Počátky jílovského muzea jsou spojené se zdejším rodákem Leopoldem Čihákem, jenž roku 1891 městu daroval svoji sbírku. Zastupitelstvo ji na zasedání 28. prosince téhož roku přijalo a založilo muzeum. Vedením pak byl pověřen právě Leopold Čihák. Sbírka se skládala ze stovek historických listin, map a dalších exponátů. Postupně se sbírka rozrůstala a dávat o sobě vědět se postupně snažilo i muzeum. Jejich prvním úspěchem byla účast na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895. Leopold Čihák zemřel v roce 1915 a posléze trvalo dalších 15 let, než se někdo začal o sbírku opětovně starat. Dne 2. listopadu1930 radní založili Spolek okresního muzea, jenž 24. ledna1931 převzal sbírku do své péče. Zároveň došlo k povýšení z městského muzea na okresní. V roce 1950 došlo k rozpuštění spolku a sbírka se vrátila do rukou města. Muzeum, tentokrát pod názvem Okresní vlastivědné muzeum, fungovalo jen díky práci dobrovolníků. V roce 1960 se opět přejmenovalo, tentokrát na Muzeum těžby a zpracování zlata na Jílovsku. Od roku 1962 probíhala postupná profesionalizace muzea. V letech 1977–1983 prošla budova muzea nákladnou rekonstrukcí. Navíc došlo k převedení muzea na Okresní národní výbor Praha-západ a ten v roce 1978 změnil jeho název na Okresní muzeum s působností v okrese Praha-západ. Expozičně se pak specializovalo na zlato v ČR. K poslední změně názvu došlo k 1. lednu1991, kdy se mění na současný název Regionální muzeum v Jílovém u Prahy.[2] Od 1. ledna 2003 je příspěvkovou organizacíStředočeského kraje.
Budova muzea
Gotický dům na půdorysu písmene U je podsklepený třítraktový objekt se čtvrtým křídlem, přistavěným na východní straně ve dvoře. Byl vystavěn patrně v 1. polovině 14. století a sloužil do roku 1420 hornímu úřadu. Královský hormistr zde vybíral od těžařů daně ve zlatě a zlato pro potřeby panovníka také vykupoval. Odtud bylo důlní podnikání v okolí Jílového řízeno. V letech 1590-1591 dům s několika statky v okolí vlastnil Edward Kelley, alchymista na dvoře Rudolfa II., který zde hostil polského alchymistu Michala Sendivoje. Po jeho uvěznění došlo ke konfiskaci jeho majetku.[3] Podle dochované fresky na nádvoří domu byl okolo roku 1744 jeho majitelem Vilém Ferdinand von Krauseneck, tehdejší správce zemských desk. V roce 1876 přešel dům do majetku města. To v něme zřídilo školu, která zde od roku 1891 do 50. let 20. století fungovala společně s muzeem.
↑Dostálová, Bohuslava; a kol. Pan Čihák by se divil: 110 let Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Jílové u Prahy: Regionální muzeum v Jílovém u Prahy, 2001. ISBN80-238-8588-X.
↑Kolektiv autorůː Jílové u Prahy , historiem a současnost. Vydalo Okresní muzeum Praha-západ Jílové u Prahy. Tisk Propagační tvorba Praha 1987, s.53
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Česko
multimediální obsah na Commons
_(1).jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Regionální muzeum v Jílovém u Prahy na Wikimedia Commons 
