Rezonanční měchýřek
Rezonanční měchýřek čili vokální vak, v odborné literatuře zpravidla rezonátor[1] je pružná biomembrána, kterou má většina žabích samečků. Obvykle slouží k zesilování jejich skřehotavého volání, zejména v období námluv. Přítomnost či rozvoj rezonančního měchýřku je u většiny žabích druhů jedním z vnějškových znaků sloužících k určení samečků. Měchýřky jsou umístěny buď jako párové po obou stranách hlavy (skokani), nebo jen jeden velký v ústní dutině (rosničky a ropuchy zelené).
Rezonanční měchýřek se do ústní dutiny žab otevírá štěrbinou po každé straně jazyka. Pro vydání zvuku žába naplní vzduchem plíce a uzavře ústa i nos. Vzduch je pak z plic vypouštěn přes hrtan do rezonančního měchýřku. Rozechvěné hlasivkové vazy v hrtanu vydávají zvuk, který uvnitř měchýřku rezonuje. Tím se zvuk zesiluje, čímž se zvyšuje jeho slyšitelnost. Proudění vzduchu mezi plícemi a rezonančním měchýřkem je ovládáno svalstvem.
Vývoj
Vývoj rezonančního měchýřku se u jednotlivých druhů liší, nicméně v zásadě probíhá podle stejného scénáře. Začíná dvěma malými výrůstky naspodu tlamy, z nichž se vytvoří dva malé váčky. Ty pak rostou, až se uprostřed tlamy setkají a vytvoří společně jednu velkou dutinu, která roste, dokud není plně vyvinuta.
Účel
Základním účelem měchýřku je zesilovat zvuky, jimiž sameček láká samičku k páření, tak aby byly slyšitelné v co možná nejširším okolí. Volání samečků žabích druhů, které nemají rezonanční měchýřek, bývá obvykle slyšet jen v okruhu několika metrů, zatímco hlas zesílený rezonančním měchýřkem může být slyšet až do vzdálenosti přes jeden kilometr. Některé druhy, jimž měchýřek chybí, (příslušníci podřádu Neobatrachia a některé druhy podřádu Mesobatrachia) žijí v blízkosti vodních toků. Zvuk tekoucí vody přehluší volání samečků, a proto jsou nuceni lákat samičky k páření jiným způsobem.
Zcela jinak využívají rezonanční měchýřek příslušníci podčeledi nosatkovitých. Samečci dvou druhů, jež sem příslušejí, nabírají vajíčka, která samičky nakladou na zem, a přemístí je do svého měchýřku, kde se z nich vylíhnou a vyvíjejí pulci.[2] Sameček nosatky rezavé poté přenese vylíhlé pulce k vodnímu zdroji, do něhož je vypustí, a nechá je dospět, zatímco pulci nosatky Darwinovy zůstávají v otcovském rezonančním měchýřku až do své proměny. Nosatky jsou tímto chováním mezi žábami ojedinělé.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vocal sac na anglické Wikipedii.
- ↑ Osobní sdělení herpetologa prof. RNDr. Zbyňka Ročka, Dr.Sc. Praha 4. 3. 2025.
- ↑ ZWEIFEL, Robert G. Encyclopedia of Reptiles and Amphibians. Příprava vydání Cogger, H. G. & Zweifel, R. G.. San Diego: Academic Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-12-178560-2. S. 103. (anglicky)
- ↑ www.amphibiaweb. www.amphibiaweb.org [online]. [cit. 2015-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-09.
Literatura
- TYLER, M. J. Australian Frogs A Natural History. Chatswood, NSW, Australia: Reed Books, 1994. ISBN 0-7301-0468-0.
- COGGER, H. G.; R. G. ZWEIFEL; D. KIRSCHNER. Encyclopedia of Reptiles & Amphibians. San Francisco, CA: Fog City Press, 2003. ISBN 1-877019-69-0.
- DUELLMAN, Willam E.; LINDA TRUELS. Biology of Amphibians. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 1994. ISBN 0-8018-4780-X.
- Vocalisation [Anurans – Vocal] [online]. [cit. 2006-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-08-22.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rezonanční měchýřek na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) English Wikipedia user Froggydarb, CC BY-SA 3.0
A Red eyed Tree Frog (Litoria chloris) calling
Autor: Viridiflavus, Licence: CC BY 2.5
Male Pool frog (Rana lessonae aka Pelophylax lessonae) croacking. The bellows are pure white.