber, L. Chemische Berichte 1983, 116, 2022
  30. Law, J.; Lewis, H.; Borne, F. Journal of Heterocyclic Chemistry 1978, 15, 273
  31. Véle, I.; Fusek, J.; Štrouf, O. Collect. Czech. Chem. Commun. 1972, 37, 3063
  32. Barton, T. J.; Kippenhan, R. C. The Journal of Organic Chemistry 1972, 37, 4194

Média použitá na této stránce

AlkoxyalScopeUnsat2.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
reduction of unsaturated carbonyl compounds with alkoxyaluminum hydrides
AlkoxyAlScope5.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Reduction with alkyoxyaluminum hydrides (lithium aluminum hydride and derivatives): scope
AlkoxyAlScope7.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Reduction with alkyoxyaluminum hydrides (lithium aluminum hydride and derivatives): scope
AlkoxyAlMech4.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Transition state models for diastereoselective reductions of cyclic ketones.
AlkoxyAlScope4.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Reduction with alkyoxyaluminum hydrides (lithium aluminum hydride and derivatives): scope
AlkoxyAlScope3.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Reduction with alkyoxyaluminum hydrides (lithium aluminum hydride and derivatives): scope
AlkoxyAlScope1.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Reduction with alkyoxyaluminum hydrides (lithium aluminum hydride and derivatives): scope
AlkoxyAlMech1.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
alkoxyaluminum hydride reduction (lithium aluminum hydride and others) basic mechanism
AlkoxyalScopeUnsat1.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
reduction of unsaturated ketones with alkoxyaluminum hydride reagents
AlkoxyAlMech2.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
alkoxyaluminum hydride reduction (lithium aluminum hydride and others) mechanism: conjugate addition
AlkoxyAlEx.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Alkoxy aluminum hydride reduction: example of alkyl chloride reduction to alkane
AlkoxyAlScopeKet.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
selective reduction of a ketone in the presence of an ester
AlkoxyAlScope6.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Reduction with alkyoxyaluminum hydrides (lithium aluminum hydride and derivatives): scope
AlkoxyAlMech3.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Transition states for diastereoselective reductions of chiral ketones and aldehydes.
AlkoxyAlScope2.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
Reduction with alkyoxyaluminum hydrides (lithium aluminum hydride and derivatives): scope
AlkoxyAlGen.png
Autor: OrganicReactions, Licence: CC BY 3.0
scope of reduction of organic compounds with metal alkoxyaluminum hydrides or borohydrides