Renata Voráčová

Renata Voráčová
Renata Voráčová na French Open 2019
StátČeskoČesko Česko
Datum narození6. října 1983 (39 let)
Místo narozeníGottwaldov, Československo
BydlištěZlín, Česko
Výška176 cm
Hmotnost62 kg
Profesionál od2000
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 925 994 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů500–421
Tituly0 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění74. místo (11. října 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2007)
French Open1. kolo (2011)
Wimbledon1. kolo (2008, 2010)
US Open1. kolo (2002, 2007, 2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů680–447
Tituly11 WTA, 3 WTA 125K, 57 ITF
Nejvyšší umístění29. místo (21. srpna 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2003, 2014)
French Open3. kolo (2012)
Wimbledonsemifinále (2017)
US Open2. kolo (2008, 2012, 2014, 2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2008)
Wimbledon3. kolo (2011)
US Open1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221217a17. prosince 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Voráčová ve Wimbledonu 2016

Renata Voráčová (* 6. října 1983 Gottwaldov) je česká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jedenáct turnajů ve čtyřhře. K nim přidala tři deblové trofeje v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve dvouhře a padesát sedm ve čtyřhře.[1] V roce 2010 se stala halovou mistryní České republiky ve dvouhře žen.[2] Domovským klubem je TK Precolor Plus Přerov.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2010 na 74. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2017 na 29. místě. Trénuje ji Libor Šubert.[3]

Na světovém juniorském žebříčku ITF byla nejvýše hodnocena na 4. místě ve dvouhře a 3. příčce ve čtyřhře. Spolu s Petrou Cetkovskou vyhrála juniorskou čtyřhru na pařížském grandslamu French Open 2001.

Tenisová kariéra

2006–2010

S tenisem začínala v sedmi letech. Do poloviny sezóny 2012 dosáhla v rámci okruhu ITF na čtyřicet jedna titulů ve čtyřhře a jedenáct ve dvouhře. Nejvýznamnější vítězný turnaj ve dvouhře představuje italský Biella Challenger s dotací 100 000 dolarů, konaný v sezóně 2010, kde ve finále porazila Češku Zuzanu Ondráškovou.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour přišel na thajském Pattaya Women's Open, kde byla její spoluhráčkou Irka Kelly Ligganová. Další výhry již získala s českými partnerkami. Čtyři tituly zaznamenala ve dvojici s Lucii Hradeckou, když triumfovaly na portorožském Banka Koper Slovenia Open dvakrát za sebou v letech 2006 a 2007, podruhé po finálové výhře nad Jelenou Lichovcevovou a Andrejou Klepačovou. Spolu se také probojovaly v roce 2006 do finále Budapest Grand Prix, kde nestačily na nizozemsko-slovenskou dvojici Michaëlla Krajiceková a Janette Husárová ve třech setech. Další titul přišel v červenci 2007 na alpském Gastein Ladies hraném v Bad Gasteinu. V boji o titul zde přehrály pár Vladimíra Uhlířová a Ágnes Szávayová.

Na Istanbul Cupu 2009 si s Hradeckou připsaly finálovou výhru nad německo-rakouskou dvojicí Julia Görgesová a Patty Schnyderová. Další rakouský titul zaznamenala s krajankou Barborou Záhlavovou-Strýcovou, když triumfovaly na Generali Ladies Linz 2010. V posledním utkání turnaje na jejich raketách skončil favorizovaný česko-slovinský pár Květa Peschkeová a Katarina Srebotniková, který se v následujícím roce stal nejlepší ženskou dvojicí světa.

Od sezóny 2011

Se Záhlavovou-Strýcovou vyhrála opět v červenci 2012, tentokrát na palermském Internazionali Femminili di Palermo poté, co v boji o titul zdolaly chorvatsko-maďarský pár Darija Juraková a Katalin Marosiová. Ještě předtím v dubnu 2011 přivezla vítězný pohár z marockého Fesu, kde se odehrával jediný ženský turnaj sezóny WTA Tour na africkém kontinentu nazvaný Grand Prix de SAR La Princesse Lalla Meryem. Spoluhráčkou jí byla opět krajanka Andrea Hlaváčková. Ve finále předchozího ročníku 2010 marockého turnaje s Hradeckou podlehla česko-španělské dvojici Iveta Benešová a Anabel Medinaová Garriguesová.

V červenci 2019 vyhrála obnovený turnaj WTA Tour Palermo Ladies Open ve dvojici s Cornelií Listerovou ze Švédska.

Grand Slam

Na turnajích Grand Slamu došla ve dvouhře nejdále do druhého kola Australian Open 2007, kde jako kvalifikantka přehrála Rusku Anastasii Rodionovovou, ale poté nestačila na italskou nasazenou třicítku Tathianu Garbinovou.

V ženské čtyřhře se probojovala do semifinále Wimbledonu 2017, kde se její spoluhráčkou stala Japonka Makoto Ninomijová. Ve třetím kole vyřadily pátou nasazenou dvojici Lucie Hradecká a Kateřina Siniaková a ve čtvrtfinále přešly přes francouzsko-ruský pár Kristina Mladenovicová a Světlana Kuzněcovová. V dramatickém třísetovém boji pak podlehly turnajovým devítkám Čan Chao-čching s Monicou Niculescuovou až v závěru třetí sady poměrem gamů 7–9. Třetí kola si zahrála nejprve s Dájou Bedáňovou ve Wimbledonu 2003, když ve druhé fázi vyřadily turnajové devítky Danielu Hantuchovou a Chandu Rubinovou, aby skončily na raketách osmého nasazeného páru Světlana Kuzněcovová a Martina Navrátilová. Podruhé se do třetího kola probojovala s Klárou Zakopalovou na French Open 2012, kde podlehly turnajovým dvojkám Peschkeové se Srebotnikovou ve dvou sadách.


Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–0)
Tier II / Premier (0)
Tier III, IV & V / International (11–10 Č)

Čtyřhra: 21 (11–10)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.10. listopad 2002Pattaya City, ThajskotvrdýIrsko Kelly LigganováRusko Tatiana Panovová
Rusko Lina Krasnorucká
7–5, 7–67
Finalistka1.30. červenec 2006Budapešť, MaďarskoantukaČesko Lucie HradeckáNizozemsko Michaëlla Krajiceková
Slovensko Janette Husárová
4–6, 6–4, 6–4
Vítězka2.24. září 2006Portorož, SlovinskotvrdýČesko Lucie HradeckáFrancie Émilie Loitová
Česko Eva Birnerová
bez boje
Vítězka3.29. červenec 2007Bad Gastein, RakouskoantukaČesko Lucie HradeckáČesko Vladimíra Uhlířová
Maďarsko Ágnes Szávayová
6–3, 7–5
Vítězka4.23. září 2007Portorož, Slovinsko (2)tvrdýČesko Lucie HradeckáSlovinsko Andreja Klepačová
Rusko Jelena Lichovcevová
5–7, 6–4, 10–7
Finalistka2.4. listopadu 2007Québec, KanadatvrdýKanada Stéphanie DuboisováUSA Raquel Kops-Jonesová
USA Christina Fusanová
6–2, 7–6(8–6)
Vítězka5.1. srpen 2009Istanbul, TureckotvrdýČesko Lucie HradeckáNěmecko Julia Görgesová
Švýcarsko Patty Schnyderová
2–6, 6–3, 12–10
Finalistka3.25. říjen 2009Lucemburk, LucemburskotvrdýČesko Vladimíra UhlířováČesko Iveta Benešová
Česko B. Záhlavová-Strýcová
1–6, 6–0, 10–7
Finalistka4.1. květen 2010Fés, MarokoantukaČesko Lucie HradeckáČesko Iveta Benešová
Španělsko A. Medinaová Garriguesová
6–3, 6–1
Finalistka5.10. červenec 2010Bastad, ŠvédskoantukaČesko Barbora Záhlavová-StrýcováArgentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
7–60, 6–0
Vítězka6.17. říjen 2010Linz, RakouskotvrdýČesko Barbora Záhlavová-StrýcováČesko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
7–5, 7–6(8–6)
Vítězka7.24. duben 2011Fés, MarokoantukaČesko Andrea HlaváčkováRusko Nina Bratčikovová
Rakousko Sandra Klemenschitsová
6–3, 6–4
Vítězka8.15. červenec 2012Palermo, ItálieantukaČesko Barbora Záhlavová-StrýcováChorvatsko Darija Juraková
Maďarsko Katalin Marosiová
7–6(7–5), 6–4
Vítězka9.6. říjen 2014Ósaka, JaponskotvrdýJaponsko Šúko AojamováŠpanělsko Lara Arruabarrenová
Německo Tatjana Mariová
6–1, 6–2
Finalistka6.5. ledna 2015Auckland, Nový ZélandtvrdýJaponsko Šúko AojamováItálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
2–6, 1–6
Finalistka7.21. května 2016Norimberk, NěmeckoantukaJaponsko Šúko AojamováNizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
3–6, 4–6
Finalistka8.26. září 2016Taškent, UzbekistántvrdýNizozemsko Demi SchuursováRumunsko Raluca Olaruová
Turecko İpek Soyluová
5–7, 3–6
Finalistka9.7. ledna 2017Auckland, Nový ZélandtvrdýNizozemsko Demi SchuursováNizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
2–6, 2–6
Vítězka10.5. srpna 2017Washington, D.C., Spojené státytvrdýJaponsko Šúko AojamováKanada Eugenie Bouchardová
USA Sloane Stephensová
6–3, 6–2
Finalistka10.5. ledna 2019Šen-čen, ČínatvrdýČína Tuan Jing-jingČína Pcheng Šuaj
Čína Jang Čao-süan
4–6, 3–6
Vítězka11.27. července 2019Palermo, ItálieantukaŠvédsko Cornelia ListerováGruzie Jekatěrine Gorgodzeová
Nizozemsko Arantxa Rusová
7–6(7–2), 6–2

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–3 Č)

Čtyřhra: 6 (3–3)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.9. listopadu 2014Limoges, Francietvrdý (h)Česko Kateřina SiniakováMaďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
6–2, 2–6, [5–10]
Finalistka8.14. listopadu 2016Limoges, Francietvrdý (h)Spojené království Anna SmithováLucembursko Mandy Minellaová
Belgie Elise Mertensová
4–6, 4–6
Vítězka2.11. června 2017Bol, ChorvatskoantukaČínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žungSeverní Makedonie Lina Gjorcheská
Bulharsko Aleksandrina Najdenovová
6–4, 6–2
Finalistka2.březen 2019Guadalajara, MexikotvrdýŠvédsko Cornelia ListerováUSA Maria Sanchezová
Maďarsko Fanny Stollárová
5–7, 1–6
Finalistka3.červen 2019Bol, ChorvatskotvrdýŠvédsko Cornelia ListerováŠvýcarsko Timea Bacsinszká
Lucembursko Mandy Minellaová
6–0, 6–7(3–7), [4–10]
Vítězka3.srpen 2019Karlsruhe, NěmeckoantukaŠpanělsko Lara ArruabarrenováČína Chan Sin-jün
Čína Jüan Jüe
6–7(2–7), 6–4, [10–4]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (15)

Č.rokturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.2001Ciudad de México, MexikotvrdýKolumbie Fabiola Zuluagová6–1, 7–6
2.2005Amiens, FrancieantukaFrancie Karla Mrazová4–6, 6–2, 6–3
3.2006Stuttgart, NěmeckotvrdýSlovensko Jana Juricová6–2, 6–4
4.2006Fontanafredda, ItálieantukaGruzie Margalita Čachnašviliová6–3, 6–3
5.2007Gdyně, PolskoantukaRumunsko Liana Ungurová6–4, 6–4
6.2009Podgorica, Černá HoraantukaSrbsko Ana Timotićová7–5, 2–1skreč
7.2010Civitavecchia, ItálieantukaItálie Anna Florisová6–3, 6–3
8.2010Káhira, EgyptantukaFrancie Audrey Bergotová6–3, 6–4
9.2010Biella, ItálieantukaČesko Zuzana Ondrášková6–4, 6–2
10.2010Záhřeb, ChorvatskoantukaPolsko Magda Linetteová6–1, 4–6, 6–4
11.2010Přerov, ČeskotvrdýFrancie Claire Feuersteinová4–6, 6–3, 7–5
12.2012Černá HoraantukaItálie Maria Elena Camerinová3–6, 6–2, 6–0
13.2012Loughborough, Spojené královstvítvrdý (h)Německo Julia Kimmelmannová7–5, 66-7, 6–3
14.2012Edgbastontvrdý (h)Spojené království Harriet Dartová6–4, 6–2
15.2013Caserta, ItálieantukaBrazílie Beatríz Haddad Maiová6–4, 6–1

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok20002001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019
Pořadí750. 243. 131. 132. 569. 281. 165. 109. 137. 135. 82. 163. 298. 194. 171. 242. 643.693. 627.

Čtyřhra

Rok2001200220032004200520062007200820092010201120122013201420152016201720182019
Pořadí412. 129. 82. 206. 161. 90. 43. 65. 61. 52. 58. 68. 87. 60. 86. 65. 30. 111. 51.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renata Voráčová na anglické Wikipedii.

  1. Renata Voráčová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221217a17. prosince 2022
  2. Voráčová po nejlepší sezoně: Vím, že můžu hrát se světovými tenistkami, iDNES.cz, 30.11.2010
  3. Renata Voráčová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20221217a17. prosince 2022

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Voracova WM16 (10) (28385565546).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Voracova WM16 (10)
Voracova RG19 (13) (48199026801).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Voracova RG19 (13)