Republika Arcach
| Republika Arcach Արցախի Հանրապետություն Arcachi Hanrapetuthjun
| |||||||||
| Hymna: Ազատ ու Անկախ Արցախ (Azat u ankach Arcach) | |||||||||
geografie
| |||||||||
rozloha: | 3 170[1] km² | ||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
počet obyvatel: | |||||||||
národnostní složení: | 95 % Arméni | ||||||||
| státní útvar | |||||||||
měna: | náhornokarabašský dram, arménský dram (AMD) | ||||||||
prezident: | Samvel Šahramanjan (srpen–září 2023) | ||||||||
státní ministr: | Artur Harutjunjan (září 2023) | ||||||||
vznik: | |||||||||
zánik: | |||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Republika Arcach (arménsky Արցախի Հանրապետություն, Arcachi Hanrapetuthjun), dříve Náhornokarabašská republika (arménsky Լեռնային Ղարաբաղ Հանրապետություն, Lernajin Gharabagh Hanrapetuthjun), zkráceným názvem Arcach, byl mezinárodně nikým neuznaný stát na území Náhorního Karabachu, tvořícího enklávu v Ázerbájdžánu, která byla obývaná převážně arménským obyvatelstvem. Od roku 1991 byl Arcach de facto nezávislý, ale vždy byl de iure považován za součást Ázerbájdžánu, který ho od té doby definoval jako separatistický. Uznán byl pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním: Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím.
Poloha
Stát ležel v Malém Kavkazu, na území mezinárodně uznávaném jako součást Ázerbájdžánu. Do roku 2020 přiléhaly hranice Arcachu k jihovýchodní hranici Arménie a severní hranici Íránu, poté však byl Arcach enklávou uvnitř Ázerbájdžánu. Republika se rozkládala na území Náhorního Karabachu (4 400 km²), na konci ji s Arménií spojoval pouze úzký Lačinský koridor kontrolovaný ruskou armádou. Malé cípy původního Náhorního Karabachu na severu kolem města Šahumjan a na jihovýchodě byly po válce v Náhorním Karabachu (podzim 2020) též pod kontrolou Ázerbájdžánu. Z původních cca 11 450 km², které byly před válkou pod kontrolou republiky Arcach, se její území zmenšilo na cca 3170 km².[1]
Historie
Oblast Náhorního Karabachu se stala předmětem sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v době, kdy obě země získaly nezávislost na Ruském impériu roku 1918. V roce 1923, pár let poté, kdy Sovětský svaz získal kontrolu nad touto oblastí, byla vytvořena Náhorněkarabašská autonomní oblast (NKAO) uvnitř Ázerbájdžánské SSR. V posledních letech vlády Sovětského svazu se oblast znovu stala zdrojem sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vyvrcholily v první karabašskou válku v letech 1988 až 1994. Ačkoliv bylo od 12. května 1994 podepsáno příměří, obě strany se navzájem v omezené míře vojensky napadaly i nadále.[4] Eskalace napětí vyústila na podzim 2020 do války v Náhorním Karabachu, v jejímž důsledku se výrazně zmenšilo území ovládané Arcachem.
Ve dnech 19. a 20. září roku 2023 provedla ázerbájdžánská armáda na území separatistické republiky bleskovou vojenskou operaci, jejímž cílem byla obnova svrchovanosti Ázerbájdžánu nad územím.[5] Ta vedla k rychlé kapitulaci Republiky Arcach, zástupci jejíhož vedení se v následujícím období v ázerbájdžánském městě Jevlachu snaží se zástupci vedení Ázerbájdžánské republiky dohodnout na podmínkách nového uspořádání na tomto území.[5] Dohody vedly k otevření humanitárního koridoru z Arménie a také k předpokladu amnestie pro vojáky Arcachu, kteří složili zbraně.[6] Dle výsledků rozhovorů s Ázerbájdžánem podepsal prezident Arcachu Samvel Šahramanjan dekret, kterým byly k 1. lednu 2024 rozpuštěny všechny arcašské úřady a instituce. K tomuto datu tato neuznaná republika také zanikla.[7]
Administrativní dělení
| mapa | Číslo | Rajón | Počet obyvatel (rok 2015)[p 1][3] | Správní centrum |
|---|---|---|---|---|
 | - | Hlavní město Stěpanakert | 54 752 | – |
| 2 | Askeran | 15 777 | Askeran | |
| 3 | Hadrut | 11 848 | Hadrut | |
| 4 | Martakert | 19 122 | Martakert | |
| 5 | Martuni | 20 227 | Martuni | |
| 6 | Šahumjan | 3 004 | Karvačar | |
| 7 | Šuša | 5 192 | Šuša | |
| 8 | Kašatach | 10 613 | Lačin | |
| Arcach CELKEM | 140 535 | Stěpanakert |
Cestování
Cizincům měl být zakázán vstup na území Ázerbájdžánu, pokud navštěvovali toto území bez předchozího souhlasu ázerbájdžánské vlády.[8] Ta rovněž udržovala a publikovala seznam cizinců, kteří tato území bez povolení navštívili.[9] Ke konci roku 2017 seznam obsahoval 699 osob, včetně 12 českých občanů, kteří Arcach navštívili od roku 2010.
Mezinárodní uznání
Republiku coby nezávislý stát uznávaly pouze země, které samy nebyly uznány mezinárodním společenstvím: Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří. Kromě toho ji uznaly podstátní entity, jako jsou některé členské státy USA či Austrálie nebo různá města ve světě.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Территориальные потери Арцаха в результате второй Карабахской войны (статистика и карты) [online]. www.kavkaz-uzel.eu [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Russian Language To Get Official Status In Nagorno-Karabakh. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2021-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Výsledky sčítání obyvatelstva v roce 2015, tabulka 1.1 Distribution of De facto and De jure Population (urban, rural) of NKR Administrative Units [online]. Statistický úřad republiky Arcach [cit. 2021-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (anglicky)
- ↑ BAROCHOVÁ, Anna. Na Kavkazu se šikují tanky, Náhornímu Karabachu hrozí další válka. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-10]. Dostupné online.
- ↑ a b KIRBY, Paul. Azerbaijan halts Karabakh offensive after ceasefire deal with Armenian separatists [online]. BBC, 21. září 2023 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Karabach se dohodl s Baku. Z Arménie může přijet humanitární konvoj Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nahorni-karabach-armenie-dohoda.A230922_123913_zahranicni_mgn [online]. iDNES.cz, 22. září 2023 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Karabašská republika přestane existovat. Neuznaný stát zrušil své instituce. iDNES.cz [online]. 28. září 2023 [cit. 2023-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Warning for the foreign nationals wishing to travel to the occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. (anglicky)
- ↑ List of foreign citizens illegally visited occupied territories of the Republic of Azerbaijan [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Ázerbájdžánské republiky [cit. 2017-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-09. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Republika Arcach na Wikimedia Commons - (anglicky) (rusky) (arménsky) Stránky vlády Náhorněkarabašské republiky
- (anglicky) Stránky zastupitelstva Náhorněkarabašské republiky v USA
Média použitá na této stránce
Autor: Vipersnake151, penubag, Tkgd2007 (clock), Licence: CC0
A current event icon in the Ambox style. This icon is used to state current event issues.
.svg)
The national emblem of the Artsakh Republic, a de-facto state in the Caucasus.
.svg)
Flag of Abkhazia
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Stavropol Krai
.svg)
Orthographic Projection Map of the Nagorno-Karabakh Republic. Dark Green represents areas under control of Nagorno-Karabakh Republic after the November 10 agreement.
Flag of Dagestan
.svg)
Flag of the Chechen Republic
The flag of the Republic of Ingushetia. The first-uploaded version was drawn by Mysid in CorelDRAW and uploaded to en.wikipedia on December 5, 2005
Autor:
- Caucasiamapussr.gif: Původně soubor načetl Artaxiad na projektu Wikipedie v jazyce angličtina
- Converting to SVG: Hellerick (talk)
Administrative map of Caucasus in USSR, 1957-1991
.svg){kind=spacer}
Flag of the Pridnestrovian Moldavian Republic (Pridnestrovie, Transdniestria, Transnistria). The flag's reverse omits the hammer and sickle
The national emblem of the Artsakh Republic, a de-facto state in the Caucasus.
.svg)
Flag of the Council of People's Deputies of the Autonomous Region of Nagorno-Karabakh (1988)