Revoluční národní shromáždění

Revoluční národní shromáždění
Znak
Druhjednokomorový
Členů269
SídloPraha, Československá republika

Revoluční národní shromáždění, také Národní shromáždění československé, byl nejvyšší zastupitelský a zákonodárný orgán v době vzniku Československa v letech 19181920.

Vznik a působnost Revolučního národního shromáždění

Vzniklo 14. listopadu 1918. Sídlem národního shromáždění se postupně stalo pražské Rudolfinum, avšak první zasedání se konala v Thunovském paláci.[1] Prvním předsedou byl novinář a sociálně-demokratický politik František Tomášek. První slavnostní zasedání zvolilo prezidentem republiky Tomáše Garrigue Masaryka a jmenovalo vládu, v jejímž čele stanul Karel Kramář (vláda Karla Kramáře).[2] Po obecních volbách v roce 1919, které přinesly výrazné zisky levici, ji vystřídala první vláda Vlastimila Tusara.

Fungování parlamentu řídila Prozatímní ústava. V následujících měsících přijal tento zákonodárný sbor klíčové zákony související se vznikem samostatného státu a v závěru svého funkčního období došlo i k přijetí ústavy ČSR. Činnost Revolučního národního shromáždění byla ukončena parlamentními volbami v roce 1920, po nichž se ustavilo volené dvoukomorové Národní shromáždění republiky Československé.

Složení Revolučního národního shromáždění

Revoluční národní shromáždění vzniklo z Národního výboru československého jeho rozšířením podle tzv. Švehlova klíče na základě výsledků voleb do říšské rady roku 1911. Původně mělo 256 členů, ale v březnu 1919 byl ústavním zákonem jejich počet zvýšen na 270 (další místa byla uvolněna zejména pro poslance za Slovensko, kde bylo nutno efektivněji bojovat proti právnímu dualismu – na Slovensku platily staré uherské předpisy, v ostatních zemích předpisy rakouské). V parlamentu zasedali jen poslanci české a slovenské národnosti (německá a maďarská menšina zastoupena nebyla, stejně jako Podkarpatská Rus, jejíž státoprávní poměr k Československu ještě nebyl dořešen).[3]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam členů Revolučního národního shromáždění.

Zastoupení jednotlivých poslaneckých klubů

Je uvedeno pořadí, název strany a počet přidělených mandátů.

Strana
Počet mandátůPoznámka
Republikánská strana československého venkova
55
Československá sociálně demokratická strana dělnická
53
Československá národní demokracie
46
Slovenští poslanci
45
Pro nedostatek slovenských poslanců byli zastupováni i Čechy.
Československá strana socialistická
35
Československá strana národně socialistická měla původně 29 křesel, ale do jejího klubu později přistoupili i poslanci za Československou stranu pokrokovou, kteří obsadili 6 křesel.
Československá strana lidová
24
Ostatní kooptovaní
11
Kooptace představuje zařazení do Revolučního národního shromáždění mimo Švehlův klíč. Kromě slovenských poslanců to byly některé osoby z titulu své funkce.
celkem
269

Odkazy

Reference

  1. https://icv.vlada.cz/en/udalosti/vyznamne-dny/the-first-meeting-of-the-revolutionary-national-assembly-and-the-election-of-t-g--masaryk-as-president-of-the-republic-143474/tmplid-676/
  2. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 387. (česky) 
  3. Kárník, Z.: České země v éře První republiky, Díl 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-027-6. S. 63–64. (česky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Lesser arms of Bohemia and Moravia (1939-1945).svg
Lesser Coat of Arms of Bohemia and Moravia (1939-1945); Drawing according to File:ProtectorateLargeCoA.gif. Further details taken from Neubecker: “Flaggenbuch”, 1939