Rejsec černý

Jak číst taxoboxRejsec černý
alternativní popis obrázku chybí
Rejsec černý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhmyzožravci (Eulipotyphla)
Čeleďrejskovití (Soricidae)
Podčeleďrejskové (Soricinae)
Rodrejsek (Neomys)
Binomické jméno
Neomys anomalus
(Cabrera, 1907)
Rozšíření rejsce černého
Rozšíření rejsce černého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rejsec černý (Neomys anomalus) je hmyzožravý zástupce čeledi rejskovití (Soricidae).

Popis

Český název je poměrně zavádějící, jelikož základní zbarvení rejsce černého je černý hřbet a světlá (šedobílá) spodní strana těla. Na délku má od 67 mm do 87 mm. Délka ocasu se pohybuje mezi 40 mm a 52 mm. Zadní tlapky mají na délku od 15 mm do 17 mm. Hmotnost se pohybuje mezi 8 a 17 gramy.[2]

Potrava

Při hledání potravy se orientuje sluchem, čichem a hmatem. Pohybuje se hlavně po souši (není dobrý plavec), v první polovině noci. Živí se hlavně bezobratlými živočichy (hmyz, měkkýši, žížaly, pavouci).[2]

Rozmnožování

Samice rodí 5 až 8 mláďat v jednom nebo dvou vrzích od konce května do září. Mláďata se osamostatňují po pěti týdnech života, některá pohlavně dospívají ještě tentýž rok. Obvykle se dožívají 15 až 19 měsíců.[2]

Výskyt

Vyskytuje se ve vrchovinách, pahorkatinách a podhorských oblastech, tedy téměř všude kromě nížin.[3] Zpravidla pobývá v podmáčených až bažinatých místech s hustým porostem vlhkomilné vegetace. Tedy například v mokřadech, prameništích nebo podmáčených loukách.[2]

Areál celkového rozšíření se nachází hlavně v Evropě od vnitrozemí Pyrenejského poloostrova po střední tok řeky Don. Zasahuje také na Balkán a částečně také do Asie (severozápad Turecka).[2]

Ochrana

V České republice není předmětem zákonné ochrany.[2]

Podle Červeného seznamu IUCN je málo dotčený (LC).[4]

V minulosti (70. léta) byl považován za druh poměrně vzácný, později se ukázalo, že se na mnohých místech vyskytuje zcela běžně.[5][2]

Rejsec černý
Rejsec černý
Rejsec černý
Rejsec černý

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c d e f g ANDĚRA, MILOŠ. Savci České republiky : popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 285 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2185-4, ISBN 80-200-2185-X. OCLC 867149225 
  3. KAUTMAN, Matěj; RYBÁŘOVÁ, Markéta. Drobní savci ČR [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2015 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  4. IUCN Red List of Threatened Species: Southern Water Shrew. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-08-11 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  5. ANDĚRA, Miloš. Je rejsec černý skutečně vzácným druhem naší fauny?. Živa [online]. Matice česká pri Museu Království českého, 3/1994 [cit. 2020-4-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Neomys anomalus.jpg
Autor: Mnolf (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY-SA 3.0
Southern water shrew (Neomys anomalus) in Innsbruck, Austria