Rejsec černý
 Rejsec černý | |
|---|---|
 Rejsec černý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hmyzožravci (Eulipotyphla) |
| Čeleď | rejskovití (Soricidae) |
| Podčeleď | rejskové (Soricinae) |
| Rod | rejsek (Neomys) |
| Binomické jméno | |
| Neomys anomalus (Cabrera, 1907) | |
 (c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření rejsce černého | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rejsec černý (Neomys anomalus) je hmyzožravý zástupce čeledi rejskovití (Soricidae).
Popis
Český název je poměrně zavádějící, jelikož základní zbarvení rejsce černého je černý hřbet a světlá (šedobílá) spodní strana těla. Na délku má od 67 mm do 87 mm. Délka ocasu se pohybuje mezi 40 mm a 52 mm. Zadní tlapky mají na délku od 15 mm do 17 mm. Hmotnost se pohybuje mezi 8 a 17 gramy.[2]
Potrava
Při hledání potravy se orientuje sluchem, čichem a hmatem. Pohybuje se hlavně po souši (není dobrý plavec), v první polovině noci. Živí se hlavně bezobratlými živočichy (hmyz, měkkýši, žížaly, pavouci).[2]
Rozmnožování
Samice rodí 5 až 8 mláďat v jednom nebo dvou vrzích od konce května do září. Mláďata se osamostatňují po pěti týdnech života, některá pohlavně dospívají ještě tentýž rok. Obvykle se dožívají 15 až 19 měsíců.[2]
Výskyt
Vyskytuje se ve vrchovinách, pahorkatinách a podhorských oblastech, tedy téměř všude kromě nížin.[3] Zpravidla pobývá v podmáčených až bažinatých místech s hustým porostem vlhkomilné vegetace. Tedy například v mokřadech, prameništích nebo podmáčených loukách.[2]
Areál celkového rozšíření se nachází hlavně v Evropě od vnitrozemí Pyrenejského poloostrova po střední tok řeky Don. Zasahuje také na Balkán a částečně také do Asie (severozápad Turecka).[2]
Ochrana
V České republice není předmětem zákonné ochrany.[2]
Podle Červeného seznamu IUCN je málo dotčený (LC).[4]
V minulosti (70. léta) byl považován za druh poměrně vzácný, později se ukázalo, že se na mnohých místech vyskytuje zcela běžně.[5][2]
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b c d e f g ANDĚRA, MILOŠ. Savci České republiky : popis, rozšíření, ekologie, ochrana. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 285 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2185-4, ISBN 80-200-2185-X. OCLC 867149225
- ↑ KAUTMAN, Matěj; RYBÁŘOVÁ, Markéta. Drobní savci ČR [online]. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2015 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- ↑ IUCN Red List of Threatened Species: Southern Water Shrew. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2016-08-11 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- ↑ ANDĚRA, Miloš. Je rejsec černý skutečně vzácným druhem naší fauny?. Živa [online]. Matice česká pri Museu Království českého, 3/1994 [cit. 2020-4-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rejsec černý na Wikimedia Commons 
Taxon neomys anomalus ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: David Perez, Licence: CC BY 3.0
Mediterranean Water Shrew (Neomys anomalus) near Riaño, León (Spain)
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0
Mediterranean Water Shrew (Neomys anomalus) range
Autor: Mnolf (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY-SA 3.0
Southern water shrew (Neomys anomalus) in Innsbruck, Austria
Autor: David Perez, Licence: CC BY 3.0
Mediterranean Water Shrew (Neomys anomalus) near Riaño, León (Spain)