Rechovot
| Rechovot רחובות | |
|---|---|
 Knihovna v Rechovotu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 31°53′38″ s. š., 34°48′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 UTC+03:00 |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Centrální |
  Rechovot | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,041 km²[1] |
| Počet obyvatel | 150 748 (2022) |
| Hustota zalidnění | 5574,5 (r.2014) obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Matan Dil (מתן דיל)[2][3] |
| Vznik | 1890 |
| Zakladatel | Židé z Polska |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 76100 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rechovot (hebrejsky 
רְחוֹבוֹת, v oficiálním přepisu do angličtiny Rehovot[4]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. V roce 2022 počet obyvatel Rechovotu překročil 150 000.[5] Starostou města je Rachamim Malul.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 25 metrů, cca 20 km jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Na jihozápadní straně města protéká potok Sorek.
Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 42. Ve městě stojí železniční stanice Rechovot. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Aškelon.
Historie
Rechovot byl vybudován na místě, kde stával Doron, židovská komunita, která existovala již v dobách Mišny. Na stejném místě také v římském, byzantském a raně arabském období stával Khirbet Duran. Město je pojmenováno po biblickém městě, které se ale nacházelo jinde, konkrétně v Negevské poušti na jihu dnešního Izraele.
Rechovot byl založen roku 1890[4] varšavskými Židy,[6] kteří se rozhodli být nezávislí na pomoci filantropa barona Edmonda de Rothschilda. V té době šlo o jednu z mála židovských osad v turecké Palestině, která nebyla sponzorovaná Rothschildem. Název města vybral jeden z jeho zakladatelů Izrael Belkind podle verše z Genesis: „Pojmenoval ji Rechobót a řekl: „Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.““[7][8]
V roce 1906 přišli do města židovští imigranti z Jemenu. Šlo o jednu z prvních vln jemenitské imigrace do dnešního Izraele. Pro ně tu vznikla čtvrť Ša'arajim, od roku 1920 fakticky sloučená s Rechovotem (oficiálně došlo ke sloučení roku 1944). Během 20. století Rechovot pohltil i dosud samostatnou vesnici Zarnuga (založena 1951, připojena 1954, později přejmenována na čtvrť Kirjat Moše), Kfar Gvirol (založena 1952, připojena 1954) a Kfar Marmurek (založena 1929, připojena 1956).[8]
První osadníci tvrdě pracovali, přičemž původně se obec orientovala na zemědělství. Vysázeli vinice, mandloňové sady a citrusové háje. Rechovot se stal jedním z hlavních izraelských citrusových center a jeho pozice se ještě více upevnila poté, co byl v roce 1965 otevřen přístav v Ašdodu. Roku 1950 byl povýšen na město.[8]
Mezi lety 1914 a 1991 se populace Rechovotu rozrostla z 995 obyvatel na 81 000 a rozloha města se více než zdvojnásobila. V roce 1995 se odhadovalo, že v Rechovotu a jeho zázemí žije na 337 800 obyvatel. V roce 1932 sem byla přesunuta z Tel Avivu zemědělská výzkumná stanice, která se o 30 let později stala Zemědělskou fakultou Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. V roce 1934 založil Chajim Weizmann v Rechovotu Daniel Sieff Research Institute, který byl v roce 1949 přejmenován, na jeho počest, na Weizmannův institut věd. Ten se stal světově významným vědeckým střediskem. Symbol vědy (mikroskop) se dostal i do oficiálního znaku Rechovotu.[8] Na jižním okraji města se rozkládá areál Kaplanovy nemocnice.
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 106 600 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 112 300 osob).[4]
Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 128 900 lidí.[9] K roku 2007 ve městě žilo 49 600 mužů a 52 300 žen. Věková skladba obyvatelstva byla: 31,6 % ve věku do 19 let, 16,1 % ve věku 20-29 let, 18,2 % ve věku 30-44 let, 18,2 % ve věku 45-59 let, 3,5 % ve věku 60-64 let a 12,3 % starších 65 let.[10]
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1948 | 12 522 |
| 1949 | 14 800 |
| 1950 | 18 200 |
| 1951 | 21 200 |
| 1952 | 23 000 |
| 1953 | 25 500 |
| 1954 | 25 500 |
| 1955 | 26 000 |
| 1956 | 27 700 |
| 1957 | 28 200 |
| 1958 | 28 400 |
| 1959 | 28 500 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1960 | 28 000 |
| 1961 | 29 900 |
| 1962 | 30 400 |
| 1963 | 31 300 |
| 1964 | 32 000 |
| 1965 | 32 800 |
| 1966 | 33 200 |
| 1967 | 34 000 |
| 1968 | 34 800 |
| 1969 | 35 600 |
| 1970 | 36 600 |
| 1971 | 37 900 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1972 | 39 200 |
| 1973 | 43 300 |
| 1974 | 46 700 |
| 1975 | 50 100 |
| 1976 | 54 000 |
| 1977 | 57 600 |
| 1978 | 61 000 |
| 1979 | 63 700 |
| 1980 | 66 200 |
| 1981 | 67 100 |
| 1982 | 68 400 |
| 1983 | 67 900 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1984 | 70 000 |
| 1985 | 70 300 |
| 1986 | 71 000 |
| 1987 | 71 900 |
| 1988 | 72 500 |
| 1989 | 73 800 |
| 1990 | 80 300 |
| 1991 | 83 000 |
| 1992 | 83 100 |
| 1993 | 83 200 |
| 1994 | 84 900 |
| 1995 | 85 182 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1996 | 86 397 |
| 1997 | 88 243 |
| 1998 | 90 284 |
| 1999 | 92 600 |
| 2000 | 95 046 |
| 2001 | 97 041 |
| 2002 | 98 800 |
| 2003 | 100 100 |
| 2004 | 101 900 |
| 2005 | 103 000 |
| 2006 | 104 500 |
| 2007 | 106 200 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2008 | 111 100 |
| 2009 | 112 700 |
| 2010 | 115 600 |
| 2011 | 118 100 |
| 2012 | 120 900 |
| 2013 | 125 000 |
| 2014 | 128 900 |
| 2015 | 132 700 |
| 2016 | 135 700 |
| 2017 | 138 400 |
| 2018 | 141 600 |
Významní rodáci
- Ari Šavit, izraelský novinář a spisovatel
Partnerská města
Manchester, Spojené království
Paraná, Argentina
Grenoble, Francie
Filadelfie, Spojené státy americké- Rochester, Spojené státy americké
Heidelberg, Německo
Odkazy
Reference
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ Ultra-Orthodox retake Beit Shemesh, former Haifa mayor Yona Yahav returns to office [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ הסיבוב השני ברחובות: מתן דיל נבחר לראשות העיר [online]. 11 March 2024 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ Regional Statistics [online]. Central Bureau of Statistics (CBS) [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rehovot, Izrael [online]. Encyklopaedia Britannica [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gn 26, 22 (Kral, ČEP)
- ↑ a b c d Rehovot (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ Archivovaná kopie [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30. (hebrejsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rechovot na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Oficiální internetové stránky Archivováno 26. 7. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Israel. De facto situation.
.svg)
.svg)
(c) Ynhockey, CC BY-SA 3.0
Position of the Center District of Israel within Israel.
Autor: Niv from Tel Aviv, Israel, Licence: CC BY-SA 2.0
The particle accelerator at the Weizmann Institute of Science
Autor: Original designer unknown. Reworked by User:Meronim, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the city of Rehovot
Autor: Or Hiltch from Israel, Licence: CC BY 2.0
A building in the Rehovot Science Park