Remitence

Reklama na převod peněz
v Londýně v angličtině, polštině a ruštině

Remitence jsou finanční a jiné prostředky zasílané migranty ze země zaměstnání zpět do země původu. Pro rozvojové země jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem kapitálu hned po přímých zahraničních investicích.[1] Remitence lze rozdělit na rodinné a kolektivní. Rodinné jsou ty, které migranti posílají svým rodinám, avšak nemusí se jednat pouze o finance, ale i o naturálie a sociální příspěvky.[2] Naopak kolektivní jsou ty, které migranti darují zástupcům krajanských sdružení, kteří z nich posléze financují různé projekty v komunitách, odkud migranti pocházejí.[3]

Udává se, že v roce 2019 bylo ve světě skoro 272 milionů mezinárodních migrantů (tzn. lidí, kteří žijí mimo zemi, ve které se narodili). Pro porovnání – v roce 2010 to bylo 221 milionů. Nejvíce mezinárodních migrantů se nachází v Evropě (82 milionů), poté v Severní Americe (59 milionů), dále v severní Africe a západní Asii (49 milionů). Procentuálně nejvyšší nárůst migrantů zaznamenáváme v severní Americe, západní Asii a v subsaharské Africe.[4]

Pro lepší představu – kdyby existovala země, která by byla tvořena pouze mezinárodními migranty, měla by více obyvatel než například Brazílie[5] a její ekonomický potenciál by byl větší, než má například Francie.[6]

Ačkoli remitence jsou tvořeny malými částkami, dohromady tvoří objem, kterým remitence přesahují oficiální rozvojovou pomoc.[7] I když se remitencemi rozumí již zmiňované finanční obnosy, remitence nemusí znamenat pouze finanční pomoc zasílanou do jiné země mezinárodními migranty. Remitence se promítají i do sociální roviny. Jsou to například nápady, know-how a vzdělání, které člověk po návratu do země původu využije ve prospěch své země.[7] Remitence mají velký dopad na ekonomiku státu. Remitence jdou přímo k lidem, kteří finanční podporu potřebují. Distribuce peněz bývá například u výše zmíněné rozvojové pomoci složitější.

Remitence zaslané ze Spojených států amerických v roce 2014.

Podíl remitencí

Podíl remitencí na celkovém HDP byl v roce 2013 nejvyšší v následujících zemích: Východní Timor (216,6 %), Tádžikistán (42,1 %), Kyrgyzstán (31,5 %), Nepál (28,8 %), Moldavsko (24,9 %), Lesotho (24,4 %), Samoa (23,8 %), Haiti (21,1 %), Arménie (21,0 %), Gambie (19,8 %), Libérie (18,5 %), Libanon (17,0 %), Honduras (16,9 %), Salvador (16,4 %), Kosovo (16,1 %) a Jamajka (15,0 %).[8]

Remitence většinou putují do rozvojových a středně rozvinutých zemí. Odhad remitencí pro rok 2019 dosahuje 551 miliard amerických dolarů, což je o 4,7 % než v roce 2018.[9]

V roce 2019 se jako země s nejvyšším příjmem remitencí odhadují Indie (82,2 miliard USD), Čína (70,3 miliard USD), Mexiko (38,7 miliard), Filipíny (35,1 miliard), Egypt (26,4 miliard).[9] Ve srovnání s průměrným HDP jsou pěti zeměmi s nejvyšším příjmem remitencí Tonga (38,5 % HDP), Haiti (34,3 % HDP), Nepál (29,9 % HDP), Tádžikistán (29,7 % HDP) a Kyrgyzstán (29,6% HDP).[9]

Historie

Remitence nejsou žádnou novinkou. Jsou součástí migrace, kterou lidstvo provádí přirozeně. Některé evropské země jako Španělsko, Itálie nebo Irsko byly v 19. a 20. století silně závislé na remitencích. Tyto země také vytvořily jedny z prvních zákonů na ochranu remitencí, Itálie již v roce 1901.[10]

Počátkem 21. století podíl remitencí prudce vzrostl a v roce 2012 se oproti počátku milénia dokonce ztrojnásobil.[11]

Reference

  1. ↑ Remitence jako nástroj pro rozvoj se zaměřením na subsaharskou Afriku
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.iom.cz [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-19. 
  3. ↑ Remitence v Mexiku: nástroj pro snižování chudoby?
  4. ↑ https://www.un.org/en/development/desa/population/migration/publications/migrationreport/docs/MigrationStock2019_TenKeyFindings.pdf
  5. ↑ Brazil Population (2019) - Worldometers. www.worldometers.info [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ FOCUSECONOMICS. France Economy - GDP, Inflation, CPI and Interest Rate. FocusEconomics | Economic Forecasts from the World's Leading Economists [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Remittances. Migration data portal [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Annual Remittances Data, updated as of October 2014, Inflows (current US$). econ.worldbank.org [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07. 
  9. ↑ a b c Data release: Remittances to low- and middle-income countries on track to reach $551 billion in 2019 and $597 billion by 2021. World Bank Blogs [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ http://remesas.org/files/La_primera_Ley_de_Remesas.pdf
  11. ↑ https://tageswoche.ch/gesellschaft/the-incredible-rise-of-migrants-remittances/

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Figure 1- Remittances Sent from the United States to Major Receiving Countries in 2014 (25560501106).jpg

This image is excerpted from a U.S. GAO report: www.gao.gov/products/GAO-16-60

INTERNATIONAL REMITTANCES: Actions Needed to Address Unreliable Official U.S. Estimate

Note: According to the World Bank, the remittance amounts in the bilateral remittance matrix are unofficial estimates designed to capture country-specific, disaggregated bilateral remittance estimates and have been published by the Migration and Remittances program office since 2010. In contrast to the World Bank's official remittance estimates, the World Bank's bilateral remittance estimates use a different methodology, and have higher remittance estimate totals per country. World Bank bilateral remittance data for 2014 are disaggregated using host country and origin country incomes and estimated migrant stocks from 2013.