Rekordy ATP Tour
Rekordy ATP tour uvádí hlavní tenisové rekordy mužského profesionálního okruhu organizovaného Asociací profesionálních tenistů (ATP), která byla založena v roce 1972. V letech 1970–1989 existoval mužský profesionální okruh jako celoroční bodovací soutěž jednotlivců – Grand Prix, kterou v období 1974–1989 řídila Rada mužského tenisu (Men's Tennis Council). Ta představovala subkomisi Mezinárodní tenisové federace, Asociace profesionálních tenistů a pořadatelů turnajů.
Od sezóny 1990 je jedinou řídící organizací mužského profesionálního tenisu ATP.
Dvouhra (od 1972)
- poznámky
- pokud je tenista uveden tučně, pak je stále aktivní nebo je aktivní jeho série, která pokračuje
Grand Slam
- aktualizováno po Wimbledonu 2023
Celkově
|
|
|
|
|
|
Série bez přerušení
|
|
|
|
|
|
Tituly dle turnaje
|
|
|
|
Tituly dle turnaje bez přerušení
|
|
|
|
Finále dle turnaje
|
|
|
|
Finále dle turnaje bez přerušení
|
|
|
|
Semifinále dle turnaje
|
|
|
|
Semifinále dle turnaje bez přerušení
|
|
|
|
Vyhrané zápasy dle turnaje
|
|
|
|
Zápasové série neporazitelnosti dle turnaje
|
|
|
|
Vyhraný titul bez ztraceného setu
počet | hráč | turnaj |
---|---|---|
3 | Björn Borg | 1976 Wimbledon, 1978 French Open, 1980 French Open |
Rafael Nadal | 2008 French Open, 2010 French Open, 2017 French Open | |
2 | Roger Federer | 2007 Australian Open, 2017 Wimbledon |
1 | Ilie Năstase | 1973 French Open |
Kariérní Zlatý Slam
hráč | posloupnost |
---|---|
Andre Agassi | 1992 Wimbledon, 1994 US Open, 1995 Australian Open, 1996 Olympiáda, 1999 French Open |
Rafael Nadal | 2005 French Open, 2008 Wimbledon, 2008 Olympiáda, 2009 Australian Open, 2010 US Open |
Kariérní Grand Slam
|
Výkony v jednom kalendářním roce
Čtyři Grand Slamy
|
|
Tři Grand Slamy
|
|
|
|
Tituly bez přerušení
Tři
|
|
Dva
ATP Tour
Celkově
|
|
|
|
|
|
|
Tituly dle povrchu
|
|
|
|
|
|
Nejvíce titulů a finále z jediného turnaje
titulů | hráč | turnaj | roky |
---|---|---|---|
14 | Rafael Nadal | French Open | 2005–08, 2010–14, 2017-20, 2022 |
11 | Rafael Nadal | Monte-Carlo | 2005–12, 2016 -18 |
Rafael Nadal | Barcelona | 2005–09, 2011–13, 2016 -18 | |
9 | Roger Federer | Halle | 2003–06, 2008, 2013–15, 2017 |
8 | Guillermo Vilas | Buenos Aires | 1973–76, 1977(2), 1979, 1982 |
Roger Federer | Wimbledon | 2003–07, 2009, 2012, 2017 | |
Rafael Nadal | Rim | 2005-07,2009-10,2012-13,2018 | |
7 | Pete Sampras | Wimbledon | 1993–95, 1997–00 |
Roger Federer | Cincinnati | 2005, 2007, 2009–10, 2012, 2014–15 | |
Roger Federer | Basilej | 2006–08, 2010–11, 2014–15 | |
6 | Jimmy Connors | Birmingham | 1974–77, 1979–80 |
Björn Borg | French Open | 1974–75, 1978–81 | |
Balázs Taróczy | Amersfoort | 1976, 1978–82 | |
/ Ivan Lendl | Canadian Open | 1980–81, 1983, 1987–89 | |
Andre Agassi | Miami | 1990, 1995–96, 2001–03 | |
Roger Federer | Turnaj mistrů | 2003–04, 2006–07, 2010–11 | |
Roger Federer | Dubaj | 2003–05, 2007, 2012, 2014 |
finále | hráč | turnaj | roky |
---|---|---|---|
13 | Roger Federer | Basilej | 2000–01, 2006–15 |
12 | Rafael Nadal | Monte Carlo | 2005-2013,2016-18 |
Roger Federer | Halle | 2003-06,2008,2010,2012-15,2017-18 | |
11 | Rafael Nadal | French open | 2005-08,2010-14,2017-18 |
Rafael Nadal | Barcelona | 2005-09,2011-13,2016-18 | |
Roger Federer | Wimbledon | 2003-09,2012,2014-15,2017 | |
10 | Guillermo Vilas | Buenos Aires | 1972–76, 1977(2), 1979, 1981–82 |
Rafael Nadal | Rim | 2005–07, 2009-14, 2018 | |
9 | / Ivan Lendl | Turnaj mistrů | 1980–88 |
Roger Federer | Turnaj mistrů | 2003–07, 2010–12, 2014 | |
Rafael Nadal | Madrid | 2007-11,2013-15,2017 |
Procentuální úspěšnost ve finále
|
|
Zápasová statistika
|
|
|
|
Vyhrané zápasy dle povrchu a prostředí
|
|
|
|
|
|
Zápasová procentuální úspěšnost dle typu povrchu
|
|
|
|
|
|
|
Vypjaté situace
|
|
|
|
|
Turnaj mistrů
|
|
|
|
|
Vyhrané zápasy
|
|
|
ATP World Tour Masters 1000
Celkově
|
|
|
Vyhrané zápasy
|
|
Rekordy v rámci jedné sezóny
|
|
|
|
|
|
Série zápasové neporazitelnosti
|
|
|
|
|
|
|
|
Žebříček ATP
|
|
|
|
další žebříčkové rekordy | ||
---|---|---|
hráč, který ukončil nejvíce sezón na 1. místě | Pete Sampras | 6 (1993–1998) |
nejmladší hráč na 1. místě | Lleyton Hewitt | 20 let 9 měsíců (2001) |
nejmladší hráč, který zakončil sezónu v první desítce | Michael Chang | 17 let 9 měsíců (1989) |
nejmladší hráč, který zakončil sezónu do 25. místa | Aaron Krickstein | 17 let 4 měsíce (1984) |
nejmladší hráč, který zakončil sezónu do 50. místa | Michael Chang | 16 let 9 měsíců (1988) |
nejmladší hráč, který zakončil sezónu do 100. místa | Aaron Krickstein | 16 let 4 měsíce (1983) |
nejmladší hráč, který zakončil sezónu do 200. místa | Michael Chang | 15 let 9 měsíců (1987) |
nejstarší světová jednička | Andre Agassi | 33 let 4 měsíce (2003) |
nejstarší hráč, který zakončil sezónu do 10. místa | Pancho Gonzales | 43 let 1 měsíc (1969) |
nejstarší hráč, který zakončil sezónu do 25. místa | Pancho Gonzales | 43 let 1 měsíc (1969) |
nejstarší hráč, který zakončil sezónu do 50. místa | Ken Rosewall | 44 let 1 měsíc (1978) |
nejstarší hráč, který zakončil sezónu do 100. místa | Ken Rosewall | 44 let 1 měsíc (1978) |
Finanční odměny
- Prize money – finanční odměny hráčům se průběžně zvyšují. V některých případech je nárůst strmější, např. vítěz Australian Open v roce 2004 obdržel 916 000 amerických dolarů a v sezóně 2018 pak prémii 3 164 000 amerických dolarů.
- Výdělek zahrnuje celkové odměny včetně čtyřher, jejichž prémie hrají v seznamu nejvýdělečnějších hráčů zanedbatelnou roli, vyjma častého deblisty Jevgenije Kafelnikova.
|
|
Nejvyšší výdělky na konci sezóny | |||
---|---|---|---|
rok | hráč | výdělek | |
1985 | Ivan Lendl | 1 946 215 $ | |
1986 | Ivan Lendl | 1 966 831 $ | |
1987 | Ivan Lendl | 1 995 489 $ | |
1988 | Mats Wilander | 1 719 381 $ | |
1989 | Ivan Lendl | 2 333 119 $ | |
1990 | Pete Sampras | 2 875 406 $ | |
1991 | David Wheaton | 2 412 912 $ | |
1992 | Michael Stich | 2 563 726 $ | |
1993 | Pete Sampras | 4 571 675 $ | |
1994 | Pete Sampras | 4 855 012 $ | |
1995 | Pete Sampras | 5 393 266 $ | |
1996 | Boris Becker | 4 290 477 $ | |
1997 | Pete Sampras | 6 494 461 $ | |
1998 | Pete Sampras | 3 926 347 $ | |
1999 | Andre Agassi | 4 261 120 $ | |
2000 | Gustavo Kuerten | 4 701 610 $ | |
2001 | Lleyton Hewitt | 3 770 618 $ | |
2002 | Lleyton Hewitt | 4 619 386 $ | |
2003 | Roger Federer | 4 000 680 $ | |
2004 | Roger Federer | 6 357 547 $ | |
2005 | Roger Federer | 6 137 018 $ | |
2005 | Roger Federer | 8 343 885 $ | |
2007 | Roger Federer | 10 130 620 $ | |
2008 | Rafael Nadal | 6 773 773 $ | |
2009 | Roger Federer | 8 768 110 $ | |
2010 | Rafael Nadal | 10 171 998 $ | |
2011 | Novak Djoković | 12 595 903 $ | |
2012 | Novak Djoković | 12 803 737 $ | |
2013 | Rafael Nadal | 14 570 935 $ | |
2014 | Novak Djoković | 14 250 527 $ | |
2015 | Novak Djoković | 21 646 145 $ | |
2016 | Andy Murray | 16 349 701 $ | |
2017 | Rafael Nadal | 15 864 000 $ | |
2018 | Novak Djoković | 15 967 184 $ |
Další rekordy
nejvíce es v zápase (od 1991) | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
poř. | esa | hráč | výsledek | soupeř | kolo | rok | turnaj | setů |
1. | 113[8] | John Isner | vítěz | Nicolas Mahut | 1. kolo | 2010 | Wimbledon | 5 |
2. | 103[8] | Nicolas Mahut | poražený | John Isner | 1. kolo | 2010 | Wimbledon | 5 |
3. | 78[9] | Ivo Karlović | poražený | Radek Štěpánek | semifinále | 2009 | Davis Cup | 5 |
4. | 55[10] | Ivo Karlović | poražený | Lleyton Hewitt | 1. kolo | 2009 | Roland Garros | 5 |
5. | 52[11] | Ivo Karlović | poražený | Daniele Bracciali | 1. kolo | 2005 | Wimbledon | 5 |
6. | 51 | Joachim Johansson | poražený | Andre Agassi | 4. kolo | 2005 | Australian Open | 4 |
Ivo Karlović | poražený | Daniele Bracciali | 1. kolo | 2005 | Wimbledon | 5 | ||
8. | 50 | Roger Federer | vítěz | Andy Roddick | finále | 2009 | Wimbledon | 5 |
9. | 49 | Richard Krajicek | poražený | Jevgenij Kafelnikov | čtvrtfinále | 1999 | US Open | 5 |
10. | 48 | Marc Rosset | poražený | Arnaud Clément | čtvrtfinále | 2001 | Davis Cup | 5 |
Ivo Karlović | poražený | Ivan Dodig | 1. kolo | 2011 | Australian Open | 5 | ||
Nicolás Almagro | vítěz | Olivier Rochus | 1. kolo | 2012 | Wimbledon | 5 |
nejdelší období mezi dvěma tituly | ||
---|---|---|
období čekání | hráč | turnaje |
7 let a 7 měsíců | Yahiya Doumbia (SEN) | Lyon 1988 – Bordeaux 1995 |
6 let | Jarkko Nieminen (FIN) | Auckland 2006 – Sydney 2012 |
5 let a 1 měsíc | Ivo Karlović (CRO) | Nottingham 2008 – Bogotà 2013 |
5 let | Sébastien Grosjean (FRA) | Petrohrad 2002 – Lyon 2007 |
- další rekordy
- nejvíce zahraných dvojchyb v zápase od roku 1990: Marc Rosset, který prohrál s Michaelem Joycem ve Wimbledonu 1995 po čtyřsetovém průběhu, zaznamenal 26 dvojchyb,
- nejvícekrát zvolený hráč roku na ATP Tour: Pete Sampras v období 1993–1998 byl vyhlášen 6krát,
- nejdelší zápas: John Isner porazil Nicolase Mahuta v 1. kole Wimbledonu 2010 za 11 hodin a 5 minut poměrem 4:6, 6:3, 7:6, 6:7 a 70:68. Zápas měl 183 gamů a téměř 1 000 výměn. Také padly rekordy v počtu es, Isner jich nastřílel 112 a Mahut 103,
- nejrychlejší podání na okruhu ATP od roku 1991: Australan Samuel Groth na pusanském challengeru 2012 zahrál podání o rychlosti 263 km/h,
- nejvyšší hráč na ATP Tour: Chorvat Ivo Karlović měřící 208 cm,
- nejmenší hráč na ATP Tour: Belgičan Olivier Rochus měřící 165 cm.
Čtyřhra (od 1972)
- poznámky
- statistiky kompletně aktualizovány po skončení sezóny 2014
- pokud je tenista uveden tučně, pak je stále aktivní
Grand Slam
- nejvíce titulů jediného páru: Bob Bryan a Mike Bryan, 16
Nejvíce titulů a finále
|
|
ATP Tour
Nejvíce titulů a finále
|
|
|
|
|
Zápasová statistika
|
|
|
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ATP Tour records na anglické Wikipedii.
- ↑ SHARKO, Greg. DEUCE US Open 2012 – Shark Bites. www.atpworldtour.com. ATP World Tour, August 19, 2012. Dostupné online [cit. August 27, 2012]. (anglicky)
- ↑ Federer Joins 700 Match Wins Club [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-01. (anglicky)
- ↑ FedEx ATP Reliability Index [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2011-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Barcays ATP World Tour Finals – Historical Stats [online]. ATP Tour [cit. 2014-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tennis - ATP World Tour - Singles Rankings [online]. ATP World Tour [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tennis Rankings World No. 1s [online]. CBSSports.com [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP World Tour:Stats [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 2013 Wimbledon Championships Website - Official Site by IBM [online]. Wimbledon.org, 1998-09-21 [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Articles - Can the Czechs cash in on Davis Cup final? [online]. Davis Cup, 2009-09-19 [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hewitt Sizes Up Karlovic and Keeps His Distance [online]. May 24, 2009 [cit. 2014-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ [1]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Senegal
Finská vlajka