René Just Haüy
| René Just Haüy | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. února 1743 Saint-Just-en-Chaussée |
| Úmrtí | 1. června 1822 (ve věku 79 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Haüy |
| Alma mater | Pařížská univerzita |
| Povolání | mineralog, fyzik a krystalograf |
| Zaměstnavatel | Národní přírodopisné muzeum |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1818) 72 jmen na Eiffelově věži |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Příbuzní | Valentin Haüy (sourozenec) |
| Funkce | prezident (Francouzská akademie věd; 1801–1802) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
René-Just Haüy [rené žyst auy] (28. února 1743 Saint-Just-en-Chaussée – 1. červn 1822 Paříž), známý též jako Abbé Haüy, byl francouzský mineralog. Založil pařížské Musée de minéralogie. Jeho bratr Valentin Haüy byl zakladatelem první školy pro slepce.[1]
Jeho jménem je také pojmenován minerál haüyn. René Just Haüy bývá nazýván otcem moderní krystalografie.[2] Je také jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.[3]
Život
Narodil se v Saint-Just-en-Chaussée v departementu Oise.[1] Jeho rodiče pocházeli z nižších vrstev a jen díky dobrosrdečnosti známých mohli syna poslat do vyšších škol. Haüy nejdříve studoval botaniku, ale po nehodě se začal zajímat o jiné odvětví přírodních věd – mineralogii. Podle legendy mu vypadl kus kalcitu a rozbil se na menší kostky, což vedlo Haüya k vyslovení teze o periodicitě krystalových struktur.[3] Tento objev a formulace matematické teorie v Traité de minéralogie posunulo autora ve společenském žebříčku.[1][3]
Během revolučních let byl uvězněn, hrozila mu dokonce poprava, jíž zabránil intervencí jiný přírodovědec Étienne Geoffroy Saint-Hilaire. V roce 1802 se Haüy stal profesorem mineralogie v Národním muzeu, ale v roce 1814 byl Bourbony, kteří se vrátili k moci, sesazen.[1] V roce 1821 byl zvolen členem Královské švédské akademie věd. Poslední roky života opět trpěl bídou, ale až do své smrti v Paříži v roce 1822 zůstal nezlomen.[3]
Jeho mladší bratr, Valentin Haüy, založil první školu pro nevidomé.
Dílo
- Essai d'une théorie sur la structure des crystaux (1784)
- Exposition raisonnée de la théorie de l'électricité et du magnétisme, d'après les principes d'Aepinus (1787)
- De la structure considérée comme caractére distinctif des minéraux (1793)
- Exposition abrégée de la théorie de la structure des cristaux (1793)
- Extrait d'un traité élémentaire de minéralogie (1797)
- Traité de minéralogie (1801)
- Traité élémentaire de physique (1803, 1806)
- Tableau comparatif des résultats de la cristallographie, et de l'analyse chimique relativement a la classification des minéraux (1809)
- Traité des pierres précieuses (1817)
- Traité de cristallographie (1822)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Alfred Lacroix, « La vie et l'œuvre de l'abbé Haüy », Bulletin de la Société française de Minéralogie, vol. 67 « La célébration du deuxième centenaire de la naissance de l'abbé Haüy », nos 1-6, 1944, p. 15-226. (DOI 10.3406/bulmi.1944.4560)
- ↑ Brock, H. (1910). René-Just Haüy. In "The Catholic Encyclopedia". New York: Robert Appleton Company.
- ↑ a b c d Farges, François; Kjellman, Johan, Bicentenaire de la disparition de René-Just Haüy... (Fr) Le Règne Minéral 165, pp. 7-42, 2022.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu René Just Haüy na Wikimedia Commons - Dvousté výročí úmrtí: hauy2022.free.f[nedostupný zdroj]r (Fr, En)
Média použitá na této stránce
Sépulture de Valentin Haüy et de René Just Haüy, au cimetière du Père Lachaise, à Paris
René Just Haüy (1743-1822)