Reute
Reute | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°25′11″ s. š., 9°34′26″ v. d. |
Nadmořská výška | 703 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Appenzell Ausserrhoden |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 4,99 km² |
Počet obyvatel | 688 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 137,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 071 |
PSČ | 9411 Reute AR 9411 Schachen b. Reute |
Označení vozidel | AR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reute (psáno také jako Reute AR pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel) je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se v severovýchodní části kantonu, asi 22 kilometrů severovýchodně od Herisau, v nadmořské výšce 703 metrů. Žije zde 688[1] obyvatel.
Geografie
Reute se nachází mezi Heidenem a Rebsteinem, nad údolím Rýna. Území obce má tvar půlměsíce a rozděluje obec (okres) Oberegg v kantonu Appenzell Innerrhoden na dvě poloviny. Reute se dělí na tři místní části: Mohren (nad Rebsteinem), Reute (nad Berneckem) a Schachen (pod obcí Oberegg), přičemž Schachen prakticky urbanisticky srostl s Obereggem.
Centrum obce se nachází v nadmořské výšce 703 m, nejvyšší bod leží v 1028 m n. m. a nejnižší v 539 m n. m. Rozloha obce je 494 ha, z toho 30 ha tvoří osídlená půda, 201 ha zemědělská půda a 263 ha lesní půda.
Historie
Obce na Dolním Hirschbergu (Walzenhausen a Heiden) a obce na Horním Hirschbergu (Oberegg a Reute) mají ve svém znaku jelena. To naznačuje, že zalesněný svah byl kdysi loveckým revírem. Horní Hirschberg byl osídlován přibližně od 14. století z údolí Rýna. Za první zmínku o obci se dnes považuje zmínka o statku uf Hirsperg z roku 1366. Po appenzellských válkách připadla oblast Horního Hirschbergu k Rhodu Trogen a tím k nové zemi Appenzell. Přesto obyvatelé zůstali členy církve v údolí Rýna až do roku 1688.[2][3]
Reformace, která v roce 1597 vedla k rozdělení země mezi Innerrhoden a Ausserrhoden, vytvořila v oblasti Horního Hirschbergu složité poměry: rozhodčí soud, který jmenoval Tagsatzung, přidělil majetek katolických rodin ve Innerrhodenu rodinám reformovaných v Ausserrhodenu. Tato mozaika byla navíc dynamická, protože sňatek nebo prodej mohl vést ke změně kantonu statku. Spor o hranice trval až do přelomu let 1869/70, kdy byly hranice mezi Obereggem (v Innerrhodenu) a Reute (v Ausserrhodenu) definitivně stanoveny spolkovým dekretem. Výměnou statků vznikly přilehlé obecní oblasti.[2]
Historie politické obce Reute začíná historií farnosti v roce 1687. Do té doby patřily vesnice Schachen a Dorf k farnosti Berneck, Mohren k farnosti Marbach. V roce 1688 byl na statku Rüti vysvěcen vlastní reformovaný kostel Reute, fara a první školní třída.[3]
Roztříštěnost obce však měla značný vliv například na zásobování vodou, protože na území obce Oberegg se nacházely prameny nebo zde muselo být položeno potrubí.[3] Další potíže představovala výstavba silnic: spojovací silnice Oberegg – Reute – Berneck mohla být naplánována až po vydání spolkového nařízení z roku 1870 a postavena do roku 1874. Spojení přes Mohren do Marbachu bylo dokončeno v roce 1885.
Nárůst počtu obyvatel v oblasti s převahou zemědělství od poloviny 19. století lze přičíst rozmachu textilního průmyslu. Reute se však nikdy nestalo průmyslovou lokalitou. Dnes je obec ceněna především jako klidné a slunné místo k bydlení s výhledem; většina obyvatel dojíždí za prací do údolí Rýna v St. Gallenu.[2]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1667 | 1734 | 1799 | 1850 | 1870 | 1888 | 1900 | 1920 | 1941 | 1960 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 | 2022 |
Počet obyvatel | 523 | 700 | 520 | 819 | 943 | 965 | 1101 | 1001 | 862 | 748 | 594 | 660 | 716 | 667 | 703 | 694 |
Hospodářství
Zemědělství se zaměřuje především na chov dobytka, pěstuje se také ovoce. V roce 1826 bylo v Reutě také stále ještě deset vinařů, v roce 2022 bylo v zemědělství zaměstnáno necelých 15 % pracovní síly.[4]
V průběhu 16. století se začal prosazovat textilní průmysl. Zpočátku převládal obchod s plátnem. Oblast je vhodná pro pěstování lnu a předení a tkaní se provádělo doma. S rozšířením tkalcovství mušelínu a bavlněných látek kolem roku 1870 získalo na významu také vyšívání. V Reute a Walzenhausenu se vyráběl především jednoduchý mušelín střední kvality a vyšívané a šité zboží, později stále více také hedvábné pytloviny. V roce 1890 bylo v Reute 6 výrobců s celkem 71 vyšívacími stroji, kteří zaměstnávali 122 lidí. V domácké výrobě pracovalo 186 ručních tkalců a 10 vyšívaček řetízkovým stehem a 224 nekvalifikovaných dělníků. Tato čísla ukazují přesun textilního průmyslu do továren. Odrážejí také zlatý věk, který poskytoval práci a mzdu mnoha lidem: v textilním průmyslu bylo zaměstnáno až 60 % obyvatelstva. V roce 1922 se však průmysl téměř úplně zastavil.[3]
Doprava
Reute je napojeno na veřejnou dopravu dvěma poštovními autobusovými linkami: Heiden – Reute – Altstätten a Heiden – Reute – Berneck-Heerbrugg. Ve večerních hodinách slouží cestujícím PubliCar Oberegg–Reute (autobus na zavolání), který jezdí podle potřeby.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reute AR na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d FUCHS, Thomas. Reute (AR) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-08-19 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d ROHNER, Josef. Die Geschichte der Gemeinde Reute App. A. Rh.. Heiden: R. Weber, 1954. (německy)
- ↑ Reute in Zahlen - 2023 [online]. Gemeinde Reute, 2023 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Reute na Wikimedia Commons
- (německy) [1] – oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Schofför, Licence: CC BY-SA 3.0
Oberhalb eines Rebberges in Marbach SG steht das Schloss Weinstein. Darüber (am Waldrand) ist das Wohn- und Pflegeheim Sonnenschein in Mohren (Gemeinde Reute AR) zu erkennen.
Wappen von Reute Kanton Appenzell Ausserrhoden Schweiz