Renata Putzlacher-Buchtová

Renata Putzlacher-Buchtová
Renata Putzlacher fot Janusz Stobiński.jpg
Narození15. června 1966 (56 let)
Karviná
Povoláníbásnířka, překladatelka a spisovatelka
Alma materFaculty of Philology of the Jagiellonian University
Oceněníbronzová medaile Gloria Artis za přínos kultuře
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Renata Putzlacher-Buchtová (* 15. červen 1966, Karviná) je česká básnířka, překladatelka a publicistka polského původu. Překládá z/do češtiny, slovenštiny a polštiny, kromě toho také píše texty písní, scénáře a divadelní hry.

Život a vzdělání

Narodila se v Karviné jako dcera Čechoslováka a Polky. Její dědeček byl z polského území dnešní Ukrajiny.[1] Dospívání prožila v Českém Těšíně.[2] Od roku 1997 žije v Brně.[1]

Vystudovala žurnalistiku a teatrologii na Jagellonské univerzitě v Krakově, na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity absolvovala v roce 2009 doktorský studijní program (Ph.D.) v oboru polská literatura. Jako odborná asistentka Ústavu slavistiky Filozofické fakulty MU přednáší dějiny polské literatury a věnuje se literárnímu překladu,[3][4] vyučuje současnou polskou literaturu a teorii a praxi uměleckého překladu.[5]

Umělecká činnost

Od podzimu 1989 až do roku 2001 působila jako dramaturgyně na polské scéně Těšínského divadla.[2][4] V roce 1996 založila literární kavárnu Avion. Propaguje českou literaturu v Polsku a podílí se na různých česko-polských kulturních projektech (např. Těšínské niebo-Cieszyńskie nebe).[1][3]

Ocenění

  • 1994 – Stříbrná spona – cena generálního konzula RP za překlady
  • 1994 – cena předsedy poroty v literární soutěži Georga Trakla
  • 1996 – Cena Marka Jodłowského
  • 1996 – Vyznamenání za zásluhy v polské kultuře
  • 2001 – Stříbrný kříž za zásluhy udělený polským prezidentem
  • 2002 – vyznamenání v rámci literární Ceny Kościelských
  • 2010 – Medaile Gloria Artis za zásluhy v polské kultuře udělena polským ministrem kultury
  • 2012 – cena měsíčníku Literatura na Świecie za překlad Očitého svědka Jiřího Koláře
  • 2013 – Prestižní polské ocenění za překlady udílené měsíčníkem Literatura na Świecie
  • 2014 – cena Stříbrný kalamář za knihu V kavárně Avion, která není
  • 2014 – nominace na evropskou cenu Angelus za knihu V kavárně Avion, která není[4][5]

Dílo

Poezie

Zleva Radovan Lipus, Jaromír Nohavica, Renata Putzlacher a Tomáš Kočko.
  • Próba identyfikacji (Pokus o identifikaci). Ostrava: Profil, 1990. 91 s. ISBN 80-7034-014-2. (polsky)
  • Kompleks Ewy (Evin komplex). Kraków: Miniatura, 1992. (polsky)
  • Oczekiwanie (Očekávání), Třinec: ZLPC-GL'63, 1992
  • Ziemia albo-albo (Země buď-anebo). Český Těšín: Olza, 1993
  • Małgorzata poszukuje Mistrza (Markétka hledá Mistra), Český Těšín: Rada Poláků v ČR, 1996. 159 s.
  • Pomiędzy: wiersze z lat 1995-2000 (Mezi). Katowice: Biblioteka Śląska, 2001. ISBN 83-87849-08-1.
  • Mezi řádky: básně z let 1995-2001. Překlad Vlasta Dvořáčková. Brno: Host, 2003. 75 s. ISBN 80-7294-084-8.
  • Angelus. Překlad Radovan Lipus. Český Těšín: Avion, 2006. ISBN 80-903424-3-4.
  • W kawiarni Avion, której nie ma (česky V kavárně Avion, která není. Český Těšín: Spolek-Towarzystwo Avion, 2016 (1. vyd. 2013). 191 s. ISBN 978-80-903424-6-0.)[5][6]

Překlady

  • Miłość po czesku (Láska po česku). Kraków: Miniatura, 1995. ISBN 83-7081-102-7
  • Jaromír Nohavica. Píseň - Pieśni (překlady vybraných písní, Český Těšín 1994, 1995)
  • Bílé propasti. Antologie současné polské poezie (překlady 44 básní současných polských básníků, Brno 1997).
  • Antologie současné polské poezie (překlad básní Joanny Müllerové - spolu s Michaelem Alexou, Praha 2011)
  • Český Krakov, české Malopolsko (překlad knihy Leszka Mazana - spolu s Agnieszkou Buchtovou, Cieszyn 2012)
  • Naoczny świadek (Očitý svědek) (překlad knihy Jiřího Koláře, Krakov 2012)

Divadelní a hudební produkce

  • Pravěk a jiné časy (překlad románu Olgy Tokarczukové do češtiny; režie Ondrej Spišák, Těšínské divadlo, česká premiéra, 1999)
  • Těšínské niebo (scénář a překlad písní Jaromíra Nohavici; režie Radovan Lipus, Těšínské divadlo, česká a polská premiéra, 2004)
  • Słodkie rodzynki, gorzkie migdały (Sladké rozinky, hořké mandle) (scénář hry podle života a díla Agnieszky Osiecké, Těšínské divadlo, světová premiéra, 2010; polská premiéra v Činoherním divadle Jerzyho Szaniawského v Płocku, 2011)
  • Denní dům, noční dům (divadelní adaptace románu Olgy Tokarczukové, režie Radovan Lipus, Slovácké divadlo, česká premiéra, Uherské Hradiště, 2011)
  • Brána poutníků - Porta peregrinorum (světová premiéra oratoria, hudba: Jiří Pavlica, libreto: Renata Putzlacher, provedení: Europera; Žitava 2011)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c POSPÍŠIL, Ivo. Kulturní mise brněnské polonistky a básnířky Renaty Putzlacher-Buchtové. Proudy [online]. Středoevropské centrum slovanských studií [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. ISSN 1804-7246. 
  2. ↑ a b LENARTOVÁ, Eva; SLÍVOVÁ, Hana. Nejlíp se cítím mezi polskou a českou stranou. Uprostřed mostu, pod kterým protéká řeka, říká Renata Putzlacher. Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 2020-08-28. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Renata Putzlacher Buchtová [online]. České literární centrum [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. [online]. Masarykova univerzita [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c ALEXA, Michael. Putzlacher, Renata [online]. iLiteratura.cz [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ ALEXA, Michal. Ten pocit tvůrčí svobody, když nastoupím do vlaku a zdánlivě nikam nepatřím. Časopis HOST. Leden 2014, roč. 2014, čís. 1, s. 59–63. Dostupné online [cit. 2018-09-22]. 

Literatura

  • MIĘKINA, Leon. Znów minie wiek...: antologia literatury nadolziańskiej. Cieszyn: Macierz Ziemi Cieszyńskiej, 2001. 232 s. ISBN 83-88271-11-3.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce