Reforma francouzských kantonů 2014

Reforma francouzských kantonů byla vyhlášena zákonem č. 2013-403 ze 17. května 2013[1] upravujícím volební zákon, a prováděcími vyhláškami z února a března 2014. Francouzské kantony představují volební okrsky pro volby do generálních rad departementů (nově nazývané departemální rady – conseils departementaux). Po aplikaci nového zákona se jednak změnil (snížil) samotný počet kantonů a také volby byly změněny na dvoukolový volební systém – každý kanton je nově zastoupen dvěma radními vzešlými z těchto voleb, a to vždy jedním mužem a jednou ženou.

Historie

První volby tohoto typu se konaly v březnu 2015, mandáty radních zvolených v předchozích volbách 2008 a 2011 skončily roku 2015 na základě novelizovaného článku 192 volebního zákona.

Kontext a důvody reformy

V roce 2008 vyhlásil prezident Nicolas Sarkozy reformu územních jednotek (collectivités territoriales), která vedla k vytvoření místní rady (conseil territorial) jako náhrady za generální radu (conseil général) a regionální radu (conseil régional). Po kritice Françoise Hollanda, že systém nerespektuje princip zastoupení dle ústavy, byl zákon v roce 2010 zrušen.[2]

Kantony vznikly za Velké francouzské revoluce v roce 1790 a u třech pětin z nich neproběhla téměř žádná úprava od roku 1801, vyrovnání kantonů s demografickým vývojem probíhalo v posledních dvou stech letech jen u těch nejlidnatějších.[3] Vyvážení volebních obvodů s přihlédnutím na demografickou realitu však již bylo nutné, protože judikát Ústavní rady z roku 2010 ve jménu "principu volební rovnosti" určil, aby se počet obyvatel kantonu nelišil o více než 20 % průměru daného departmentu.[4] Při úpravách hranic kantonů byly uplatněny následující zásady:

  • území každého kantonu je stanoveno především podle demografických údajů,
  • území každého kantonu je celistvé,
  • každá obec, která má pod 3500 obyvatel musí ležet v jediném kantonu.[5]

Další změnou je paritní zastoupení žen v nových departemálních radách. Podle posledních voleb zasedalo v generálních radách celkem 544 žen, tj. 13,9 % všech radních. Departementy Moselle, Horní Savojsko, Indre a Haute-Corse nezvolily žádnou ženu. A jen čtyřem generálním radám předsedaly ženy.[6] Z tohoto důvodu, a také aby byl naplněn článek 1 francouzské ústavy a zákon o poměrném zastoupení ve volených funkcích,[7][8] byl zaveden nový způsob voleb, ve kterých se volí vždy dva zástupci z každého kantonu – jedna žena a jeden muž.

Současně se změnami hranic kantonů a zajištění poměrného zastoupení bylo změněno i volební období, které bylo od roku 1871 tříleté, a bylo prodlouženo na šest let. Mandáty radních zvolených v letech 2008 nebo 2011 vypršely rokem 2015.

Realizace reformy

Nové kantony vznikaly na základě spolupráce prefektů, generálních rad a volených zástupců s přihlédnutím k demografické situaci a reálného území. Metodiku upřesňovala vyhláška ministerstva vnitra ze 13. dubna 2013.[9] Údaje o počtu obyvatel pocházely z roku 2010 zveřejněné 1. ledna 2013. Státní rada poté jednotlivé výsledky publikovala formou vyhlášek v týdnu od 24. února do 2. března 2014, tedy více než rok před vyhlášením voleb. Počet kantonů v každém departmentu musel být lichý. Bylo určeno minimálně 13 kantonů pro departmenty, které mají přes 150 000 obyvatel a 17 pro ty s více než 500 000 obyvateli.

Tyto změny se dotkly stejnou měrou 98 departmentů, pouze u tří proběhla reforma s výjimkami – Paříž, Martinik a Francouzská Guyana. Hlavního města se změna nijak nedotkla, ačkoliv jeho 20 obvodů má také status kantonů. Počet radních zůstal stejný, neboť zde pařížskou radu (která kromě města spravuje i department Paříž) tvoří 20 starostů pařížských obvodů. U obou zámořských departmentů byly kantony zrušeny zcela a vznikl zde jen jeden volební obvod. Protože každý department tvoří zároveň i region, byla u nich generální (departmální) a regionální rada sloučena v jeden orgán.

V departmentu Rhône byly kantony začleněny do nového správního celku Métropole de Lyon, který vznikl 1. ledna 2015. Členové této generální rady budou nově zvoleni během následujících komunálních voleb v roce 2021.[10]

Důsledky reformy

Počet kantonů poklesl ze 4035 na 2054. Celkový počet generálních radních vzrostl ze 4035 na 4108 (nebo ze 4055 na 4128, pokud se započítá i 20 pařížských starostů).[4] INSEE každému novému kantonu přidělil vlastní číslo s platností od 1. ledna 2015. Nové přeskupení kantonů znamenalo, že některá města ztratila v daném kantonu statut chef-lieu.

DepartmentyPočet kantonůPočet generálních (departmenálních) radních
2014Po březnu 20152014Po březnu 2015
Paříž(20)(20)(20)(20)
metropolitní Francie (mimo Paříž)3863199538633990
Guadeloupe40214042
Réunion49254950
Mayotte19131926
Martinik4545
Guyana1919
Celkem
(s Paříží)
4035
(4055)
2054
(2074)
4035
(4055)
4108
(4128)

Ze všech 2054 nových kantonů má jen 29 kantonů (1,4 %) „demografickou výjimku“, tj. jejich obyvatelstvo tvoří víc než 20 % z průměrného počtu populace v daném departmentu. Kromě toho 497 kantonů (24,2 %) přesahuje 15 % odchylku od průměru v departmentu. Z nich se 70 kantonů (3,4 %) velmi blíží k demografické hranici (19 %–20 %).[11]

Do reformy platilo pravidlo, že kanton musí být vždy celý součástí některého z arrondissementů. Státní rada uvedla, že tento požadavek ztratil své opodstatnění.[9]

K 9. červenci 2014 Státní rada zaregistrovala 2558 odvolání k vyhláškám o novém uspořádání kantonů. Nejvíce jich došlo z departmentů Isère (443), Vendée (383) a Loiret (242). Většina došla od opozičních radních, kteří kritizovali nový dvoukolový volební systém a tvrdili, že zvýhodňuje současnou vládní většinu pro příští volby, a také že nerespektuje historické vazby venkova. Z připomínek byly do zákona Státní radou uznány čtyři zásadní. Především dle žádosti obce Dieuze může být připojení nějaké obce ke kantonu podrobeno soudnímu přezkumu.[11]

Přehled departmentů

DepartmentPopulace k 1. lednu 2013Po reorganizaci
CodeNázevPočet kantonůPočet obyvatelVyhláška o reorganizaciPočet kantonů
01Ain43597341Vyhl. č. 2014-147 z 13. února 201423
02Aisne42540508Vyhl. č. 2014-202 z 21. února 201421
03Allier35342908Vyhl. č. 2014-265 z 27. února 201419
04Alpes-de-Haute-Provence30160149Vyhl. č. 2014-226 z 24. února 201415
05Hautes-Alpes30136971Vyhl. č. 2014-193 z 20. února 201415
06Alpes-Maritimes521078729Vyhl. č. 2014-227 z 24. února 201427
07Ardèche33315090Vyhl. č. 2014-148 z 13. února 201417
08Ardensko37283250Vyhl. č. 2014-203 z 21. února 201419
09Ariège22152038Vyhl. č. 2014-174 z 18. února 201413
10Aube33303327Vyhl. č. 2014-216 z 21. února 201417
11Aude35356467Vyhl. č. 2014-204 z 21. února 201419
12Aveyron46276805Vyhl. č. 2014-205 z 21. února 201423
13Bouches-du-Rhône571972018Vyhl. č. 2014-271 z 27. února 201429
14Calvados49683105Vyhl. č. 2014-160 ze 17. února 201425
15Cantal27148162Vyhl. č. 2014-149 z 13. února 201415
16Charente35351577Vyhl. č. 2014-195 z 20. února 201419
17Charente-Maritime51622323Vyhl. č. 2014-269 z 27. února 201427
18Cher35311257Vyhl. č. 2014-206 z 21. února 201419
19Corrèze37243551Vyhl. č. 2014-228 z 24. února 201419
2ACorse-du-Sud22143600Vyhl. č. 2014-229 z 24. února 201411
2BHaute-Corse30166093Vyhl. č. 2014-255 z 26. února 201415
21Côte-d'Or43524358Vyhl. č. 2014-175 z 18. února 201423
22Côtes-d'Armor52591641Vyhl. č. 2014-150 z 13. února 201427
23Creuse27123029Vyhl. č. 2014-161 ze 17. února 201415
24Dordogne50414149Vyhl. č. 2014-218 z 21. února 201425
25Doubs35527770Vyhl. č. 2014-240 z 25. února 201419
26Drôme36484715Vyhl. č. 2014-191 z 20. února 2014 19
27Eure43586543Vyhl. č. 2014-241 z 25. února 201423
28Eure-et-Loir29428933Vyhl. č. 2014-231 z 24. února 201415
29Finistère54897628Vyhl. č. 2014-151 z 13. února 201427
30Gard46709700Vyhl. č. 2014-226 z 24. února 2014 23
31Haute-Garonne531243641Vyhl. č. 2014-152 z 13. února 201427
32Gers31188159Vyhl. č. 2014-254 z 26. února 201417
33Gironde631449245Vyhl. č. 2014-192 z 20. února 201433
34Hérault491044558Vyhl. č. 2014-258 z 26. února 201425
35Ille-et-Vilaine53988140Vyhl. č. 2014-177 z 18. února 201427
36Indre26231176Vyhl. č. 2014-178 z 18. února 201413
37Indre-et-Loire37590515Vyhl. č. 2014-179 z 18. února 201419
38Isère581206374Vyhl. č. 2014-180 z 18. února 201429
39Jura34261534Vyhl. č. 2014-165 ze 17. února 201417
40Landes30384320Vyhl. č. 2014-181 z 18. února 201415
41Loir-et-Cher30330079Vyhl. č. 2014-213 z 21. února 201415
42Loire40748947Vyhl. č. 2014-260 z 26. února 201421
43Haute-Loire35224006Vyhl. č. 2014-162 ze 17. února 201419
44Loire-Atlantique591282052Vyhl. č. 2014-243 z 25. února 201431
45Loiret41656105Vyhl. č. 2014-244 z 25. února 201421
46Lot31174578Vyhl. č. 2014-154 z 13. února 201417
47Lot-et-Garonne40331123Vyhl. č. 2014-257 z 26. února 201421
48Lozère2577082Vyhl. č. 2014-245 z 25. února 201413
49Maine-et-Loire41784810Vyhl. č. 2014-259 z 26. února 201421
50Manche52498747Vyhl. č. 2014-246 z 25. února 201427
51Marne44565307Vyhl. č. 2014-208 z 21. února 201423
52Haute-Marne32184039Vyhl. č. 2014-163 ze 17. února 201417
53Mayenne32306337Vyhl. č. 2014-209 z 21. února 201417
54Meurthe-et-Moselle44732207Vyhl. č. 2014-261 z 26. února 201423
55Meuse31193923Vyhl. č. 2014-166 ze 17. února 201417
56Morbihan42721657Vyhl. č. 2014-215 z 21. února 201421
57Moselle511045066Vyhl. č. 2014-183 z 18. února 201427
58Nièvre32219584Vyhl. č. 2014-184 z 18. února 201417
59Nord792576770Vyhl. č. 2014-167 ze 17. února 201441
60Oise41803595Vyhl. č. 2014-196 z 20. února 201421
61Orne40291642Vyhl. č. 2014-247 z 25. února 201421
62Pas-de-Calais771461387Vyhl. č. 2014-233 z 24. února 201439
63Puy-de-Dôme61632311Vyhl. č. 2014-210 z 21. února 201431
64Pyrénées-Atlantiques52653515Vyhl. č. 2014-248 z 25. února 201427
65Hautes-Pyrénées34229458Vyhl. č. 2014-242 z 25. února 201417
66Pyrénées-Orientales31448543Vyhl. č. 2014-262 z 26. února 201417
67Bas-Rhin441095905Vyhl. č. 2014-185 z 18. února 201423
68Haut-Rhin31749782Vyhl. č. 2014-207 z 21. února 201417
69Rhône541725177Vyhl. č. 2014-267 z 27. února 201413
70Haute-Saône32239548Vyhl. č. 2014-164 ze 17. února 201417
71Saône-et-Loire57555663Vyhl. č. 2014-182 z 18. února 201429
72Sarthe40563518Vyhl. č. 2014-234 z 24. února 201421
73Savojsko37414959Vyhl. č. 2014-272 z 27. února 201419
74Horní Savojsko34738088Vyhl. č. 2014-153 z 13. února 201417
75Paříž2243833nedotčeno
76Seine-Maritime691250411Vyhl. č. 2014-266 z 27. února 201435
77Seine-et-Marne431324865Vyhl. č. 2014-186 z 18. února 201423
78Yvelines391408765Vyhl. č. 2014-214 z 21. února 201421
79Deux-Sèvres33369270Vyhl. č. 2014-176 z 18. února 201417
80Somme46570741Vyhl. č. 2014-263 z 26. února 201423
81Tarn46375379Vyhl. č. 2014-170 ze 17. února 201423
82Tarn-et-Garonne30241698Vyhl. č. 2014-273 z 27. února 201415
83Var431008183Vyhl. č. 2014-270 z 27. února 201423
84Vaucluse24543105Vyhl. č. 2014-249 z 25. února 201417
85Vendée31634778Vyhl. č. 2014-169 ze 17. února 201417
86Vienne38427193Vyhl. č. 2014-264 z 26. února 201419
87Haute-Vienne42376191Vyhl. č. 2014-194 z 20. února 201421
88Vosges31379724Vyhl. č. 2014-268 z 27. února 201417
89Yonne42342510Vyhl. č. 2014-156 z 13. února 201421
90Territoire de Belfort15142911Vyhl. č. 2014-155 z 13. února 20149
91Essonne421215340Vyhl. č. 2014-230 z 24. února 201421
92Hauts-de-Seine451572490Vyhl. č. 2014-256 z 26. února 201423
93Seine-Saint-Denis401522048Vyhl. č. 2014-217 z 21. února 201421
94Val-de-Marne491327732Vyhl. č. 2014-171 ze 17. února 201425
95Val-d'Oise391171161Vyhl. č. 2014-168 ze 17. února 201421
971Guadeloupe40403355Vyhl. č. 2014-235 z 24. února 201421
972Martinik45394173bez kantonů
973Guyana19229040bez kantonů
974Réunion49821136Vyhl. č. 2014-236 z 24. února 201425
976Mayotte19212645Vyhl. č. 2014-157 z 13. února 201413
Celkem4035 2054

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Redécoupage cantonal de 2014 en France na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy