René I. z Anjou

René I.
	Neapolský král
	René I. z Anjou
Doba vlády	1435–1442
Tituly	Hrabě z Guise a vévoda z Anjou
Narození	16. ledna 1409; Angers, Vévodství Anjou
Úmrtí	10. července 1480; Aix-en-Provence, Hrabství Provence
Předchůdce	Johana II. Neapolská
Nástupce	Alfons I. Neapolský
Manželky	I. Izabela Lotrinská; II. Jeanne de Laval
Potomci	Jan II.; Ludvík; Jolanda; Markéta; Karel; Jan; Jana Blanka; Madeleine
Rod	Anjouovci
Dynastie	Kapetovci
Otec	Ludvík II. z Anjou
Matka	Jolanda Aragonská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

René z Anjou (italsky: Renato, okcitánsky: Rainièr; 16. ledna 1409 Angers – 10. července 1480 Aix-en-Provence) byl od roku 1434 do roku 1480 vévoda z Anjou a provensálský hrabě. Od roku 1435 do roku 1442, kdy byl sesazen, byl také jako René I. neapolským králem. Svá poslední léta strávil v Aix-en-Provence a ve Francii je tak známý jako Dobrý král René (okcitánsky: Rei Rainièr lo Bòn; francouzsky: Le bon roi René).

René byl členem rodu Valois-Anjou, kadetské větve francouzského královského rodu, a pravnuk krále Jana II. Francouzského. Byl princem královské krve a po většinu svého dospělého života také švagrem vládnoucího krále Karla VII. Francouzského. Kromě výše uvedených titulů byl několik let také barským a lotrinským vévodou.

Život

Byl druhorozeným synem vévody Ludvíka II. z Anjou, po jehož smrti v roce 1417 se stal hrabětem z Guise. Jeho matkou byla Jolanda, dcera krále Jana I. Aragonského.

V roce 1419 se René oženil s dědičkou Lotrinského vévodství a po tchánově smrti se stal lotrinským vévodou. Matčin strýc biskup Ludvík z Baru, který se po smrti bratra Roberta I. stal vévodou, předal novomanželům barský vévodský stolec. Vlády nad Anjou, Forcalquier a Provence se ujal po bratrově smrti v roce 1434. René I. byl také titulárním králem jeruzalémským a králem neapolským.

René I. z Anjou byl na rozdíl od mnoha svých vrstevníků spíše dvořanem než bojovníkem. Je možno říct, že byl do jisté míry předchůdcem kultivovaných knížat italské renesance a z trochou nadsázky lze tvrdit, že předběhl svou dobu. Dosáhl vynikajícího vzdělání, psal poezii a různá mystická podobenství. Vypracoval také několik souhrnných pravidel turnajů. Je nepopíratelnou osobností pro hnutí, které dnes nazýváme renesance.^[zdroj?]

Kulturní zmínky

Vystupuje jako "Reigner" ve hře Williana Shakespeara Jindřich VI. hra první. Jeho údajná chudoba jako krále byla ve hře satirizována. Předstírá že je Dauphin, aby přelstil Johanu z Arku, Johana ho prokoukne a později začne tvrdit, že je nese jeho potomka.

V roce 1845 napsal dánský poetik napsal hru Dcera krále Reného o Reném a jeho dceři Jolandě Barské; dílo bylo později adoptováno do opery Lolanta od Tchajkovského.

Potomci

Náhrobek Reného I. a jeho první choti Izabely v katedrále v Angers, zničen 1794

René byl ženatý dvakrát. Jeho první chotí se v Nancy v roce 1419 stala Izabela Lotrinská, dcera lotrinského vévody Karla II. a Markéty Falcké. Z tohoto manželství se dospělosti dožily tři děti. Izabela zemřela v roce 1453 a René se 10. září 1454 nedaleko Angers oženil s Janou z Lavalu. Manželství zůstalo bezdětné.

Jan II. (1425–1470), lotrinský vévoda ∞ 1444 Marie Bourbonská
René (1426–?)
Ludvík (1427–1444), markrabě z Pont-à-Moussonu
Mikuláš (2. listopadu 1428–1430), vévoda z Baru
Jolanda (2. listopadu 1428 – 23. března 1483), vévodkyně lotrinská a z Baru, ⚭ 1445 hrabě Fridrich II. z Vaudémontu (1428–1470)
Markéta (23. března 1430 – 25. srpna 1482), ⚭ 1445 král Jindřich VI. (6. prosince 1421 – 21. května 1471), anglický král v letech 1422–1461 a 1470–1471, de iure král francouzský v letech 1422–1453
Karel (1431–1432), hrabě z Guise
Luisa (1436–1438)
Anna (1437–1450)
Isabela