Reliéf (sochařství)
Reliéf (z ital. rilievo, vystouplý) je plastické výtvarné dílo, které vystupuje z plochy pozadí. Může být ornamentální nebo figurální a může sloužit k výzdobě staveb, pomníků, náhrobků, ale také uměleckých předmětů.[1]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Gobekli_Tepe_2.jpg/220px-Gobekli_Tepe_2.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Edfou-140.jpg/220px-Edfou-140.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/65/AC_marbles.jpg/220px-AC_marbles.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Classic_Bas-relief.jpg/220px-Classic_Bas-relief.jpg)
Popis
Reliéfy se dělají z kamene a štuku, z kovu, ze dřeva nebo slonoviny i z dalších materiálů. Podle toho, jak dalece je reliéf prostorový, se rozlišuje
- Bas-reliéf (nízký, plochý reliéf), kde se motiv od pozadí neodděluje. Nejběžnější druh reliéfu, hlavně na fasádách budov, na vnitřních stěnách a stropech, na náhrobních kamenech, ale také na plaketách, mincích a medailích.
- Haut-reliéf [ótreliéf] (vysoký reliéf), kde se například ruka nebo hlava postavy odděluje od pozadí, vystupuje do prostoru a je zpracována jako socha.
- Zahloubený reliéf, charakteristický pro staré egyptské sochařství: plastický motiv je zde ostře ohraničen zahloubením, takže nevystupuje nad rovinu pozadí.
- Kontra-reliéf či intaglie, kde je figura naopak vyhloubena v negativu. Vyskytuje se u broušeného skla a drahokamů (gemma).[2]
Historie
Reliéf patří k nejstarším formám sochařství a vyskytuje se ve všech vyspělejších kulturách. Starověké reliéfy jsou obvykle kamenné, vzácněji kostěné, štukové nebo dřevěné.
Jedním z vrcholů starověkého reliéfního sochařství patří egyptské reliéfy a reliéfní nápisy, které zdobí stěny chrámů a hrobek. Jsou většinou ploché (bas-reliéf) nebo zahloubené. Zahloubené reliéfy se používaly hlavně v amarnském období a později (například Ramesse II.), protože umožňují je vytvářet na již existující stavbu.
Jinou povahu mají realističtější řecké reliéfy, ploché i vysoké. Nejznámější jsou Feidiovy římsy a metopy z Parthenonu v Athénách. Styl řeckého reliéfu pak pokračuje v římském umění, na náhrobcích, vítězných sloupech a bránách i v raně křesťanském umění. V byzantské oblasti se rozšířily drobné reliéfy ze slonoviny, velmi ceněné až do středověku.
Do středověkého umění vstupuje kamenný reliéf v rané gotice, při výzdobě francouzských katedrál (Chartres, Amiens). Postavy a výjevy jsou více stylizované a přizpůsobují se tvarům staveb, portálů, náhrobků a medailonů. Velký rozkvět reliéfního umění nastal v italské renesanci, kdy se i monumentální stavby zpravidla omítají. Vedle kamenných a mramorových se vyskytují také reliéfy štukové a keramické. V barokním umění se reliéf stává služebnou částí chrámové architektury a hojně se používá i v palácích a zámcích, jak na fasádách, tak vnitřních stěnách a stropech, klenutých i plochých.
V období klasicismu se odděluje na jedné straně spíše strohý bas-reliéf od volně stojící sochy. V historizující městské zástavbě druhé poloviny 19. století se plastická výzdoba fasád stává masovou módou a prefabrikované sádrové a štukové odlitky se na fasády prostě přilepují. V secesním umění se vrací plochý figurální reliéf, často inspirovaný starověkými vzory a od 30. let 20. století se prosazuje funkcionalistická architektura hladkých geometrických tvarů bez plastické výzdoby.
- Ramses II. mezi bohy, detail (zahloubený reliéf, Louvre)
- Dívka s holubicí, Řecko (bas-reliéf)
- Pozdně římský vysoký reliéf
- Indický buddhistický reliéf
- Amiens, katedrála, medailon na západním průčelí (bas-reliéf, kolem 1150)
- D. da Settignano, Hlava Madony, detail (bas-reliéf, kolem 1550)
- Náhrobní kámen v chrámu sv. Víta (bas-reliéf, 1553)
- Secesní kašna ve Vídni (F. Ohmann, 1907)
- Největší plochý reliéf na světě, na stěně Stone Mountain. Znázorňuje tři osobnosti Konfederace: Roberta E. Lee, Thomase J. Jacksona a Jeffersona Davise.
Odkazy
Reference
Literatura
- J. S. Curl, Oxford dictionary of architectrue. Oxford: OUP 1999.
- J. Debicki, Dějiny umění. Malířství, sochařství, architektura. Praha: Argo 1998
- J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha: SPPOP 1978
- F. Kadeřávek, Relief. Příručka pro sochaře a architekty. Praha: J. Štenc 1925
- Ottův slovník naučný, heslo Relief. Sv. 21, str. 531
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Relief v umění. Sv. 9, str. 533
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu reliéf na Wikimedia Commons
Téma Reliéf ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Reliéf (sochařství)
- (anglicky) Katalog Metropolitan Museum of Arts
Média použitá na této stránce
Autor: Thomas Ledl (talk), Licence: CC BY-SA 3.0 at
Kaiserin Elisabeth-Denkmal
Amiens, ježek v bráně
Stone Mountain
Autor: Sokoljan, Licence: CC BY-SA 3.0
Ramses II. mezi bohy, detail ruky (Louvre)
Autor: No machine-readable author provided. Dschwen assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Late Roman Bas-relief (3D image).
The photographer did not provide specific information about the artwork. It seems to be an ancient Roman sarcophagus showing the discovery of the sleeping Ariadne, similar to sarcophagi in Baltimore, in Malibu, and in the Vatican Museums.