Respirační onemocnění

Respirační onemocnění mohou být plicní onemocnění nebo nemoci dýchacích cest. Jsou to patologické stavy postihující orgány a tkáně, které ztěžují výměnu plynů u živočichů dýchajících vzduch. Postihují všechny části dýchacího traktu včetně průdušnice, průdušek, průdušinek, alveol, pohrudnice, pleurální dutiny, nervů a dýchacích svalů. Respirační choroby sahají od lehkých a samovolně odeznívajících, jako je nachlazení, chřipka a faryngitida až po život ohrožující onemocnění, jako je bakteriální zápal plic, plicní embolie, tuberkulóza, akutní astma, rakovina plic a těžké akutní respirační syndromy, jako je covid-19.

Specializace respiračních onemocnění je známá jako plicní lékařství (pneumologie). Lékař, který se specializuje na respirační onemocnění, je známý jako pneumolog, specialista na hrudní medicínu, specialista na respirační medicínu, respirolog apod.

Akutní onemocnění

Akutní respirační onemocnění jsou většinou infekce dýchacího ústrojí, postihují děti i dospělé. Nejčastěji jsou tedy původcem viry nebo bakterie. Projevuje se jako angína (tonzilitida), rýma, akutní zánět nosohltanu (faryngitida), hrtanu laryngitida, zánět průdušnice (tracheitida), průdušek (bronchitida) nebo zápal plic.^[1] Respirační infekce patří k nejčastějším onemocněním ve světě i v České republice^[2], mívá sezónní charakter a vyskytuje se často ve větších či menších epidemiích. Infekční onemocnění jsou popsané níže. Pouze u afekcí dolních dýchacích cest se kromě neinfekčních příčin a virů uplatňují i bakterie.

Obstrukční plicní nemoci

Astma, chronická bronchitida, bronchiektázie a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) jsou obstrukční plicní nemoci charakterizované neprůchodností dýchacích cest v důsledku zánětu. Tato onemocnění jsou často identifikována kvůli symptomům a diagnostikována pomocí testů funkce plic, jako je spirometrie. Mnoho obstrukčních plicních onemocnění se léčí vyhýbáním se spouštěčům (příčinou mohou být třeba roztoči nebo kouření), úpravou symptomů, jako jsou bronchodilatátory, a v těžkých případech potlačením zánětu (jako jsou kortikosteroidy). Jednou z běžných příčin CHOPN včetně emfyzému a chronické bronchitidy je kouření tabáku a běžné příčiny bronchiektázie zahrnují těžké infekce a cystickou fibrózu. Pravou příčinu astmatu zatím neznáme.^[3]

Restrikční plicní onemocnění

Restrikční plicní onemocnění jsou typická ztrátou poddajnosti plic způsobující neúplnou expanzi a zvýšenou ztuhlost plic, jako je tomu u kojenců se syndromem respirační tísně. To vede ke snížení plicního objemu, zvýšené námaze při dýchání a nedostatečné ventilaci a/nebo okysličování. Plicní funkční test ukazuje na snížení usilovné vitální kapacity. Restrikční onemocnění vyplývající z vnitřních faktorů, jako je odumření tkáně v důsledku zánětu nebo toxinů, se vyskytují v samotných plicích. Naopak onemocnění způsobená vnějšími faktory jsou výsledkem stavů pocházejících mimo plíce, jako je neuromuskulární dysfunkce a nepravidelné pohyby hrudní stěny.^[4]

Chronická onemocnění dýchacích cest

Chronická respirační onemocnění jsou dlouhodobá onemocnění dýchacích cest a dalších struktur plic. Vyznačují se vysokým nárůstem zánětlivých buněk (neutrofilů) a/nebo destruktivním cyklem infekce. Nejčastější jsou astma, chronická obstrukční plicní nemoc a syndrom akutní respirační tísně. Chronické nemoci nejsou vyléčitelné, nicméně různé léčebné postupy, které pomáhají rozšířit hlavní dýchací cesty a snižují dušnost, mohou zmírnit příznaky a zvýšit kvalitu života.^[5]

Infekce dýchacích cest

Infekce mohou postihnout kteroukoli část dýchacího systému. Nejčastější infekcí horních cest dýchacích je běžné nachlazení. Infekce horních dýchacích cest jsou kromě zánětu nosní sliznice i záněty vedlejších dutin nosních (sinusitida, nosohltanu a středouší (zánět středního ucha), které jsou zvláště v dětském věku velmi časté. Patří sem i infekce specifických orgánů horních cest dýchacích uvedené výše (tonzilitida, faryngitida, laryngitida). Z afekcí dolních dýchacích cest jsou nejčastější akutní záněty průdušnice a průdušek, z vážnějších infekcí pak zápal plic. Pneumonie je infekce plic, která je obvykle způsobena bakteriemi, zejména Streptococcus pneumoniae. Celosvětově je významnou příčinou zápalu plic tuberkulóza. Viry a houby mohou také způsobit zápal plic, nebo například těžký akutní respirační syndrom (SARS, covid-19 a pneumocystovou pneumonii. Zápal plic může způsobit komplikace, jako je plicní absces, kulatá dutina v plicích způsobená infekcí, nebo se může rozšířit do pleurální dutiny.

Špatná péče o ústní dutinu může být faktorem přispívajícím k onemocnění dolních cest dýchacích, protože bakterie z onemocnění dásní mohou cestovat dýchacími cestami až do plic.^[6][7]

Nádorová onemocnění

Zhoubné nádory dýchacího systému, zejména primární karcinomy plic, jsou závažným zdravotním problémem odpovědným za 15 % všech diagnóz zhoubných nádorů a 30 % úmrtí na nádorová onemocnění. Většinu případů rakoviny dýchacího systému lze připsat kouření tabáku.

Hlavní histologické typy karcinomu dýchacího systému jsou

• karcinom plic (rakovina plic)
• Bronchioloalveolární karcinom
• Adenokarcinom plic
• Spinocelulární karcinom plic
• Velkobuněčný karcinom plic
• Jiné karcinomy plic (karcinoid, Kaposiho sarkom, melanom)
• Lymfom
• Karcinom hlavy a krku
• Mezoteliom pleury, téměř vždy způsobený expozicí na azbestový prach.

Benigní nádory jsou poměrně vzácnými příčinami respiračních onemocnění.

Vaskulární onemocnění

Plicní vaskulární onemocnění jsou stavy, které ovlivňují plicní oběh. Mezi tyto choroby patří

• Plicní embolie Krevní sraženina, která se tvoří v žíle, uvolňuje se, prochází srdcem a ukládá se v plicích (tromboembolismus). Velké plicní embolie jsou smrtelné a způsobují náhlou smrt.
• Plicní arteriální hypertenze, zvýšený tlak v plicních tepnách.
• Plicní edém, únik tekutiny z kapilár plic do alveolů (nebo vzduchových prostor). Obvykle je to způsobeno městnavým srdečním selháním.

Novorozenecká onemocnění

Plicní onemocnění mohou také ovlivnit novorozence, sem patří diagnózy jako je plicní hyperplazie, plicní intersticiální emfyzém (neboli rozedma plic, obvykle předčasné porody) a syndrom respirační tísně kojenců.

Diagnostika

Respirační onemocnění lze vyšetřit provedením jednoho nebo více z následujících testů:

• Biopsie plic nebo pleury
• Rozbor krve
• Rentgen hrudníku (CXR)
• Bronchoskopie (vyšetření průdušek bronchoskopem)
• Tomografie (CT, HRCT)
• Kultivace mikroorganismů ze sekretů, jako je sputum
• Skenování ultrazvukem (detekce kapalin)
• Testování funkce plic (PFT)
• Ventilační/perfuzní plicní sken

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Respiratory disease na anglické Wikipedii.

Související články

• Tracheitida amazoňanů
• Syndrom akutní dechové tísně
• Cystická fibróza
• Pneumotorax - Bolest na hrudi a dušnost způsobená přítomností vzduchu v dutině hrudní mezi plícemi a žebry. Dušnost způsobena smrštěním plíce, obvykle úrazem. Vyžaduje lékařské ošetření, kdy musí být vzduch odsát, aby mohla plíce reexpandovat.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu onemocnění dýchacího systému na Wikimedia Commons

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.