Resslova (Praha)
| |||
---|---|---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0 | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 2 | ||
Čtvrť | Nové Město | ||
Poloha | 50°4′32,76″ s. š., 14°24′59,41″ v. d. | ||
Začíná na | Jiráskovo náměstí | ||
Končí na | Karlovo náměstí | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Josef Ressel | ||
Další údaje | |||
Délka | asi 320 m | ||
PSČ | 120 00 | ||
Kód ulice | 467561 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Resslova ulice na Novém Městě v Praze spojuje Jiráskovo náměstí a Karlovo náměstí. Nazvána je na počest vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla[1] (1793–1857). V budově bývalého Jiráskova gymnázia v čísle 10 je základní a další školy střední. Na rohu s ulicí Na Zderaze je dominantou Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje[2] postavený v 30. letech 18. století.
V červnu roku 2017 byly odhaleny dvě pamětní desky připomínající osudy manželů Loudových a Jesenských, kteří pomáhali československým parašutistům při atentátu na Reinharda Heydricha.
Historie
Původně vedla ulice od Karlova náměstí jen k ulici Na Zderaze. Od 17. století měla název "Nad Hurtem", "U Hurta" nebo Hurtovská. Teprve po zbourání Svatováclavské trestnice a úpravách terénu po roce 1889 byla Resslova prodloužena v dnešní trase až k Vltavě. Současný název údajně platí od roku 1894,[3][4] ale plány Prahy ji pod názvem Resslova uvádějí už od roku 1884, tedy už v době před jejím rozšířením.[5]
Budovy, firmy a instituce
severní strana od Karlova náměstí
- Budova Českého vysokého učení technického čp. 293/II, nárožní, vchod z Karlova náměstí, arch. Vojtěch Ignác Ullmann
- Bývalý dům emeritních kněží u sv. Karla Boromejského, čp. 307/II, Resslova 9, barokní stavba arch. Pavel Ignác Bayer a Kilián Ignác Dientzenhofer, dnes školní budova ČVUT, přístupná dvorem z Karlova náměstí
- Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje[6] – barokní chrám s Národním památníkem hrdinů heydrichiády
- bývalá hospoda Na Zderaze, rohový dům čp. 1939/II Resslova 7 /Na Zbořenci
- Českoslovanská akademie obchodní[7] čp.1940/II Resslova 5, založená roku 1872. Jednalo se o nejstarší obchodní školou s českým vyučovacím jazykem v českých zemích. Jejím prvním ředitelem byl Emanuel Tonner
- Nárožní dům do Jiráskova náměstí - čp. 1775/II Resslova 1, poslední bydliště a úmrtní dům Aloise Jiráska, v přízemí a suterénu restaurace Potrefená husa[8]
jižní strana od Karlova náměstí
- rohová budova Reiffeisenbanky na místě renesančního domu U Šálků, zbořeného v asanaci po roce 1900 (domovní znamení přeneseno do Lapidária Národního muzea; vstup Karlovo náměstí 10
- Jiráskovo gymnázium Resslova, čp. 308/II, od r. 1949 základní škola Resslova 10, související mateřská škola ve Václavské ulici čp.273/II [9]
- Českoslovanská akademie obchodní dr. Edvarda Beneše, čp. 1780/II Resslova 8, na fasádě pamětní deska zdejšího profesora Josefa Václava Sládka
- Kostel svatého Václava na Zderaze – gotická budova na někdejší Břežské skále, Resslova 6, v přízemí galerie Via Art[10]
- Budova bývalého Energovodu nárožní dům do Gorazdovy ulice, čp. 1969/II, postaven roku 1959 na místě domu vybombardovaného při náletu na Emauzy roku 1945
- Tančící dům – na nábřeží, v prodloužení ulice do Jiráskova náměstí
Odkazy
Reference
- ↑ http://sciencemag.cz/pred-190-lety-obdrzel-josef-ressel-patent-na-lodni-sroub
- ↑ https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/442/katedralni-chram-sv-cyrila-a-metodeje
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 145.
- ↑ Bečková, Kateřina. Zmizelá Praha: Nové Město. Praha 1998 ISBN 80-900668-9-5 S. 383
- ↑ Polohopisné plány Prahy Alfreda Hurtiga, Dostupné online
- ↑ http://www.katedrala.info
- ↑ http://www.cao.cz
- ↑ http://www.ceske-hospudky.cz/restaurace/praha/potrefena-husa-ii-10679
- ↑ Archivovaná kopie. www.zsressl.cz [online]. [cit. 2018-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-08.
- ↑ Archivovaná kopie. www.galerieviaart.com [online]. [cit. 2021-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-07.
Literatura
- EDERER, Antonín. Ulice a uličky Nového Města pražského a Vyšehradu. Praha: Milpo Media, 2007. 152 s. ISBN 978-80-87040-05-8. S. 87–89.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Resslova, s. 912–916.
- BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Resslova na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha, Resslova ulice, pravoslavná katedrála sv. Cyrila a Metoděje
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Nové Město, Jiráskovo náměstí a Resslova, z Jiráskova mostu.