René Lefebvre

René s manželkou Gabrielle a dětmi v roce 1908

René Charles Joseph Marie Lefebvre (23. února 1879 Tourcoing – 4. března 1944 Koncentrační tábor Sonnenburg) byl člen francouzského hnutí odporu za druhé světové války. Pro svou špionážní činnost pro britskou rozvědku byl zatčen gestapem a na následky věznění zemřel v koncentračním táboře. Posmrtně obdržel v roce 1953 od francouzské vlády Médaille militaire.[1]

Život

René se narodil v Tourcoingu v únoru 1879 do katolické rodiny.[p 1][2] Oženil se s Gabrielle Watine, hluboce věřící ženou, se kterou měli osm dětí. V roce 1923 René poradil nejstarším dvěma synům Renému a Marcelovi, aby začali studovat v kněžském semináři (na francouzském semináři v Římě). Oba synové se rozhodli pro kněžské povolání – nejstarších pět dětí manželů Lefebvrových se stalo kněžími nebo řeholními sestrami, další tři děti založily rodiny. Syn Marcel byl jmenován arcibiskupem.[p 2][1] Gabrielle zemřela v roce 1938. Manželé Lefebvrovi celý život zůstali věřícími, pravidelně navštěvovali mši svatou a vyučovali své děti katechismu.[3] V křesťanském duchu se také chovali ke svým zaměstnancům v textilní továrně v Tourcoingu, která jim patřila. Po začátku druhé světové války René pracoval, stejně jako v první světové válce, pro britskou rozvědku a působil ve francouzském hnutí odporu proti německé okupační moci.[4] V roce 1941 byl pro svou činnost zatčen gestapem a postupně vězněn na několika místech. Roku 1943 byl převezen do koncentračního tábora Sonnenburg, kde na následky ročního nelidského zacházení ze strany SS zemřel 4. března 1944.[5] Jeho tělo rodině vydáno nebylo.[6]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Rodina Lefebvrových mezi lety 1739– 1879 dala katolické církvi více než 50 zasvěcených osob, včetně jednoho kardinála, několik biskupů, řeholních sester a mnichů.
  2. ↑ Syn Marcel Lefebvre, arcibiskup, čelný představitel katolického tradicionalismu po II. vatikánském koncilu a zakladatel Kněžského bratrstva sv. Pia X. Byl apoštolským vikářem v Dakaru (1947–1955), apoštolským delegátem pro Francouzskou Západní Afriku (1948–1959), arcibiskupem Dakaru (1955–1962), biskupem Tully (1962), generálním představeným otců Svatého Ducha (1962–1968) a generálním představeným Kněžského bratrstva sv. Pia X. (1970–1982).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku René Lefebvre na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Mons. Marcel Lefebvre - Světec nebo rebel? [online]. fsspx.cz [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ A Biography of Archbishop Marcel Lefebvre by Father Ramón Anglés- March 1991 [online]. web.archive.org [cit. 2022-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-01-06. (anglicky) 
  3. ↑ William Cleary (2018) Spiritan Life and Mission Since Vatican II, s. 50.
  4. ↑ René Lefebvre [online]. howold.co [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Journal Officiel De La Republique Française 09 avril 1994 [online]. lesmortsdanslescamps.com [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ↑ René Lefebvre explained [online]. everything.explained.today [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Byli jednou jeden otec a jedna matka, krátký životopis rodičů Msgr. Marcela Lefebvra (P. Le Crom, Dědictví svatováclavské, 2020)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rene-lefebvre-family.jpg
René Lefebvre and his family (including his wife Gabrielle Wattin and his son Marcel Lefebvre).