Revaja

Revaja רוויה
Revaja, celkový pohled na vesnici
Poloha
Souřadnice	32°26′56″ s. š., 35°28′24″ v. d.
Nadmořská výška	−110 m n. m.
Stát	Izrael Izrael
distrikt	Severní
oblastní rada	Emek ha-Ma'ajanot
Revaja
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	380 (2014[1])
Správa
Vznik	1952
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Revaja (hebrejsky רְוָיָה, anglicky Revaya, v oficiálním seznamu sídel Rewaya^[2]) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Emek ha-Ma'ajanot.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 110 metrů pod mořskou hladinou v intenzivně zemědělsky využívaném Bejtše'anském údolí, které je součástí Jordánského údolí. V okolí obce se nacházejí četné vydatné prameny, ale původní vádí protékající údolím byla většinou kvůli zemědělskému hospodaření svedena do umělých vodotečí. Údolí je rovinaté, s rozsáhlými plochami umělých vodních nádrží a zemědělských pozemků. Člení ho jen nevelké pahorky, většinou lidského původu coby stopy dávného osídlení jako Tel Te'omim a Tel Nufar východně odtud. Zhruba 2 kilometry na západ od vesnice se terén prudce zvedá do svahů pohoří Gilboa s horou Har Avinadav (440 m n. m.), ze které do údolí stéká vádí Nachal Avinadav.

Vesnice je situována cca 30 kilometrů jižně od Galilejského jezera, 8 kilometrů západně od Jordánu, cca 5 kilometrů jižně od města Bejt Še'an, cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 62 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Obec obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Revaja tvoří společně s mošavy Rechov a Sdej Trumot a se společnou osadou Tel Te'omim aglomeraci vzájemně propojených zemědělských vesnic zvaných Jišuvej Bikura (ישובי ביכורה).

Revaja je na dopravní síť napojena pomocí severojižního tahu dálnice číslo 90.

Dějiny

Revaja byla založena v roce 1952.^[2] Zakladateli obce byli židovští přistěhovalci z Maroka. Původně byla pracovně nazývána Farvana Bet (פ'רונה ב) - podle nedalekého mošavu Rechov, který se původně nazýval Farvana (פ'רונה) nebo Farvana Alef. Usadilo se tu 60 zemědělských rodin.^[3]

Zpočátku čelila vesnice ekonomickým problémům, protože prvním osadníkům chyběly zkušenosti s farmařením a obec byla dopravně izolovaná. Počátkem 90. let 20. století se v mošavu usadilo 100 rodin etiopských Židů. Vznikla tu nová čtvrť s 52 bytovými jednotkami.^[3]

Ekonomika obce je založena na intenzivním zemědělství (skleníkové komplexy), kterým se živí 30 % populace.^[4] Část lidí dojíždí za prací mimo obec.^[3] Zařízení předškolní péče o děti a základní škola se nacházejí v komplexu Bikura (ביכורה) ve středu zdejší aglomerace vesnic, cca 1 kilometr východně od mošavu Ravaja. V komplexu Bikura jsou i další veřejné služby a instituce, které využívají obyvatelé okolního bloku vesnic, jako plavecký bazén a sportovní areály, obchod a knihovna. V Revaja je k dispozici synagoga.^[5]

Demografie

Obyvatelstvo mošavu Revaja je smíšené, tedy sekulární i nábožensky orientované.^[4] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Revaja Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).^[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 380 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 4,1 %.^[1]

Odkazy

Reference

Související články

• mošav

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Revaja na Wikimedia Commons
• (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Galil
• (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Bet Alon
• (hebrejsky) Oficiální profil obce na portálu Rom Galil