Reutlingen
Reutlingen | |
---|---|
![]() Tübingenská brána v Reutlingenu | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°29′ s. š., 9°13′ v. d. |
Nadmořská výška | 382 m n. m. |
Stát | ![]() |
Spolková země | Bádensko-Württembersko |
Vládní obvod | Tübingen |
Zemský okres | Reutlingen |
Administrativní dělení | centrum a 12 místních částí |
![]() | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 87,0 km² |
Počet obyvatel | 116 456 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 1 338 obyv./km² |
Správa | |
Status | velké okresní město |
Primátor | Barbara Bosch (nezávislá) |
Vznik | 1240 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 07121, 07072 a 07127 |
PSČ | 72760–72770 |
Označení vozidel | RT |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reutlingen je německé univerzitní město v Bádensku-Württembersku, velké okresní město a správní centrum stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 116 tisíc[1] obyvatel. Sídlí zde univerzita aplikovaných věd, která byla založena roku 1855, původně jako tkalcovská škola.
Historie
První doklady středověkého osídlení oblasti jsou z přelomu 4. a 5. století. Zhruba kolem roku 1030 nechal hrabě Egino postavit hrad na nejvyšším kopci z okolí, jménem Achalm (asi 706 m). Jedna z jeho věží stojí dodnes a je veřejně přístupná. Název Reutlingen je poprvé zmiňován v takzvané Bempflingenské smlouvě (německy Bempflinger Vertrag) z let 1089–1090.
Kolem roku 1180 město získalo právo pořádat trhy a mezi lety 1220 a 1240 mu byl udělen status města s právem postavit si hradby a opevnění. Krátce na to, v letech 1247–1343, byl také postaven hlavní městský gotický kostel, Kostel panny Marie (německy Marienkirche).
Město se stalo součástí Svaté říše římské poté, co se uvolnilo z poddanství vévodů Württemberských. Městská rada roku 1530 podepsala Augšpurskou konfesi (klíčový dokument luteránství).
Roku 1726 byl Reutlingen postižen velkým požárem, který zničil 80 % města včetně téměř všech veřejných budov. 1200 rodin zůstalo bez střechy nad hlavou. Požár trval tři dny a jeho následky jsou na některých místech patrné dodnes.
Narodil se zde například generál Ferdinand Heim, později známý jako "Obětní beránek Stalingradu".
Památky
- Gotický kostel P. Marie (Marienkirche) ze 14. století s věží v průčelí. Při požáru města roku 1726 byl těžce poškozen a vnitřní zařízení shořelo, kromě kamenné křtitelnice a Božího hrobu.
- Kostel sv. Mikuláše (Nikolaikirche) z roku 1358, prostá kamenná stavba bez věže.
- Hvězdárna a planetarium.
Hrázděné domy:
- Königsbronner Hof z roku 1537, dnes městské muzeum
- Spendhaus z roku 1519, dnes muzeum umění
Galerie
Ulice v centru
Gartentor
Kostel sv. Wolfganga
- (c) Michael H. („Laserlicht“), CC BY-SA 4.0
Kostel P. Marie, vnitřek
Königsbronner Hof
Partnerská města
Aarau, Švýcarsko, 1986
Bouaké, Pobřeží slonoviny, 1970
Dušanbe, Tádžikistán, 1990
Ellesmere Port and Neston, Spojené království, 1966
Pirna, Německo
Reading, Pensylvánie, USA, 1998
Roanne, Francie, 1958
Szolnok, Maďarsko, 1990
Reference
- ↑ a b Gemeindeverzeichnis (4. Quartal 2022). 12. ledna 2023. Dostupné online. [cit. 2023-02-12]
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reutlingen na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Univerzita aplikovaných věd Reutlingen
Média použitá na této stránce
Flag of the Ivory Coast, written by Jon Harald Søby, modified by Zscout370. The colors match to what is reported at http://fotw.vexillum.com/flags/ci.html.
Autor: Hedwig Storch, Licence: CC BY-SA 3.0
Reutlingen_-_Blick_vom_Markt_auf_die_Marienkirche
(c) Michael H. („Laserlicht“), CC BY-SA 4.0
Reutlingen Marienkirche, Innenansicht gegen den Chor
Autor: http://de.wikipedia.org/wiki/Benutzer:Dem_Zwickelbert_sei_Frau, Licence: Copyrighted free use
Reutlingen, Rebentalstraße Ecke Oberamteistraße, im Jahr 1278 als steinernes Haus erbaut und 1537 mit einem Fachwerk-Ausbau erweitert. Heute Heimatmuseum
Coat of arms of Reutlingen
Autor: dierk schaefer, Licence: CC BY 2.0
Gartentor in Reutlingen, Germany. Part of the medieval city walls.
Flagge Reutlingen
Autor: Vux, Licence: CC BY-SA 3.0
Die katholische Kirche St. Wolfgang in der Bismarckstr. 18 in Reutlingen wurde 1909 von Joseph Cades gebaut