Renáta Jamrichová

Renáta Jamrichová
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Datum narození20. června 2007 (17 let)
Místo narozeníTrnava, Slovensko[1]
BydlištěBratislava, Slovensko
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek34 837 USD
Dvouhra
Poměr zápasů45–24
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění328. místo (28. října 2024)
Juniorská dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2024)
French Openčtvrtfinále (2024)
Wimbledonvítězka (2024)
US Opensemifinále (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů1–6
Nejvyšší umístění1 108. místo (27. února 2023)
Juniorská čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2023)
French Openvítězka (2024)
Wimbledonsemifinále (2023)
US Opensemifinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241231a31. prosince 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Renáta Jamrichová (* 20. června 2007 Trnava) je slovenská profesionální tenistka hrající levou rukou. V juniorském tenise vyhrála dva singlové i deblové grandslamy a od ledna 2024 byla juniorskou světovou jedničkou.[2] V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2024 na 328. místě a ve čtyřhře v únoru 2023 na 1 108. místě.[1] Od roku 2025 ji trénuje Matej Lipták. Mezi roky 2015–2024 ji vedl Ján Matúš.[4]

Ve slovenském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 bratislavskou světovou baráží proti Argentině, v níž porazila Nadiu Podoroskou. Přispěla tím k výhře Slovenek 3–1 na zápasy. V roce 2024 byla členkou slovenského výběru, který na finálovém turnaji prohrál ve světovém finále s Itálií.[5] Do roku 2025 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[6]

Ve slovenské anketě Tenista roku byla v roce 2024 vyhlášena juniorkou roku.[4]

Soukromý život

Narodila se roku 2007 v Trnavě. Vzhledem k tomu, že se otec Milan Jamrich jako překážkář věnoval atletice, běhala v dětství dlouhé distance. Tenis si jako první sport zvolila ve 13 letech. Začínala s ním ve Slavii Trnava, odkud přestoupila do bratislavského Národního tenisového centra. Od 14 let jí centrum zaměřující se na tenisové naděje poskytovalo finanční podporu.[7] Mimoto se čtyři roky učila hře na klavír a příklon k vážné hudbě u ní přetrval.[8][9] Má dvě mladší sestry.[10]

Tenisová kariéra

Juniorská kariéra

Na Evropském olympijském festivalu mládeže 2022 v Banské Bystřici získala zlatou medaili ve dvouhře a s Danielem Balaščákem i ve smíšené čtyřhře.[11][12]

V juniorském tenise vstoupila na grandslam v 15 letech deblovou i singlovou soutěží ve Wimbledonu 2022.[11] V této věkové kategorii ovládla jako 16letá dvouhru Australian Open 2024 po finálové výhře nad o rok mladší Australankou Emerson Jonesovou. Navázala tím na deblový triumf z juniorky Australian Open 2023 a vylepšila semifinálová maxima z Wimbledonu a US Open 2023. Od zisku slovenské nezávislosti v roce 1993 se stala třetí slovenskou šampionkou grandslamové dvouhry, po Kristíně Kučové na US Open 2007 a Tereze Mihalíkové na Australian Open 2015. Po skončení, v závěru ledna 2024, poprvé vystoupala do čela juniorského kombinovaného žebříčku ITF.[13][14] Z pozice nejvýše nasazené ji ve čtvrtfinále French Open 2024 vyřadila pozdější česká šampionka Tereza Valentová. Společně s Češkou však na dvorcích Rolanda-Garrose vyhrála deblovou soutěž. Obě nastoupily do první společné čtyřhry. Ani jedna z nich nechtěla původně v pařížském deblu startovat. Valentová ale dva týdny před rozehráním souhlasila s nabídkou Jamrichové.[15]

V souboji o titul ve Wimbledonu 2024 zdolala jako na melbournském majoru Emerson Jonesovou po dvousetovém průběhu. Jako první slovenský tenista vybojovala druhý singlový grandslam a celkově čtvrtý. Od roku 1993 se stala druhou wimbledonskou šampionkou ze Slovenska, po triumfu Hantuchové v mixu 2001. V následné klasifikaci, během července 2024, se po týdnu vrátila na pozici juniorské světové jedničky, kde vystřídala Lauru Samsonovou.[16][17] V All England Clubu se v 17 letech rozhodla ukončit juniorskou dráhu.[7][4]

Profesionání kariéra

V rámci okruhu ITF debutovala jako 15letá v říjnu 2022, když na 60tisícovém turnaji v rodné Trnavě postoupila z kvalifikace. Po výhře nad Rebeccou Šramkovou vypadla ve čtvrtfinále s nejvýše nasazenou Číňankou Wang Sin-jü, figurující na osmdesáté osmé příčce klasifikace.[11] Získala tak první body žebříčku WTA. Premiérovou trofej v této úrovni tenisu vybojovala během března 2024 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Na události dotované 15 tisíci dolary prošla do finále přes Češku Alenu Kovačkovou. V souboji o titul pak zdolala sedmou nasazenou Rumunku Elenu-Teodoru Cadarovou z šesté světové stovky. V závěrečných třech kolech vždy otočila průběh, po ztrátě úvodní sady. V 16 letech se stala nejmladší slovenskou vítězkou na okruhu ITF od Hrunčákové z října 2014.[18][19]

Na okruhu WTA Tour debutovala červencovým Livesport Prague Open 2024 na antukových dvorcích Sparty Praha. Jako členka šesté stovky klasifikace, a úřadující juniorská světová jednička, obdržela od pořadatelů divokou kartu. Na úvod podlehla o dvanáct let starší, páté nasazené Bulharce Viktoriji Tomovové. V úvodním setu přitom proti čtyřicáté deváté hráčce žebříčku nevyužila tři setboly.[20][21]

Tituly na okruhu ITF

Kategorie okruhu ITF
Turnaje W100Turnaje W80
Turnaje W75/W60Turnaje W50/W40
Turnaje W35/W25Turnaje W15/W10

Dvouhra (2 tituly)

Č.datumturnajkategoriepovrchporažená finalistkavýsledek
1.březen 2024Šarm aš-Šajch, EgyptW15tvrdýRumunsko Elena-Teodora Cadarová2–6, 6–3, 6–3
2.duben 2024Telde, ŠpanělskoW15antukaŠpanělsko María Garcíaová Cidová6–3, 6–7(4), 6–2

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra: 2 (2–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka2024Australian OpentvrdýAustrálie Emerson Jonesová6–4, 6–1
Vítězka2024WimbledontrávaAustrálie Emerson Jonesová6–3, 6–4

Čtyřhra: 2 (2–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka2023Australian OpentvrdýItálie Federica UrgesiováJaponsko Haju Kinošitová
Japonsko Sara Saitóová		7–6(7–5), 1–6, [10–7]
Vítězka2024French OpenantukaČesko Tereza ValentováUSA Tyra Caterina Grantová
USA Iva Jovicová		6–4, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renáta Jamrichová na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Renáta Jamrichová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241231a31. prosince 2024
  2. ↑ Jamrichová je nová juniorská jednotka. Po triumfe v Melbourne má slušný náskok. Sportnet [online]. SME, 2024-01-29 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ Renáta Jamrichová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241231a31. prosince 2024
  4. ↑ a b c Veľká zmena v Jamrichovej kariére. Po rokoch zmenila trénera, chce sa posunúť. Sportnet [online]. SME, 2024-12-12 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ SALLEY, Emily. Billie Jean King Cup 2024: Italy win first title since 2013 with 2-0 victory over Slovakia. BBC Sport [online]. 2024-11-20 [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Renáta Jamrichová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241231a31. prosince 2024
  7. ↑ a b Je čas na velký tenis, tuší Jamrichová. Triumf ve Wimbledonu rodiče neviděli, nepustila je tam. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Slovenský supertalent Renáta Jamrichová má po triumfe na Australian Open ďalší dôvod na oslavu. Plus 7 dní [online]. 2024-01-30 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ MCLEAN, Ross. Bach, Beethoven and Mozart: Jamrichova hits the perfect Wimbledon note. www.itftennis.com [online]. International Tennis Federation, 2023-07-09 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Mladá slovenská tenistka Renáta Jamrichová ovládla dvojhru junioriek na Australian Open. SITA.sk [online]. 2024-01-27 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ a b c MCLEAN, Ross. Who is Renata Jamrichova? Five facts about Slovakia's rising star. www.itftennis.com [online]. International Tennis Federation, 2022-10-12 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ EYOF 2022: Tenistka Jamrichová stratila iba dva gemy, bedmintonista Poláček zvládol drámu. Sportnet [online]. SME, 2022-07-25 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ Obrovský úspech Jamrichovej na juniorskom Australian Open. Po skvelom výkone si z Melbourne odnáša titul. TA3 [online]. 2024-01-27 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. ↑ ŠEBELA, Miloslav. Najväčší titul získala so zranením. Je génius a éterická bytosť, chváli Jamrichovú tréner. Sportnet [online]. SME, 2024-02-05 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  15. ↑ ŠEBELA, Miloslav. Štvorhru v Paríži nemala v pláne, získala tretí titul. Wimbledonom zrejme ukončí jednu časť kariéry. Sportnet SME [online]. 2024-06-11 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  16. ↑ TASR. Ďalší grandslamový titul je na svete: Jamrichová vyhrala turnaj vo Wimbledone. spravy.rtvs.sk [online]. RTVS, 2024-07-14 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  17. ↑ Fantastická Jamrichová! Ako prvá singlistka zo Slovenska ovládla Wimbledon. Vo finále uspela aj Cibulková. Športweb.sk [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  18. ↑ MCLEAN, Ross. Junior world No. 1 Jamrichova, 16, wins first professional title. www.itftennis.com [online]. International Tennis Federation, 2024-04-02 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Renáta Jamrichova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Tomova saves three set points, escapes junior No.1 Jamrichova in Prague. Women's Tennis Association [online]. Červenec 2024 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Jamrichová zlyhala v koncovke prvého setu, premiéra na okruhu WTA jej nevyšla. Sportnet [online]. SME, 2024-07-21 [cit. 2024-12-31]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“