Rez jehlicová

Rez Coleosporium tussilaginis

Rez jehlicová je houbová choroba rostlin způsobená houbami rodu puchýřnatka (Coleosporium ) z čeledě Coleosporiaceae řádu rzi (Pucciniales ). Vzhledem k morfologické nerozlišitelnosti jsou některými autory pokládány jednotlivé druhy puchýřnatky jen za biologické rasy a jsou spojovány do kolektivního druhu Coleosporium tussilaginis (Pers.) Lév.

EPPO kód

1COLSG[1]

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle biolib.cz je pro patogena s označením Coleosporium používáno více rozdílných názvů, například Erannium nebo Synomyces.[2]

Zeměpisné rozšíření

Rozšíření je uváděno ze severní polokoule. V Severní Americe je známo více než 20 druhů tohoto rodu. [3]

Coleosporium tussilaginis na borovici.

Výskyt v Česku

Rzi z rodu Coleosporium byly ještě v 50. a koncem 60. let rozšířeny v ČR jen na omezených lokalitách především ve vysokohorských polohách. Doc. Příhoda ve své učebnici Lesnická fytopatologie z r. 1959 uvádí výskyt těchto rzí na vrcholcích a hřebenech Jeseníků. Šíření rzi jehlicové bylo zaznamenáno již koncem 70. ale zejména začátkem 80. let. Na jaře roku 1998 se ale na mnoha místech v České republice vyskytla epidemie rzi jehlicové napadající borovici lesní. [3]

Hostitel

Rez jehlicová je rozšířena po celém světě na nejrůznějších druzích borovic, infikuje většinu dvou a tříjehličných borovic. Mezihostiteli či vedlejšími hostiteli rzi jehlicové jsou četné nejrůznější byliny.[3]

Příznaky

Na víceletých, méně často na jednoletých jehlicích žluté skvrny a kapky pryskyřice, během léta puchýřkovitá ložiska spor s oranžovým středem a bílým okrajem. Později následuje opad jehlic. [L 1]

Coleosporium tussilaginis na jehlici.

Možnost záměny

Nelze.

Význam

U mladých stromků snížení životaschopnosti.[L 1] Při velmi silné epidemii na LS Šternberk je uváděna ztráta cca 30 % čtyřletých jedinců borovice lesní v daném porostu (Klíma, 2001). Vážný problém může způsobit choroba na plantážích vánočních stromků. I když zde choroba nemusí způsobit úhyn jedince, může ho natolik vzhledově ovlivnit, že výsledná ekonomická ztráta bude citelná. [4]

Biologie

Délka vývojového cyklu rzi jehlicové trvá jeden rok, vývoj je však rozložen do dvou vegetačních období.[3]

Coleosporium tussilaginis, makro.

Po infekci se na bylinných mezihostitelích na spodní straně listů i na stonku vytvářejí ložiska letních výtrusů, uredie,viditelné jako oranžové skvrny, někdy již po 10-14 dnech po infekci. V příznivých klimatických podmínkách jsou uredospory produkovány po celý rok a umožňují rzi přezimovat na bylinném hostiteli, resp. na jeho zbytcích z předchozího roku. Uredospory se mohou vyvíjet i v nepřítomnosti borovice nebo se na bylinném mezihostiteli objevují před vývojem aecií na borových jehlicích.[3]

Šíření

Větrem.

Ochrana rostlin

Obvykle není nutná, lze aplikovat fungicidy účinné pro ti rzím. V obraně proti této rzi se ale jako nejúčinnější opatření jeví prevence, tj. vyžínání mladých kultur a mlazin – přednostně odstranění bylinných hostitelů, na kterých se ložiska letních a zimních výtrusů vyskytují.[4]

Chemická ochrana

  • DITHANE DG NEO-TEC
  • DITHANE M 45
  • NOVOZIR MN 80 NEW [5]

Odkazy

Literatura

  1. ↑ a b TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference

  1. ↑ EPPO, 1COLSG
  2. ↑ Taxonomie, biolib
  3. ↑ a b c d e JANČAŘÍK, Vlastislav. EPIDEMIE RZI JEHLICOVÉ V ROCE 1998 [online]. Lesnická práce, 1998, č. 07, 1998, 07 [cit. 2013-05-10]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ a b silvarium.cz
  5. ↑ agromanual.cz

Externí odkazy

Média použitá na této stránce