Revue 88
| Revue 88 | |
|---|---|
 Revue 88 - Májové číslo | |
| Základní informace | |
| Datum založení | 1987 |
| Datum zániku | 1989 |
| Země původu |  Československo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Revue 88 byl nezávislý studentský samizdatový časopis vydávaný od roku 1987 do května 1989 v Brně. Jeho zakladatelům šlo o „vyplnění mezery“ v dobovém tisku, „jehož stagnaci, stejně jako stagnaci ostatních sdělovacích prostředků, podmiňuje stávající nezdravé klima v naší společnosti“.[1] "Nezávislostí naší revue míníme právě nezávislost na jakémkoli uniformním vidění, strnulosti a z toho pramenící cenzuře, která nedovolí publikovat nic, co by se vymykalo oficiální šabloně."
Časopis fungoval nezávisle na oficiálních strukturách komunistického režimu, což bylo v té době nelegální a hrozilo trestní stíhání. Z hlediska obsahu se zaměřoval zejména na studentská, lidskoprávní, historická, umělecká, ekologická, náboženská a jiná kulturní témata. Informoval též o dobových událostech, např. o nesmyslném zákroku SNB proti brněnskému vysokoškolskému Topas Clubu, kde se v květnu 1988 konal rockový koncert.
Redakční radou, která měla v prvním čísle osm členů, v posledním čísle pět členů, prošlo postupně 14 studentů z několika brněnských vysokých škol. Hlavními hybateli byli studenti z Masarykovy univerzity (tehdy komunistickým režimem přejmenované na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně UJEP), konkrétně z Filozofické, Lékařské a Pedagogické fakulty, dále z Divadelní fakulty JAMU, ze Strojní fakulty VUT a z Vysoké školy zemědělské (dnešní Mendelova univerzita). Od prvopočátku se na koncepci, přípravách a redakční práci podílel Vladimír Vyskočil z lékařské fakulty, který byl zároveň spojkou mezi studenty a aktivisty Charty 77. Z bezpečnostních důvodu jej tudíž v deklarovaných redakcích prvních dvou čísel zastoupila jeho žena Lea. Dále redakci tvořili: Petr Fiala, Martin Pavelka, Roman Ráček, Jiří Voráč, a také Aleš Kučera, David Langar, Milan Noha, Petr Plch, Radovan Sedlínský, Petr Vítek, Lea Vyskočilová, Ivan Zálešák a Markéta Zettlová. Redakce byla vystavena nátlaku ze strany Státní bezpečnosti, vedení školy, orgánů KSČ a města Brna a nakonec i krajského prokurátora, který hrozil trestním stíháním pro pobuřování a podvracení republiky.
Do Listopadu 1989 vyšla celkem čtyři čísla, která z taktických důvodů, aby zmátla cenzuru, nebyla jasně číslována: Zkušební číslo (30.5.1988), První řádné číslo (30.9.1988), Vánoční příloha (31.12.1988) a Májové číslo (30.5.1989).[1][2][3]
Digitální kopie všech čtyř čísel jsou uloženy v archivu Libri Prohibiti v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a na této stránce :
 |  |  |  |
|---|
Odkazy
Reference
- ↑ a b VLHA, Marek. Kalendárium Masarykovy univerzity 1919-2019. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-80-210-9116-0, ISBN 80-210-9116-9. OCLC 1089704715
- ↑ FASORA, Lukáš. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity : pohledy na dějiny a současnost. 1. vyd. Brno: [s.n.] 341 s. Dostupné online. ISBN 978-80-210-7550-4, ISBN 80-210-7550-3. OCLC 911136031
- ↑ FASORA, Lukáš. Významné osobnosti v životě Masarykovy univerzity : katalog k výstavě MUNI 100. 1. vyd. Brno: [s.n.] 143 s. Dostupné online. ISBN 978-80-210-9264-8, ISBN 80-210-9264-5. OCLC 1129137121
Literatura
- INFOCH. V samizdatu nově vyšlo ... Revue 88. Informace o Chartě 77, ročník 11. (1988) č. 20. s.19.
- PROBOŠTOVÁ, Danuše. Revue 88 před prokurátorem, Lidové noviny, únor 1989, s.8.
- VÉVODA, Rudolf. Brněnské studentstvo v poslední fázi totalitního režimu. Příběh Revue 88. In TUMA, Oldřich (ed.): Historické studie. K sedmdesátinám Milana Otáhala. Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 1998, s.233-259.
- OTÁHAL, Milan, VANĚK, Miroslav. Sto studentských revolucí. Studenti v období pádu komunismu - životopisná vyprávění (rozhovor Voráč s.796-810 - téma Revue 88 s. 801-804).
- SOUKUPOVÁ, Jana. Zázrak jménem Revue 88 aneb když samizdat dělali studenti. MF Dnes / Dnes 28. 3. 2010. https://www.idnes.cz/brno/zpravy/zazrak-jmenem-revue-88-aneb-kdyz-samizdat-delali-studenti.A100324_1356492_brno-zpravy_dmk
- SOUKUPOVÁ, Jana. Nepoddajní. Příběhy jihomoravských disidentů v 70. a 80. letech 20. století. Brno, Host, 2010.
- PŘIBÁŇ, Michal & kol. Český literární samizdat 1949-1989, Academia - Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha, 2019, s.412.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
