Renata Zarazúová
Renata Zarazúová | |
---|---|
![]() Renata Zarazúová v kvalifikaci Wimbledonu 2018 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 30. září 1997 (27 let) |
Místo narození | Ciudad de México, Mexiko[1] |
Bydliště | Tampa, Spojené státy americké |
Výška | 160 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 143 741 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 357–260 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 6 ITF |
Nejvyšší umístění | 62. místo (28. října 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2025) |
French Open | 2. kolo (2020) |
Wimbledon | 1. kolo (2024) |
US Open | 2. kolo (2024) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 201–166 |
Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 17 ITF |
Nejvyšší umístění | 135. místo (8. října 2018) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 29. října 2024
Renata Zarazúová Ruckstuhl[2] (nepřechýleně: Zarazúa, * 30. září 1997 Ciudad de México) je mexická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou i deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2024 na 62. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 135. místě. Trénuje ji Patricio Zarazúa Ruckstuhl. Dříve tuto roli plnil Julian Alonso. Připravuje se ve floridském Palm Beach.[4][1]
V mexickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2015 základním blokem 1. skupiny americké zóny proti Bolívii, v němž s Victorií Rodríguezovou vyhrála rozhodující čtyřhru. Mexičanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–8 ve dvouhře a 9–4 ve čtyřhře.[5]
Soukromý život
Narodila se roku 1997 v Ciudad de México do rodiny Josého Luise a Alejandry Zarazúových. Starší bratr Patricio Zarazúa hrál tenis na Palm Beach Atlantic University ve floridském West Palm Beach.[6] Prastrýc Vicente Zarazúa nastoupil do šestnácti mezistátních utkání v mexickém daviscupovém týmu a s Rafaelem Osunou získal zlaté medaile z exhibiční a ukázkové čtyřhry na mexických Letních olympijských hrách 1968.[4]
Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2013, když na turnaj v texaském Austinu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla čtvrté nasazené Američance Lauren Albaneseové z osmé světové stovky.[3] Při druhém a třetím startu v této úrovni tenisu, během října 2013, odešla poražena z finále na dvou turnajích v mexickém Quintana Roo. Premiérový titul ITF vybojovala v prosinci 2014 na méridském turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů, když ovládla čtyřhru s Němkou Tatjanou Mariovou. První singlovou trofej si pak odvezla z mexického Leónu v dubnu 2016 po finálové výhře nad krajankou Anou Sofíí Sánchezovou.[7][3]
Na okruhu WTA Tour debutovala srpnovým Brasil Tennis Cupem 2016 ve Florianópolisu, kde postoupila z kvalifikace. Na úvod dvouhry však podlehla argentinské tenistce Catalině Pellaovové z konce druhé stovky žebříčku po vyrovnaném průběhu. První zápas vyhrála na Abierto Mexicano Telcel 2018 v Acapulku, kam získala divokou kartu. V prvním kole přehrála sedmdesátou sedmou hráčku klasifikace Kristýnu Plíškovou,[8] než ji poté vyřadila světová šestadvacítka Darja Gavrilovová z Austrálie. Premiérové semifinále si zahrála o dva roky později na Abierto Mexicano Telcel 2020. V zahajovacím utkání porazila nejvýše nasazenou Američanku Sloane Stephensovou. Před branami finále ji však zastavila kanadská kvalifikantka Leylah Fernandezová, figurující na sté devadesáté příčce žebříčku.[7]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Srbka Olga Danilovićová, Bulharka Viktorija Tomovová a Chilanka Daniela Seguelová. V úvodním kole pařížské dvouhry ztratila jen tři gamy s Francouzkou hrající na divokou kartu Elsou Jacquemotovou. Poté však nenašla recept na světovou pětku Elinu Svitolinovou, přestože Ukrajince uštědřila „kanára“.[7][3]
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (1–1 D, 1–2 Č) |
Dvouhra: 2 (1–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | srpen 2021 | Concord, Spojené státy | tvrdý | ![]() | 3–6, 6–7(4–7) |
Vítězka | 1. | prosinec 2023 | Montevideo, Uruguay | antuka | ![]() | 7–5, 3–6, 6–4 |
Čtyřhra: 3 (1–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | únor 2024 | Puerto Vallarta, Mexiko | tvrdý | Iryna Šymanovičová | ![]() ![]() | 6–2, 7–6(7–1) |
Finalistka | 1. | červen 2024 | Bari, Itálie | antuka | ![]() | Irina Chromačovová![]() | 1–6, 3–6 |
Finalistka | 2. | červen 2024 | Valencie, Španělsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 1–6, 6–4, [8–10] |
Tituly na okruhu ITF
Turnaje okruhu ITF | |
---|---|
Turnaje W100 (100 000 $) | Turnaje W80 (80 000 $) |
Turnaje W75/W60 (60 000 $) | Turnaje W50/W40 (50/40 000 $) |
Turnaje W35/W25 (25 000 $) | Turnaje W15/W10 (15/10 000 $) |
Dvouhra (6 titulů)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | duben 2016 | León, Mexiko | 10 000 $ | tvrdý | ![]() | 2–6, 6–3, 6–2 |
2. | květen 2016 | La Bisbal d'Empordà, Španělsko | 10 000 $ | antuka | ![]() | 6–7(3–7), 6–1, 6–4 |
3. | leden 2023 | Boca Raton, Spojené státy | W25 | antuka | ![]() | 6–2, 7–5 |
4. | srpen 2023 | Lexington, Spojené státy | W60 | tvrdý | ![]() | 1–6, 7–6(4), 7–5 |
5. | září 2024 | Templeton, Spojené státy | W75 | tvrdý | ![]() | 6–4, 6–3 |
6. | říjen 2024 | Tyler, Spojené státy | W100 | tvrdý | ![]() | 6–4, 6–2 |
Čtyřhra (17 titulů)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | 25 000 $ | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–1), 6–1 |
2. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | 25 000 $ | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–1 |
3. | červen 2015 | Charlotte, Spojené státy | 10 000 $ | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(6–7), [10–8] |
4. | červen 2015 | Manzanillo, Mexiko | 10 000 $ | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–2 |
5. | říjen 2015 | Rock Hill, Spojené státy | 25 000 $ | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–2 |
6. | prosinec 2015 | Santiago, Chile | 25 000 $ | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 5–7, [10–7] |
7. | duben 2016 | León, Mexiko | 10 000 $ | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–0, 6–2 |
8. | květen 2016 | Madrid, Španělsko | 10 000 $ | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
9. | leden 2017 | Wesley Chapel, Spojené státy | 25 000 $ | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–6(7–5) |
10. | červen 2017 | Ystad, Švédsko | 25 000 $ | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 3–6, [10–5] |
11. | říjen 2017 | Sevilla, Španělsko | 25 000 $ | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–2), 7–6(7–3) |
12. | listopad 2017 | Sant Cugat, Španělsko | 25 000 $ | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 6–4 |
13. | červenec 2018 | Řím, Itálie | 60 000 $ | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1, 4–6, [13–11] |
14. | červenec 2018 | Ashland, Spojené státy | 60 000 $ | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 5–7, [10–4] |
15. | říjen 2019 | Cucuta, Kolumbie | W25 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–1skreč |
16. | květen 2022 | La Bisbal d'Empordà, Španělsko | W100+H | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 2–6, [10–8] |
17. | červenec 2023 | Granby, Kanada | W100 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renata Zarazúa na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Renata Zarazúová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 29. října 2024
- ↑ Este premio llega en el mejor momento de mi carrera: Renata Zarazúa. gob.mx [online]. Comisión Nacional de Cultura Física y [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b c d Renata Zarazúová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. října 2024
- ↑ a b LIVAUDAIS, Stephanie. Renata Zarazua reflects on historic Acapulco run, lockdown life [online]. WTA Tennis, 2020-04-13 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Renata Zarazúová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 29. října 2024
- ↑ Renata Zarazua Bio | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Renata Zarazua Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Renata Zarazúa: "Esta es mi mayor victoria hasta ahora". MARCA Claro México [online]. 2018-02-28 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Renata Zarazúová na Wikimedia Commons
- Renata Zarazúová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Renata Zarazúová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Renata Zarazúová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Renata Zarazúová na X (dříve Twitteru)
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Renata Zarazúa playing in the first round of qualifying at the 2024 Washington Open