Retenční nádrž Asuán
Retenční nádrž N3 Stodůlky - Asuán | |
---|---|
Celkový pohled na retenční nádrž Asuán v Jinonicích ze západního břehu směrem ke hrázi (jaro 2021) | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Obvod | Praha 5 |
Katastrální území | Jinonice |
Zeměpisné souřadnice | 50°2′39″ s. š., 14°21′ v. d. |
Rozměry | |
Rok | 80. léta 20. století[1] |
Rozloha | 16 120 m2[1] |
Délka | 210 m[2] |
Šířka | 130 m[2] |
Objem | 25 750 m3[1] |
Parametry – hráz | |
Hráz | sypaná zemní[1] |
Výška | 9,6[1] m |
Ostatní | |
Typ | retenční nádrž (RN) |
Nadm. výška | 274[2] m n. m. |
Přítok vody | Prokopský potok;[1] Dešťová usazovací nádrž Stodůlky III (DUN Stodůlky III) |
Odtok vody | Prokopský potok[1] |
Přístupná | ano |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Retenční nádrž Asuán je vodní nádrž (někdy nazývaná jako RN N3 Stodůlky, respektive Retenční nádrž N3 Stodůlky – Asuán) o ploše 1,6120 ha nacházející se v Praze 5 – Jinonicích asi 350 metrů vzdušnou čarou přibližně západním směrem od skalního vyvřelinového hřebene bývalé podmořské sopky – Hemrových skal a asi 300 metrů (vzdušnou čarou) východním směrem od nejvyšší kóty (305 m n. m.) diabasového kopce – Albrechtova vrchu.[2]
Účel s vodní poměry
V souvislosti s výstavbou pražských sídlišť Stodůlky, Lužiny a Velká Ohrada byla tato retenční nádrž vybudována v osmdesátých letech 20. století s tím, že je jednak napájena vodou z Prokopského potoka a zároveň i dešťovými vodami svedenými z okolních sídlišť (nejprve do dešťové usazovací nádrže (DUN) Stodůlky III a odtud pak zatrubněným vedením do retenční nádrže).[1] Nádrž je při deštích schopna pojmout až 92 030 m3 vody přičemž se její zatopená plocha zvětší o 1 ha (z původních 1,6120 ha až na 2,66 ha).[1]
Revitalizace nádrže
Původně holé břehy retenční nádrže Asuán byly v roce 2007 osázeny stromovou a mokřadní vegetací (olše lepkavá, vrba bílá, dub letní, jilm habrolistý, javor mléč, topol osika, třešeň ptačí a různé druhy keřových vrb).[1] V místě vtoku Prokopského potoka do nádrže byly osazeny kvetoucí mokřadní rostliny (kosatec žlutý, blatouch bahenní, kyprej vrbice, orobinec úzkolistý, sítiny a ostřice).[1] V letech následujících po roce 2007 byla asfaltová cesta (vedoucí po hrázi retenční nádrže) olemována vysázenými duby.[1] Další revitalizace nádrže (a rybníka) proběhla v roce 2020, kdy byl z vypuštěného vodního díla odbagrován nekontaminovaný sediment (v objemu 6 000 m3), jenž byl následně použit k rekultivaci některých okolních pozemků.[1] V rámci této revitalizace byla provedena i oprava stavidel a česlí.[1] V místě, kde z východní strany do rybníka Asuán přitéká Prokopský potok jsou postupně vedle meandrujícího koryta potoka budovány mělké tůně[1] důležité pro podporu života obojživelníků a bezobratlých živočichů.
Údržba nádrže
Na nádrži Asuán je jednou za měsíc prováděn technickobezpečnostní dohled (prohlídka TBD) a v jeho rámci se provádí i kontrola všech objektů rybníka, pravidelné čištění sdruženého objektu i nezbytná údržba zeleně a případný úklid.[1] Také je měřena průhlednost vody.[1][3]
Ochrana přírody
Okolí vlastního rybníka Asuán není z přírodního úhlu pohledu významněji pozoruhodné, což poněkud kontrastuje s přítomností nedaleké přírodní rezervace Prokopské údolí – Albertův vrch, kde se vyskytují lokality s chráněnými stepními rostlinnými společenstvy.[1] Nepřehlédnutelná je i k jižnímu úpatí Albrechtova vrchu přiléhající přirozeně meandrující oblast Prokopského potoka[1] s revitalizovaným plošně malým arboretem, které zahrnuje tři okruhy dřevin (dubohabřinu, méně známé odrůdy ovoce, „babiččiny“ odrůdy v ovocném sadě).
Porosty na březích Asuánu ještě nejsou plně vyvinuty, ale i tomu navzdory je možno zde najít až 89 druhů rostlin (včetně vzácnějších, jako je například skřípinec jezerní, mahalebka obecná[1] nebo zevar vzpřímený[4]). V lokalitě retenční nádrže bylo pozorováno na 56 druhů motýlů.[1] V porostech vyšších trav (rákos, orobinec) se často i ve větší vzdálenosti od vody vyskytuje v lokalitě nádrže i dravá vážka rudá.[4] V tůních na západním okraji rybníka žijí z obojživelníků např. ropucha obecná, skokan skřehotavý[1] nebo skokan zelený.[4]
Velikost nádrže a její přírodní okolí podporuje i život a hnízdění vodních ptáků (kachna divoká, lyska černá nebo slípka zelenonohá, vzácněji také potápka malá).[1] Na vtoku Prokopského potoka tam, kde se vyskytuje proudící a dobře prokysličená voda, možno nalézt v Praze vzácně se vyskytujícího sladkovodního měkkýše kamomila říčního s latinským označením Ancylus fluviatilis.[1][pozn. 1]
- Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)[1]
- Mahalebka obecná (Prunus mahaleb)[1]
- Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)[4]
- Vážka rudá (Sympetrum sanguineum)[4]
- Ropucha obecná (Bufo bufo)[1]
- Skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus)[1]
- Skokan zelený (Pelophylax esculentus)[4]
- Kachna divoká (Anas platyrhynchos)[1]
- (c) I, KENPEI, CC BY-SA 3.0Lyska černá (Fulica atra)[1]
- Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)[1]
- Potápka malá (Tachybaptus ruficollis)[1]
- Sladkovodní plž kamomil říční (Ancylus fluviatilis)[1]
Chov ryb a rybaření
Retenční nádrž Asuán je využívána k extenzivnímu chovu ryb (cejni, štiky a bílé ryby) zaměřenému zejména na vytvoření rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným prostředím rybníka.[1] Výlov rybníka se provádí každoročně na podzim.[1]
Technická data
- Katastrální území: Jinonice[1]
- Vodní tok: Prokopský potok[1]
- ČHDP: 1 – 12 – 01 – 011[1][6][pozn. 2]
- Typ nádrže: průtočná[1]
- Účel nádrže: retenční, krajinotvorný, chov ryb[1]
- Plocha hladiny: 16 120 m2[1]
- Objem nádrže: 25 750 m3[1]
- Typ vzdouvací stavby: sypaná zemní hráz (výška cca 9,6 m)[1]
- Vlastník: Hlavní město Praha[1]
- Správa: Lesy hlavního města Prahy[1]
Galerie
- Vtok vody z DUN Stodůlky III
- Meandrovité koryto Prokopského potoka vtékající do nádrže
- Vyústění Prokopského potoka do nádrže
- Betonový trychtýřovitý bezpečnostní přeliv a další technologické zařízení
- Celkový pohled ze západního břehu směrem ke hrázi
- Celkový pohled na nádrž z místa nad hrází, v pozadí sídliště Velká Ohrada, za nádrží pak vilová Malá Ohrada (rok 2007)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ancylus fluviatilis (česky: kamomil říční) patří do čeledi sladkovodních plžů – Okružákovití.[5]
- ↑ Číslo hydrologického pořadí (ČHP) resp. číslo hydrologického dílčího povodí (ČHDP) je uvedeno v Hydrologickém seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR.[6]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as RN N3 Stodůlky – Asuán [online]. Web Pražská příroda [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Retenční nádrž Asuán; (GPS: 50.0442322N, 14.3501372E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-16]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Asuán. Dostupné online.
- ↑ Kvalita (průhlednost) vody (údaje z let 2008 až 2017 včetně) [online]. Web Praha příroda cz [cit. 2021-04-17]. Jako 1 stránka ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Česky psaný text na veřejně přístupné informační tabuli umístěné na hrázi retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive na hrázi retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán), datum přístupu: 17. dubna 2021
- ↑ BEDNAŘÍK, Adam. Ancylus fluviatilis - kamomil říční [online]. Web Natura Bohemica cz, 2017-10-09 [cit. 2021-04-17]. Ancylus fluviatilis (Müller, 1774) – kamomil říční ; čeleď: Planorbidae - okružákovití; status: běžný druh. Dostupné online.
- ↑ a b Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf (cca 159 stránek). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Retenční nádrž N3 Stodůlky – Asuán na Wikimedia Commons
- Retenční nádrž Asuán (GPS: 50.0442322N, 14.3501372E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-16]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Asuán. Dostupné online.
- Retenční nádrž Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive retenční nádrž N3 Stodůlky - Asuán) na YouTube – Datum: 17. dubna 2021; autor: Mojmír Churavý; stopáž: 0:15
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Autor: Mapy.cz: © Seznam.cz, a.s., © TopGis, s.r.o, Licence: CC BY-SA 4.0
Letecký pohled na dešťovou usazovací nádrž Stodůlky III (DUN Stodůlky III) poblíž retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích. Dešťová usazovací nádrž sbírá a svádí vody z okolních sídlišť a po předčištění je voda odváděna zatruběným vedením do retenční nádrže Asuán (Retenční nádrž N3 Stodůlky - Asuán
Mauro Mariani, Piccolo mollusco d'acqua dolce Ancylus fluviatilis
Autor: Stefan.lefnaer, Licence: CC BY-SA 4.0
Habitus
Taxonym: Prunus mahaleb ss Fischer et al. EfÖLS 2008 ISBN 978-3-85474-187-9
Location: Steinberg near Ernstbrunn, district Korneuburg, Lower Austria - ca. 450 m a.s.l.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Betonový trychtýřovitý bezpečnostní přeliv a další technologické zařízení retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán)
Autor: Bernd Haynold, Licence: CC BY 2.5
Schoenoplectus lacustris, Hohenloher Land, Germany
Autor: No machine-readable author provided. Miskatonic assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
Photographed by and copyright of (c) David Corby (User:Miskatonic, uploader) 2006
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled ze západního břehu směrem ke hrázi retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive ke hrázi retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán)
Autor: Mathias Bigge, Licence: CC BY-SA 3.0
Gallinula chloropus Dortmund, Rombergpark
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Prokopské údolí, pohled na sídliště Velká Ohrada, v popředí retenční nádrž Asuán (N3 Stodůlky), za ní vilová Malá Ohrada.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled ze západního břehu směrem ke hrázi retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive ke hrázi retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán)
Autor: ErwinMeier, Licence: CC BY-SA 4.0
Zwergtaucher (Tachybaptus ruficollis) im Roten Moor
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Vyústění Prokopského potoka do retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive do retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Meandrovité koryto Prokopského potoka vtékající do retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive do retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Vtok vody z dešťové usazovací nádrže Stodůlky III (DUN Stodůlky III) do retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive do retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán)
Autor: Holger Krisp, Licence: CC BY 3.0
Edible Frog, Pelophylax esculentus (scientific notation: Pelophylax "esculentus") or Rana "esculenta", Family: Ranidae, Location: Germany, Beiningen
Autor: Franz Xaver, Licence: CC BY-SA 3.0
Seefrosch (Pelophylax ridibundus), Echte Frösche (Ranidae) - Ungarn/Magyarország/Hungary: Pest megye, Steinbruch SE Dunabogdány
Autor: Agnieszka Kwiecień (Nova, Licence: CC BY 2.5
Sparganium erectum inflorescence, plant on the shore of a smaller pond in Sołtysowicki Forest, Wrocław, Poland.
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Ein juveniles Weibchen einer Blutroten Heidelibelle Sympetrum sanguineum im Botanischen Garten Schönbrunns.