Reichenberger Zeitung

Reichenberger Zeitung
První vydání Reichenberger Zeitung z neděle dne 16. září 1860
První vydání Reichenberger Zeitung z neděle dne 16. září 1860
Základní informace
Datum založení16. září 1860
JazykNěmčina
Země původuČeskoČesko Česko
Sídlo redakceLiberec
Klíčové osoby
ŠéfredaktorDr. Wilhelm Feistner
(šéfredaktor deníku v letech 1886–1938)
Odkazy
ISSN1214-6587
Číslo ČNBcnb001531831
OCLC230673713
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reichenberger Zeitung byl německy psaný deník, vycházející denně v Liberci od roku 1860 do roku 1938, jehož letitým šéfredaktorem byl dr. Wilhelm Feistner.[1]

Historie a profil deníku

Wilhelm Friedrich Johann von Stiepel, syn Heinricha

Šlo o historicky první deník v Liberci.[2] Začal vycházet roku 1860. Vydavatelem byl do roku 1867 Heinrich Tugendhold Stiepel[3], pak firma Gebrüder Stiepel.[4][5] List nesl podtitul Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen.[6] Na rozdíl od pražského deníku Bohemia byl výrazněji nacionálně-liberálně orientovaný na politický tábor okolo Německé lidové strany. Po jistou dobu byl šéfredaktorem podnikatel a politik Alexander Peez.[7] Deník se orientoval na střední a vyšší vrstvy čtenářstva, zatímco konkurenční prvorepublikový list Reichenberger Tagesbote cílil spíše na malopodnikatelské střední vrstvy.[2]

Od 1. ledna 1915 zněl podtitul deníku Tagblatt für die deutsch-nationale Partei in Böhmen, od 1. ledna 1919 Tagblatt für das deutsche Volk in Böhmen, od 10. května 1934 Tagblatt für das deutsche Volk in der Tschechoslowakei, od 3. října 1938 Tagblatt für das sudetendeutsche Volk a od 11. října 1938 se podnázev změnil na Heimatblatt der Sudetendeutschen.[6]

Za první republiky měl deník i týdenní přílohu Bilder vom Tage. Vycházel ráno, občas i v druhém večerním vydání. Ačkoliv šlo o periodikum s národní německou orientací, nebyl ve 30. letech psán v nacistickém duchu.[2] Vydávání deníku přestalo v roce 1938 a nahradil ho Die Zeit jako oficiální nacistický list v anektované Sudetské župě.[8]

Odkazy

Reference

  1. HALL, Adéla. Deutsch und Tschechisch im sprachenpolitischen Konflikt: eine vergleichende diskursanalytische Untersuchung zu den Sprachenverordnungen Badenis von 1897. [s.l.]: Peter Lang 268 s. Dostupné online. ISBN 9783631580622. (německy) Google-Books-ID: CMzDCLOCsAIC. 
  2. a b c SEDLÁČEK, Jan [online]. cuni.cz [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. 
  3. OFFENTHALER, Eva. Ein Großunternehmer im alten Österreich: Heinrich T. Stiepel. www.oeaw.ac.at [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné online. 
  4. Das Archiv für Geschichte des Buchwesens (AGB). [s.l.]: Walter de Gruyter GmbH & Co KG 324 s. Dostupné online. ISBN 9783110379570. (německy) Google-Books-ID: KoNlCwAAQBAJ. 
  5. Gebr. Stiepel – Böhmische Verlagsgeschichte 1919-1945. www.boehmischeverlagsgeschichte.at [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-18. (německy) 
  6. a b Reichenberger Zeitung [online]. kramerius.nkp.cz [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. 
  7. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Peez, Alexander Ernst Frh. von (1824-1912), Politiker, Industrieller, Nationalökonom und Kulturhistoriker, s. 389. (německy) 
  8. HABÁNOVÁ, Anna: Liberec jako centrum německo-českého výtvarného umění v první polovině 20. století [online]. muni.cz [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Znak Liberec.svg
Znak statutárního města Liberec. Ve stříbrném štítě mezi dvěma červenými věžemi červená hradební zeď s cimbuřím, prolomená branou. Brána je otevřená, se zlatými veřejemi na stříbrných závěsech a zpola spuštěnou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými špicemi. Každá věž má v přízemí otevřenou branku, nad ní střílnu a podlouhlé, křížem dělené okno, zakončuje ji špičatá stříška s červeným cimbuřím, zlatou makovicí a doprava vlajícím modrým praporkem. Na zdi nad branou visí modrý štít se stříbrným kolem (znak rodu Redernů), Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročený korunovaný zlatý lev s červeným jazykem.
Reichenberger Zeitung Nr. 1 von 1860.jpg
Autor: Herbert Fischer, Licence: CC BY-SA 3.0

{{Erste Ausgabe der Reichenberger Zeitung vom 16. September 1860. Das Original ist erhalten geblieben und in der

Reichenberger Heimatstube in der Patenstadt Augsburg ausgestellt.}}
02-07-RZ Stiepel Wilhelm.jpg
Autor: Redaktion Reichenberger Zeitung, Licence: CC0
Kommerzialrat Wilhelm Stiepel modernisierte den Betrieb unablässig.