Regentský dům (Kroměříž)
Regentský dům | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Kroměříž, Česko |
Ulice | Velké náměstí |
Souřadnice | 49°17′57,39″ s. š., 17°23′34,11″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 41522/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Regentský dům je výstavný měšťanský dům na Velkém náměstí v Kroměříži, obsahující hlavní dvoupatrový trakt se sgrafitovou výzdobou, dále nižší trakt nádvorní a další obrácený do ulice Pilařovy.[1][2] Ceněné je vedle kamenného portálu i široké schodiště v interiéru domu. Hlavní průčelí má v přízemí podloubí a kamennou desku s Lichtenštejnským znakem.[3] Dům si uchoval původní vrcholnou a pozdněrenesanční přízemní dispozici zejména předního křídla do náměstí s kvalitními místy datovanými prvky kamenických ostění, většinou však z období stavebních úprav mezi lety 1652–1667.[4]
Historie
Dům vznikl na starších gotických základech ve 2. polovině 16. století.[5] Jako měšťanský dům měl šenkovní právo I. třídy. Z této doby pocházejí patrně i dochovaná sgrafita fasády, z nichž tematicky je nejzajímavější soud nad povětrnými ženami, medvědář a herec.[3] Před třicetiletou válkou byl majetkem šlechtice Adama Kravařského ze Šlejvic, který byl majitelem Kvasic a Nových Zámků v Nesovicích. Byl účastníkem stavovského povstání v roce 1618 na proticísařské straně a jeho dům byl po bitvě na Bíle hoře zkonfiskován. Získal jej Orlík z Lazicka, dvorní mundšenk (úředník, rádce) kardinála Františka z Ditrichštejna.
Roku 1649 dům vlastnil Jan Mikuláš Reiter z Horberka (1604?–1669?), vrchní regent všech biskupských panství a velitel pevnosti Hukvaldy. Tento šlechtic koupil sousední dům, spojil jej se svým starším domem a obě průčelí sjednotil novou barokní fasádou. Ta zakryla i starší sgrafita. Dům byl opatřen novým kamenným portálem a širokým schodištěm. Po tomto šlechtici nese dům i svůj název. Po regentově smrti zdědil dům olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Jeho erb s nápisem je umístěn na průčelí domu, nad obloukem podloubí:
CAROLVS EX COMITIBVS
DE LICHTENSTEIN EPUS OL
OM S: R: I: PRICPS REG. BOHEMIAE CAP
COMES ANNO MDCLXV
Carolus ex comitibus de Lichtenstein episcopus olomucensis, S.(anctae) R.(omanae) I.(mperii) princeps, regiae bohemiae capellae comes, anno 1665
Karel hrabě Lichtenštejn, biskup olomoucký, Svaté římské říše kníže, královské české kaple hrabě, roku 1665.[6]
Současnost
Regentský dům tvoří na Velkém náměstí domovní frontu propojenou společným podloubím se sousedícími budovami Muzea Kroměřížska a rohovým domem hejtmanským, před kterým je umístěna Lavička Václava Havla. V podloubí domu je umístěna pamětní deska připomínající, že od roku 1923 až do své smrti zde žil arcibiskupský knihovník Antonín Breitenbacher. Průčelí všech domů v domovní frontě jsou podepřena mohutnými opěrnými pilíři. V roce 1950 při rozsáhlé rekonstrukci byla znovu objevena, odkryta a obnovena sgrafita na fasádě jednoho z regentem spojených domů. V roce 2005 byl dům v rámci privatizace prodán městem Kroměříž společnosti PMS Reality.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ CIZEK, Jiri. regentský dům, Kroměříž. www.hrady.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Historické budovy v Kroměříži aneb Městská památková rezervace Kroměříž | Magazín | MojeKroměříž.cz. www.mojekromeriz.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b LIČKOVÁ, Soňa. Regentský dům v Kroměříži zdobí původní sgrafita. Kroměřížský deník. 2014-07-09. Dostupné online [cit. 2018-02-07].
- ↑ Památkový katalog - 1000153635 - měšťanský dům zv. regentský. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Karban, Aleš: Tajemství nápisů na kroměřížských památkách, Archivní sborník 2008, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Kroměříž, 2008. str. 41-66
- ↑ Kroměřížská radnice prodala Regentský dům na druhý pokus - Město Kroměříž. www.mesto-kromeriz.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-08.
Literatura
- JŮZA, Vilém; KRSEK, Ivo; PETRŮ, Jaroslav at al. Kroměříž. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., 1963.
- Kroměříž na fotografiích Františka Zahradníčka. Foto: František Zahradníček. Text: Antonín Lukáš. Kroměříž, 1997. Vydavatelství AggrA
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Regentský dům na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: GFreihalter, Licence: CC BY-SA 3.0
Gebäude, Regentský dům, am Marktplatz in Kroměříž in der Region Zlin in Tschechien
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: