Retz
| Retz | |
|---|---|
.JPG) Hlavní náměstí s radnicí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°45′ s. š., 15°57′ v. d. |
| Nadmořská výška | 252 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Dolní Rakousko |
| Okres | Hollabrunn |
  Retz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 45,0 km² |
| Počet obyvatel | 4 249 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 94,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Stefan Lang |
| Oficiální web | www |
| office | |
| Telefonní předvolba | 02942 |
| PSČ | 2070 |
| Označení vozidel | HL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
Retz (česky Reteč, Rec nebo Říč, Řečice)[2][3][4] je město v Rakousku nedaleko moravských hranic, asi 12 kilometrů jihozápadně od Znojma, ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Retz je město známé jako vinařská obec. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.
Poloha
Město Retz leží na severozápadě oblasti Weinviertel v Dolním Rakousku, v okrese Hollabrunn. Z celkové rozlohy 45 km2 je téměř 12 % území zalesněno. Součástí obce jsou také katastrální území Hofern, Kleinhöflein, Kleinriedenthal, Obernalb a Unternalb.
Dějiny
První zmínka o městu je z r. 1180, kdy je označeno jako Rezze, což je jméno pravděpodobně slovanské.[2] Koncem 13. století se do Retzu přestěhoval hrabě Berthold z Rabenswalde a založil tam dominikánský klášter, kolem roku 1300 pak i samotné město. Kolem r. 1343 se v Retzu narodil kazatel František z Retzu, který se zasadil o reformu dominikánského řádu, působil na univerzitě ve Vídni a zastupoval ji také na koncilu v Pise.
Roku 1425 dobyli Retz husité, město bylo zničeno a mnozí jeho obyvatelé pobiti. Jedna kronika z Klosterneuburgu píše, že bylo zajato šest tisíc lidí, mezi jinými i hrabě Jindřich z Maidburgu, a odvedeno do Prahy, téměř 8 000 lidí prý bylo zabito. Roku 1431 se loupeživý husitský vpád opakoval.
Roku 1467 byla mezi domem Verderberhaus (obraz vpravo) a znojemskou bránou vybudována hradní špitální kaple. Dnes v ní sídlí městské muzeum a Jihomoravská galerie.
Další obléhání zažil Retz roku 1486, kdy jej dobyl Matyáš Korvín a město pak patřilo k jeho panství až do r. 1492. V tomto období dostalo město privilegium týkající se obchodu s vínem, které se stalo základem jeho budoucí prosperity. Privilegiu také město vděčí za své četné mnohaposchoďové sklepy.
V období třicetiletých válek stál již 15. března 1645 švédský generál Lennart Torstenson (1603–1651), jako první z nepřátelských vojsk, v Retzu.
Významní rodáci
- Moritz Eigner, politik a právník
Partnerská města
Reference
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ a b JIŘÍ KACETL – PETR LAZÁREK – DAVID MOLÍK. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem | Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort [online]. Muzeum Znojmo [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Retz (Rakousko) - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
- ↑ HLAWINKA, Christa. Slawische Sprachspuren im Mühlviertel [online]. Univerzita Vídeň, 2009 [cit. 2021-05-29]. Diplomová práce. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-20.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Retz na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria
Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:
- N: 49.2° N
- S: 46.3° N
- W: 9.4° E
- E: 17.2° E
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Das Verderberhaus in der niederösterreichischen Stadtgemeinde Retz.
Ein mehrteiliger, zinnenbekrönter Gebäudekomplex im venezianischen Renaissancestil aus dem 16. Jahrhundert am Hauptplatz mit den Hausnummern 2 und 34. Benannt ist das Gebäude nach den „Verderberbrüdern“, zugezogene Kaufleute aus dem heutigen Slowenien.
Autor: C.Stadler/Bwag, Licence: CC BY-SA 4.0
Ostsüdostansicht des Hauptplatzes der niederösterreichischen Stadtgemeinde Retz.
Der große, rechteckige Platz hat eine Fläche von ca. 1,2 ha. Das ehemalige Rathaus ist der Mittelpunkt. Ursprünglich als gotische Kirche gebaut, blieb sie unvollendet und wurde Mitte des 16. Jahrhunderts zu einem Rathaus mit Rathausturm umgebaut. Weitere bedeutende Bauwerke am Hauptplatz sind das 1576 errichtete Sgraffitohaus, das Verderberhaus (erbaut 1577-1583), die 1744/45 errichtete Dreifaltigkeitssäule. Eine Pest- bzw. Mariensäule (errichtet 1680) und ein Pranger, sowie zwei Brunnen aus dem Ende des 18. Jahrhunderts. Einer mit einem Löwen, der das Stadtwappen hält und der andere mit einer Frauengestalt.