Reinhard Genzel

Reinhard Genzel
Narození	24. března 1952 (71 let) Bad Homburg vor der Höhe
Alma mater	Univerzita v Bonnu (do 1975) Freiburská univerzita Berthold-Gymnasium Freiburg
Povolání	astronom, vysokoškolský učitel, astrofyzik a vědec
Zaměstnavatelé	Mnichovská univerzita Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics Harvardova univerzita Kalifornská univerzita v Berkeley Institut Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku
Ocenění	člen American Physical Society (1985) Newton Lacy Pierce Prize in Astronomy (1986) Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1990) Cena Julese Janssena (2000) Stern-Gerlach-Medaille (2003) … více na Wikidatech
Rodiče	Ludwig Genzel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reinhard Genzel (* 24. března 1952 Bad Homburg vor der Höhe) je německý astrofyzik, ředitel Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik), profesor Mnichovské univerzity a emeritní profesor Kalifornské univerzity v Berkeley. V roce 2020 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za „objev supermasivního objektu v jádře naší galaxie,“ kterou získal společně s Andreou M. Ghezovou a Rogerem Penrosem.^[1][2]

Život

Genzel se narodil v Bad Homburg vor der Höhe v Německu jako syn Evy-Marii Genzelové a Ludwiga Genzela, profesora fyziky (1922–2003). Vystudoval fyziku na univerzitě ve Freiburgu a na univerzitě v Bonnu, kde v roce 1978 získal doktorát. Poté pracoval v Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge v Massachusetts. Od roku 1981 působil jako docent a později jako profesor na katedře fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V roce 1986 z Berkekley odešel a byl jmenován ředitelem Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik) a členem Společnosti Maxe Plancka. Od té doby přednáší také na Mnichovské univerzitě, kde je od roku 1988 čestným profesorem.^[4][5] Mimo jiné zasedá rovněž v komisi pro udělování Shawovy ceny za astronomii.^[6]

Práce

Reinhard Genzel se zaměřuje na infračervenou a submilimetrovou astronomii. Pracuje rovněž na vývoji astronomických přístrojů, které sám využil při pozorování pohybů hvězd ve středu Mléčné dráhy kolem Sagittaria A*. Podařilo se mu zjistit, že obíhají kolem velmi hmotného objektu. Později bylo zjištěno, že se jedná o černou díru.^[7] Zabývá se také problematikou formování a vývoje galaxií.^[4]

Ocenění

• Studienstiftung des deutschen Volkes, 1973–1975
• Miller Research Fellows, 1980–1982
• Medaile Otta Hahna, 1980
• Presidential Young Investigator Award, 1984
• Newton Lacy Pierce Prize in Astronomy, 1986
• Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize, 1990
• Cena Julese Janssena, 2000
• Stern–Gerlach Medal, 2003
• Balzanova cena, 2003
• Medaile Alberta Einsteina, 2007
• Cena „Galileo 2000“, 2009
• Medaile Karla Schwarzschilda, 2011
• Crafoordova cena, 2012
• Cena Tychona Brahe, 2012
• Pour le Mérite, 2013
• Harvey Prize, 2014
• Herschel Medal, 2014
• Nobelova cena za fyziku, 2020

Členství ve vědeckých institucích

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

• American Physical Society, 1985
• Francouzská akademie věd, 1998
• Národní akademie věd Spojených států amerických, 2000
• Německá akademie věd Leopoldina, 2002
• Bavorská akademie věd (Bayerische Akademie der Wissenschaften), 2003
• Španělská královská akademie, 2011
• Královská společnost, 2012

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reinhard Genzel na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Reinhard Genzel na Wikimedia Commons
• Reinhard Genzel v Hyde Park Civilizace na ČT24 1.7.2023 (moderátor Daniel Stach)

• (anglicky) Genzelova přednáška o černých dírách na Youtube