Resveratrol

Resveratrol
Obecné
Systematický názevtrans–3,4',5–trihydroxystilben
Sumární vzorecC14H12O3
Identifikace
Registrační číslo CAS501-36-0
Vlastnosti
Molární hmotnost228,24 g/mol
Teplota tání261–263 °C
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Resveratrol je přírodní antioxidant, polyfenol a derivát stilbenu vyskytující se v těle některých rostlin. Přisuzují se mu léčivé účinky na řadu onemocnění. Záležitost je nicméně kontroverzní a zatímco některé odborné publikace tyto účinky spíše zpochybňují,[2][3] jiné s ní pracují jako s faktem a dokládají je vědeckými výsledky.[4][5] Látka se pro své údajné antioxidační a antibakteriální účinky používá jako součást volně prodejných doplňků stravy.[6]

Výskyt

Resveratrol není běžnou rostlinnou látkou, nicméně vyskytuje se u poměrně širokého spektra různých druhů zeleniny a ovoce.[2] Byl nalezen ve slupkách a jadérkách modré révy vinné (Vitis vinifera), arašídech (Arachis hypogaea), slupkách a jadérkách černého rybízu, v borůvkách, v moruších (odrůdy s tmavšími plody), v kakau, v kořenu křídlatky kopinaté (Polygonum cuspidatum; extrakt z této rostliny se označuje jako cholikan) a ve slupkách grapefruitu (Citrus paradisis).

Litr červeného vína obsahuje asi 0,2 až 5,8 mg resveratrolu v závislosti na odrůdě.[7] Bílé víno obsahuje resveratrolu méně, důvodem je zřejmě kratší doba lisování a tedy kontaktu mezi slupkou a dužninou hroznu.[8]

Účinky

Předpokládá se, že díky své schopnosti blokovat androgenní receptory má pozitivní vliv na prevenci rakoviny prostaty, ale chybí klinické důkazy.[9] Nedávné články ve významných vědeckých časopisech uvádí i schopnost resveratrolu aktivovat sirtuin SIRT1 a tím například upravovat krevní tlak, modulovat imunitní systém a energetický metabolismus.[10][5] Účinky resveratrolu byly dále prokázány in vitro, tj. v laboratoři, na některých virech. U většiny testovaných virů má resveratrol inhibiční účinek na jejich replikaci. Tento účinek byl prokázán u lidských herpesvirů (HSV-1, 2), chřipkových virů, cytomegaloviru, viru Epstein-Barrové a některých živočišných virů (např. u viru způsobujícího Africký mor prasat inhibuje replikaci z 98–100 %). Bohužel na některé viry má resveratrol stimulační účinek, např. na lidský virus hepatitidy C. [11]

Resveratrol je velmi kontroverzní léčivou látkou a některé studie, které jeho účinnost vyvrací,[3] jsou emocionálně označovány jako „hřebíky do rakve“ resveratrolu. Podle takových průzkumů resveratol nesnižuje počet úmrtí, ani zánětlivých onemocnění, ani infarktů, mozkových příhod či nádorů.[12][13] Celá záležitost je také zatížena podezřením z vědeckého podvodu, který měl spáchat odborník na resveratrol profesor Das.[14]

Skupina vědců v Polsku prokázala, že je-li resveratrol podáván současně s některými prvky, např. měď, zinek, tak u laboratorních potkanů dochází k závažnému snižování aktivity enzymů (katalázy, glutathion peroxidázy), které brání peroxidaci buněčných membrán. To v konečném důsledku vedlo ke zvýšení výskytu nádorů u testované skupiny potkanů, která byla vystavena účinkům karcinogenu, oproti kontrolní skupině potkanů. [15][16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Resveratrol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b SOLEAS, G. J.; DIAMANDIS, E. P.; GOLDBERG, D. M. The world of resveratrol. Adv Exp Med Biol.. 2001, roč. 492, s. 159–82. Dostupné online. ISSN 0065-2598. 
  3. ↑ a b SEMBA, R. D.; FERRUCCI, L.; BARTALI, B., et al. Resveratrol Levels and All-Cause Mortality in Older Community-Dwelling Adults. JAMA Intern Med.. 2014. Dostupné online. ISSN 2168-6114. 
  4. ↑ YANG, X.; LI, X.; REN, J. From French Paradox to Cancer Treatment: Anti-cancer Activities and Mechanisms of Resveratrol. Anticancer Agents Med Chem.. 2014. Dostupné online. ISSN 1875-5992. 
  5. ↑ a b TIMMERS, S.; KONINGS, E.; BILET, L., et al. Calorie restriction-like effects of 30 days of resveratrol supplementation on energy metabolism and metabolic profile in obese humans. Cell Metab.. 2011, roč. 14, čís. 5, s. 612–22. Dostupné online. ISSN 1932-7420. 
  6. ↑ POULSEN, M. M.; JØRGENSEN, J. O.; JESSEN, N., et al. Resveratrol in metabolic health: an overview of the current evidence and perspectives. Ann N Y Acad Sci.. 2013, roč. 1290, s. 74–82. Dostupné online. ISSN 1749-6632. 
  7. ↑ GU, X.; CREASY, L.; KESTER, A., et al. Capillary electrophoretic determination of resveratrol in wines. J Agric Food Chem.. 1999, roč. 47, čís. 8, s. 3223–7. Dostupné online. ISSN 0021-8561. 
  8. ↑ http://hrcak.srce.hr/file/163291
  9. ↑ JASIŃSKI, M.; JASIŃSKA, L.; OGRODOWCZYK, M. Resveratrol in prostate diseases - a short review. Cent European J Urol.. 2013, roč. 66, čís. 2, s. 144–149. Dostupné online. ISSN 2080-4806. 
  10. ↑ HALL, J. A.; DOMINY, J. E.; LEE, Y., et al. The sirtuin family's role in aging and age-associated pathologies. J Clin Invest.. 2013, roč. 123, čís. 3, s. 973–9. Dostupné online. ISSN 1558-8238. 
  11. ↑ GALINDO, I.; HERNÁEZ, B.; BERNÁ, J. Comparative inhibitory activity of the stilbenes resveratrol and oxyresveratrol on African swine fever virus replication. Antiviral Research. 2011-7, roč. 91, čís. 1, s. 57–63. PMID: 21557969. Dostupné online [cit. 2018-08-08]. ISSN 1872-9096. DOI 10.1016/j.antiviral.2011.04.013. PMID 21557969. 
  12. ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=6084 - Alternativní medicína má problém
  13. ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=7611 - Zklamání z resveratrolu
  14. ↑ NOVÁK, Jan A. Vědecký podvod otřásl dobrou pověstí červeného vína. Je, nebo není zdraví prospěšné?. iHNed [online]. 2012. Dostupné online. 
  15. ↑ SKRAJNOWSKA, Dorota; BOBROWSKA, Barbara; TOKARZ, Andrzej. Copper and Resveratrol Attenuates Serum Catalase, Glutathione Peroxidase, and Element Values in Rats with DMBA-Induced Mammary Carcinogenesis. Biological trace element research. 2013-11-12, roč. 156. Dostupné online [cit. 2018-08-08]. DOI 10.1007/s12011-013-9854-x. 
  16. ↑ BOBROWSKA-KORCZAK, Barbara; SKRAJNOWSKA, Dorota; TOKARZ, Andrzej. The effect of dietary zinc - and polyphenols intake on DMBA-induced mammary tumorigenesis in rats. Journal of Biomedical Science. 2012-04-16, roč. 19, čís. 1, s. 43. PMID: 22507225 PMCID: PMC3352242. Dostupné online [cit. 2018-08-08]. ISSN 1021-7770. DOI 10.1186/1423-0127-19-43. PMID 22507225. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce