Reitknechtka
Reitknechtka | |
---|---|
bývalá usedlost | |
Základní informace | |
Výstavba | počátek 18. století |
Další majitelé | Karel František Palma |
Poloha | |
Adresa | původní č.p. 121, Praha 4 - Nusle, Česko |
Souřadnice | 50°3′8,2″ s. š., 14°26′53,45″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reitknechtka je bývalá usedlost v Praze, která se nachází v jižní části Nuslí mezi ulicí Družstevní ochoz a michelskou Základní školou Ohradní, poblíž horního konce parku Jezerka v nadmořské výšce 255 m. V dostavěném a opraveném areálu sídlí autoklub.[1]
Historie
O samotě stojící hospodářský dvůr pochází z počátku 18. století. Náležely k němu pastviny, polnosti a vinice, které v 18. století držel Karel František Palma.
V průběhu Pražského povstání v květnu 1945 se Reitknechtka a její okolí staly místem těžkých bojů mezi bojovou skupinou SS Wallenstein, útočící na Prahu od Jihu, a českými povstalci a vlasovci, bránícími hlavní město. Příslušníci SS se zde 8. května dopustili válečného zločinu, když dvacet tři povstalců a civilistů, zajatých po dobytí Reitknechtky, zavraždili v blízké Doudlebské ulici.[2]
V usedlosti se hospodařilo ještě v polovině 20. století, poté ji získal Automotoklub Svazarmu v Nuslích. Pozemky usedlosti byly zastavěny a v 70 letech 20. století se uvažovalo o zboření budov dvora. Z původních staveb se dochovaly pouze chlévy.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 5330-1, mapový list č. IV. Dostupné z WWW Archivováno 29. 10. 2017 na Wayback Machine..
- ↑ Pražské povstání 1945 v Praze 4[1]
- ↑ Město Praha. Odbor památkové péče: Nusle. [cit. 2017-10-29] Dostupné z WWW.
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 249-250.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Reitknechtka na Wikimedia Commons
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.58. Městská knihovna v Praze.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“