René de Knyff

René de Knyff
Rodné jméno	René Marie de Knyff
Narození	10. prosince 1865 Antverpy
Úmrtí	29. května 1955 (ve věku 89 let) 16. obvod
Povolání	automobilový závodník
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie
Rod	House of Knyff
Funkce	prezident (Fédération Internationale du Sport Automobile; 1922–1946) viceprezident (French Automobile Club)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron René de Knyff (10. prosince 1865 Antverpy – 1954) byl francouzský automobilový závodník a později prezident Commission Sportive Internationale (CSI), nyní známé jako FIA. Je považován za jednoho z doyenů automobilového sportu a jednoho z největších závodníků počáteční éry.

Ačkoliv se narodil v Belgii (jako René De Knijff) prožil většinu života ve Francii, francouzské občanství získal až v roce 1914. Se závoděním začal v sezóně 1897 v závodě Marseille-La Turbie, dojel čtvrtý. V letech 1897 až 1903 se účastnil 18 závodů, z nichž v pěti zvítězil (Paříž-Bordeaux 1898, Spa-Bastogne-Spa 1899, Tour de France 1899, Circuit du Sud-Ouest Pau 1899 a Nice-Marseille-Nice, 1900)^[1].

Dalšími úspěchy bylo druhé místo v závodě Paříž-Berlín v roce 1901 a druhé místo v Poháru Gordona Bennetta 1903. Při stejném závodě na trati Paříž-Innsbruck v roce 1902 s velkým náskokem vedl, ale 40 kilometrů před cílem musel kvůli technické závadě odstoupit.

Ve všech soutěžích jel s vozem firmy Panhard & Levassor, kde byl zaměstnán ve vedoucí pozici. V závodě měl pokaždé na hlavě čepici námořního kapitána, kterou však vždy brzy po startu ztratil. Během své závodní kariéry proslul gentlemanstvím a sportovním chováním. Například během závodu Paříž-Bordeaux v roce 1895 viděl jak jeho velký rival Fernand Charron (stejně jako Knyff a Léonce Girardot jezdící v týmu Panhard) sedí u silnice u svého nespolehlivého vozu, unavený a zoufalý. De Knyff zastavil, zeptal se Charrona jestli mu může nějak pomoci, nabídl mu sklenici koňaku a povzbuzoval jej, aby v závodě pokračoval. Charron jej poslechl.

René de Knyff byl velmi populární postavou nejen kvůli mohutnému plnovousu, bohémskému stylu života (vždy věděl, kde mají nejlepší šampaňské, doutníky a rýnské víno) a zájmu o mnohé další sporty, jako například tenis, střelbu, cyklistiku nebo lov.

Po roce 1903 přestal aktivně závodit. Stal se předsedou závodní sekce francouzského autoklubu a od roku 1922 až do roku 1946 byl prezidentem CSI, předchůdkyně dnešní Mezinárodní automobilové federace (FIA).

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků René de Knyff na anglické Wikipedii a René de Knyff na německé Wikipedii.

Literatura

• Halwart Schrader (Hrsg.): Motor Men: Menschen, Mythen und Motoren der Automobilgeschichte. 1. Auflage. Motorbuch Verlag, Stuttgart 2011, ISBN 978-3-613-03202-6.
• Thomas Ulrich: Paris-Madrid: Das größte Rennen aller Zeiten. 2. Auflage. Monsenstein & Vannerdat, 2013, ISBN 978-3-942153-14-0.
• B. von Lengerke : Automobil-Rennen und Wettbewerbe (1894–1907). Verlag Richard Carl Schmidt & Co., Berlin 1908. (Facsimile: Fachbuchverlag-Dresden, 2014, ISBN 978-3-95692-272-5)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu René de Knyff na Wikimedia Commons
• Racing Database Archivováno 15. 7. 2011 na Wayback Machine.
• Profil na www.historicracing.com^{[nedostupný zdroj]}