Restaurace Vltava

Restaurace Vltava
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Restaurace Vltava zbudovaná v roce 1945 podle návrhu architekta Jiřího Pěničky
Účel stavby
restaurace se zasklenou verandou
Základní informace
Sloh	dobová architektura pražské Vltavské náplavky
Architekt	Jiří Pěnička
Výstavba	1945
Stavitel	Jan Soukup starší
Další majitelé	Kristina Soukupová a Jan Soukup mladší
Současný majitel	Jan a René Soukupovi
Poloha
Adresa	Praha-Nové Město, Česko Česko
Ulice	Rašínovo nábřeží č. p. 2084/1
Souřadnice	50°4′26,68″ s. š., 14°24′49,24″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	10671/1-2239 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřevěná budova Restaurace Vltava, která byla v roce 1945 otevřena jako podnik rodiny Soukupových, měla původní název U přístaviště parníků. Později byla přejmenována na restauraci Paroplavba. Stylová budova restaurace oživuje vltavskou náplavku v místě Rašínova nábřeží na Novém Městě. V roce 1995 byla prohlášena kulturní památkou.

Historie a stavební vývoj

Dřevěná stavba připomíná dobový kolorit vltavské náplavky z období 30. let 20. století. Byla postavena rodinou Soukupových podle návrhu architekta Jiřího Pěničky ze Zbraslavi. Původní charakter stavby poněkud zastírá přistavená terasa, která byla později zasklena velkými francouzskými okny, jaké měla původní restaurace. V roce 1950 byl restaurační objekt znárodněn a až do roku 1990 fungoval pod názvem Paroplavba. V tomtéž roce byl objekt v restitucích vrácen původním majitelům. Po nezbytných úpravách byla restaurace slavnostně znovuotevřena 11. února 1991. Stavba byla poškozena při povodních v roce 2002 i v roce 2013. Restaurace může poskytnout služby pro více než osmdesát návštěvníků. Zavítali sem i Václav Havel a Jan Werich.^[1]

Jde o jednoduchou přízemní stavbu, částečně podsklepenou. Zatímco suterén je z cihlového zdiva, zbývající část budovy, včetně terasy, má stěny i celou střešní konstrukci ze dřeva. Také podlahy jsou z prken, přičemž podlaha vlastní restaurace je o dva stupně výše než podlaha terasy. Interiér objektu tak připomíná vnitřní vybavení lodi. Prostor je částečně rozdělen do pěti částí, tři nalevo a dvě napravo od vchodu. Vyvýšený prostor vlastní restaurace má vlevo výčepní pult, za kterým se nachází prostor pro přípravu jídel. Původní charakter restaurace je sice pozměněn architektonickými úpravami, ale ta si přesto zachovává podobu objektů, které dotvářely charakter vltavských nábřeží.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• HEROUT Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978. 275 stran.
• KUČA Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (III. díl). Vydalo nakladatelství Libri, Praha, 1998. 952 stran. ISBN 80-85983-15-X
• BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv. Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrah a Vinohrady). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1998. 839 stran. ISBN 80-200-0538-2 (soubor)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Restaurace Vltava na Wikimedia Commons
• restauracevltava.cz
• https://encyklopedie.praha2.cz/stavba/500-restaurace-vltava-cp-2084-ii
• https://www.bkovarikova.cz/zapisnik/2014/v-restauraci-vltava-je-dobra-nalada/