Regioselektivita

V chemii se pojmem regioselektivita označuje jev, kdy ke vzniku či zániku chemické vazby dochází na určitém místě v molekule častěji než na jiných, kde by teoreticky mohlo proběhnout.[1] Často se takto označují případy, kdy může reaktant působit na místa s různou polohou v rámci molekuly substrátu, například kde může silná zásada odštěpit proton, nebo kde se na substituovaný benzenový kruh připojí další substituent. Příkladem může být tvorba halogenhydrinu z propen-2-ylbenzenu:[2]

Vzhledem k převažující tvorbě jednoho z možných produktů je reakce selektivní.

U různých skupin chemických sloučenin za určitých podmínek bylo vytvořeno několik souborů pravidel regioselektivity, z nichž mnohá byla pojmenována. Patří sem Markovnikovovo pravidlo pro adice protických kyselin na alkeny a Fürstovo-Plattnerovo pravidlo pro adice nukleofilů na deriváty cyklohexenu, obzvláště epoxidů.[3][4]

Regioselektivitu při reakcích vedoucích k uzavírání cyklů udávají Baldwinova pravidla. Pokud může při reakci vznikat více různých orientací produktu, jedna z nich bude převažovat (například Markovnikovův produkt oproti antiMarkovnikovu při adici na dvojnou vazbu).

Regioselektivita se uplatňuje i u specifických reakcí, jako jsou například adice na pí ligandy.

K selektivitě rovněž dochází u připojování karbenů, například během Baeyerovy–Villigerovy oxidace. Při této reakci se kyslík regioselektivně váže do blízkosti karbonylové skupiny. U ketonů se kyslík přednostně váže na více substituovaný uhlík (tedy podle Markovnikovova pravidla); například ve studii zkoumající reakce acetofenonů se kyslík převážně vázal mezi karbonyl a aromatický kruh za vzniku acetylesterů namísto methylbenzoátů.[5]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Regioselectivity na anglické Wikipedii.

  1. ↑ HUNT, Ian. Regioselectivity and Stereoselectivity [online]. University of Calgary [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ ANDERSH, Brad; KILBY, Kathryn N.; TURNIS, Meghan E.; MURPHY, Drew L. Regioselectivity in Organic Synthesis: Preparation of the Bromohydrin of alpha-Methylstyrene. S. 102. Journal of Chemical Education [online]. 2008-01 [cit. 2021-01-03]. Roč. 85, čís. 1, s. 102. Dostupné online. DOI 10.1021/ed085p102. (anglicky) 
  3. ↑ MARKOWNIKOFF, W. I. Ueber die Abhängigkeit der verschiedenen Vertretbarkeit des Radicalwasserstoffs in den isomeren Buttersäuren. S. 228–259. Annalen der Chemie und Pharmacie [online]. 1870 [cit. 2021-01-03]. Roč. 153, čís. 2, s. 228–259. Dostupné online. DOI 10.1002/jlac.18701530204. (německy) 
  4. ↑ FÜRST, A.; PLATTNER, Pl. A. Über Steroide und Sexualhormone. 160. Mitteilung. 2α, 3α- und 2β, 3β-Oxido-chlolestane; Konfiguration der 2-Oxy-cholestane. S. 275–283. Helvetica Chimica Acta [online]. 1949-02-01 [cit. 2021-01-03]. Roč. 32, čís. 1, s. 275–283. Dostupné online. DOI 10.1002/hlca.19490320139. (německy) 
  5. ↑ PALMER, Billy W.; FRY, Arthur. Variation of carbon-14 isotope effect with substituent and the mechanism of the m-chloroperbenzoic acid oxidation of laeled para-substituted acetophenones. S. 2580–2581. Journal of the American Chemical Society [online]. 1970-04 [cit. 2021-01-03]. Roč. 92, čís. 8, s. 2580–2581. Dostupné online. DOI 10.1021/ja00711a079. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

RegioselectivityInhalohydrinformation.svg
(c) V8rik na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Regioselectivity In halohydrin formation