Regina Sasko-Meiningenská
Regina Sasko-Meiningenská | |
---|---|
Rodné jméno | Regina Helena Alžběta Markéta, princezna Sasko-Meiningenská |
Narození | 6. ledna 1925 Würzburg Německá říše |
Úmrtí | 3. února 2010 (ve věku 85 let) Pöcking Německo |
Místo pohřbení | Císařská hrobka ve Vídni |
Povolání | politička |
Ocenění | Řád Alžběty |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Otto von Habsburg |
Děti | Andrea Monika Michaela Gabriela Walburga Karel Jiří |
Rodiče | Jiří Sasko-Meiningenský Klára Marie Korff-Schmising-Kerssenbrocková |
Rod | sasko-meiningenská dynastie |
Příbuzní | Hemma, hraběnka z Neippergu[1], Filip, hrabě z Neippergu[1], Benedikt, hrabě z Neippergu[1], Dominik, hrabě z Neippergu[1] a Kateřina z Neippergu[1] (vnoučata) |
Funkce | velmistryně Řádu hvězdového kříže (1951–2010) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Regina Sasko-Meiningenská (německy: Regina Helène Elisabeth Margarete Prinzessin von Sachsen-Meiningen; 6. ledna 1925 Würzburg – 3. února 2010 Pöcking) byla nejmladší ze čtyř dětí prince Jiřího III. (1892–1946) z dynastie Sachsen-Meiningen a Kláry Marie hraběnky Korff-Schmising-Kerssenbrockové (1895–1992). Byla manželkou Oty Habsbursko-Lotrinského.
Rodina
Dne 10. května 1951 se s osobním požehnáním papeže Pia XII. provdala v kostele františkánských konventuálů ve francouzském Nancy za Otu Habsbursko-Lotrinského, nejstaršího syna císaře Karla I. a jeho choti Zity. Byla nositelkou titulu Nejvyšší řádová ochránkyně Řádu hvězdového kříže, suverénka rytířského a špitálního řádu svatého Jana Jeruzalémského, Rhodského a Maltského, a byla velmistryní Řádu sv. Alžběty.
Od 10. května 1954 byla trvalým sídlem jí a jejího manžela Oty Habsbursko-Lotrinského Villa Austria (nebo též Císařská vila, německy Kaiservilla) v německém Pöckingu na Starnberském jezeře.
Dne 2. prosince 2005 utrpěla mozkovou mrtvici a byla hospitalizována v nemocnici v Nancy. Do 22. února 2006 se zotavila natolik, že se mohla zúčastnit slavnostního převozu tělesných ostatků své matky, vévodkyně Kláry a jejího bratra Antonína Oldřicha ze hřbitova v Heldburgu (zemský okres Hildburghausen) do rodinné hrobky pevnosti Heldburg. Převoz tělesných ostatků jejího otce z Čerepovce v Rusku, kde zemřel roku 1946 v sovětském zajetí, se mohl konat teprve na jaře.
Zemřela 3. února 2010.[2] Pochována byla 16.7.2011 spolu s manželem Ottou v Císařské hrobce ve Vídni. Její srdce bylo pohřbeno v pevnosti Heldburg v Durynsku.
Potomci
Děti a vnoučata Reginy Habsbursko-Lotrinské a Dr. Oty Habsburského:
- Andrea (* 30. května 1953), vdaná za Karla Eugena hraběte z Neippergu:
- Filip, Benedikt, Dominik, Hemma, Kateřina
- Monika (* 13. září 1954), vdaná za Gonzagu vévodu ze San Angela:
- Baltasar, Gabriel, Rafael, Santiago
- Michaela (* 13. září 1954 – dvojče předešlé), vdaná za Erika d’Antin, 2. vdaná za Huberta hraběte z Kagenecku:
- Marc Joan, Carla, Justin (všechny děti z 1. svazku)
- Gabriela (* 14. října 1956), vdaná za Christiana Meistera:
- Severin, Lioba, Alena
- Walburga (* 5. října 1958), vdaná za Archibalda hraběte Douglase:
- Mořic
- Karel (* 11. ledna 1961), ženatý s Františkou baronkou Thyssen-Bornemisza:
- Eleonore, Ferdinand Zvonimír, Gloria
- Jiří (* 16. prosince 1964), ženatý s Eilikou Oldenburskou:
- Sofie, Hilda, Karel Konstantin
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Regina Sasko-Meiningenská na Wikimedia Commons
- Regina Sasko-Meiningenská na stránkách The Peerage
- Rokmen Sasko-Meiningenské dynastie7
TITULÁRNÍ Rakouská císařovna, královna uherská a česká | ||
---|---|---|
Předchůdce: Zita Bourbonsko-Parmská | 10. května 1951–3. února 2010 Regina Sasko-Meiningenská | Nástupce: Francesca von Thyssen-Bornemisza |
Média použitá na této stránce
Flag of Germany with a 3:2 ratio, instead of 3:5. The 3:2 version was used by the German Confederation and the Weimar Republic. See Flags of the World for more information.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria-Hungary, used from 1866 to 1915.
défilé venant de la porte st-Nicolas et, rue Saint-Dizier passant devant l'orphelinat des pupilles de la Nation lors du mariage Otto de Habsbourg-Lorraine en juin 1951.