Restaurace na ostrově Štvanice

Restaurace na ostrově Štvanice
Bývalá restaurace na ostrově Štvanice
Základní informace
Sloh	klasicismus
Výstavba	1824
Přestavba	kolem 1850
Další majitelé	František rytíř Daubek
Poloha
Adresa	Ostrov Štvanice 858, Praha 7-Holešovice, Česko Česko
Ulice	Ostrov Štvanice
Souřadnice	50°5′44,31″ s. š., 14°26′9,71″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40584/1-1553 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Restaurace na ostrově Štvanice je bývalá výletní restaurace v Praze 7-Holešovicích, která stojí v západní části ostrova Štvanice u zaniklého zimního stadionu. Původně patřila do katastru Města Karlína. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka.^[1]

Klasicistní stavba z roku 1824 byla využívána jako restaurační podnik s tanečním sálem. Dochovala se jako jediná ze tří zdejších restaurací - nejznámější a nejvýznamnější restaurace č.p. 868/VII zanikla roku 1909 a č.p. 863/VII počátkem 80. let 20. století.

Restaurace původně postavená jako přízemní budova získala ještě do poloviny 19. století jedno patro. Během této přestavby bylo z vnější strany přistavěno schodiště, jehož stěna přiléhala k již omítnutému přízemí.

Roku 1908 měla být zbořena spolu s dalšími stavbami při úpravách ostrova proti povodním. Nakonec byl výměr odvolán s tím, že příčky v přízemí budou odstraněny, aby nekladly při povodni odpor.

Ve 20. letech 20. století získal objekt od Pražské obce Spolek pro ochranu matek a kojenců a po roce 1945 přešel na Pražské lázně. V letech 1991–1993 proběhla jeho adaptace pro kancelářské využití.

Jednopatrový dům obdélném půdorysu má valbovou střechu s několika vikýři a předsazené schodiště. Masivní dórské polosloupy stojící mezi okny nesou kordonovou římsu krytou šikmou stříškou. Okna v přízemí původně rámovaly slepé arkády. Vstupy v přízemí mají kamenná ostění, vstup na schodiště je přístupný po několika kamenných stupních s přisazeným kamenným patníkem. Menší patník je i při nároží. Fasáda v patře je hladká, bosáž zvýrazňuje pouze nároží. Okna jsou rámována páskovou šambránou, která má podokenní římsu nesenou drobnými konzolkami. Plochostropé přízemí je podpírané stlačenými klenebními pasy.^[1]

Na překladu nad západním vstupem se dochoval letopočet 1824 a iniciála „D“ (odkaz na majitele ostrova rytíře Daubka).

• KNEIDL, František. Dějiny města Karlína. Kniha 1, Špitálsko za branou poříčskou od dávných časů do založení Karlína. Praha: Unie, 1923. 352 s., 1 l. S. 335. Dostupné online.
• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. V Praze: Pavel Körber, 1903-1904. 5 sv. Kapitola Velké Benátky, s. 1105-1106. Dostupné online.
• VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 489-490

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrov Štvanice čp. 858 na Wikimedia Commons
• Karlín, archivní mapy na webu ČÚZK
• Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 11 Archivováno 7. 5. 2021 na Wayback Machine.. Vydáno v březnu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum