Rezonanční měchýřek

Plně nafouknutý rezonanční měchýřek samce australské rosnice červenooké
Sameček skokana krátkonohého s nafouknutými rezonančními měchýřky

Rezonanční měchýřek čili vokální vak, v odborné literatuře zpravidla rezonátor[1] je pružná biomembrána, kterou má většina žabích samečků. Obvykle slouží k zesilování jejich skřehotavého volání, zejména v období námluv. Přítomnost či rozvoj rezonančního měchýřku je u většiny žabích druhů jedním z vnějškových znaků sloužících k určení samečků. Měchýřky jsou umístěny buď jako párové po obou stranách hlavy (skokani), nebo jen jeden velký v ústní dutině (rosničky a ropuchy zelené).

Rezonanční měchýřek se do ústní dutiny žab otevírá štěrbinou po každé straně jazyka. Pro vydání zvuku žába naplní vzduchem plíce a uzavře ústa i nos. Vzduch je pak z plic vypouštěn přes hrtan do rezonančního měchýřku. Rozechvěné hlasivkové vazy v hrtanu vydávají zvuk, který uvnitř měchýřku rezonuje. Tím se zvuk zesiluje, čímž se zvyšuje jeho slyšitelnost. Proudění vzduchu mezi plícemi a rezonančním měchýřkem je ovládáno svalstvem.

Vývoj

Vývoj rezonančního měchýřku se u jednotlivých druhů liší, nicméně v zásadě probíhá podle stejného scénáře. Začíná dvěma malými výrůstky naspodu tlamy, z nichž se vytvoří dva malé váčky. Ty pak rostou, až se uprostřed tlamy setkají a vytvoří společně jednu velkou dutinu, která roste, dokud není plně vyvinuta.

Účel

Základním účelem měchýřku je zesilovat zvuky, jimiž sameček láká samičku k páření, tak aby byly slyšitelné v co možná nejširším okolí. Volání samečků žabích druhů, které nemají rezonanční měchýřek, bývá obvykle slyšet jen v okruhu několika metrů, zatímco hlas zesílený rezonančním měchýřkem může být slyšet až do vzdálenosti přes jeden kilometr. Některé druhy, jimž měchýřek chybí, (příslušníci podřádu Neobatrachia a některé druhy podřádu Mesobatrachia) žijí v blízkosti vodních toků. Zvuk tekoucí vody přehluší volání samečků, a proto jsou nuceni lákat samičky k páření jiným způsobem.

Zcela jinak využívají rezonanční měchýřek příslušníci podčeledi nosatkovitých. Samečci dvou druhů, jež sem příslušejí, nabírají vajíčka, která samičky nakladou na zem, a přemístí je do svého měchýřku, kde se z nich vylíhnou a vyvíjejí pulci.[2] Sameček nosatky rezavé poté přenese vylíhlé pulce k vodnímu zdroji, do něhož je vypustí, a nechá je dospět, zatímco pulci nosatky Darwinovy zůstávají v otcovském rezonančním měchýřku až do své proměny. Nosatky jsou tímto chováním mezi žábami ojedinělé.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vocal sac na anglické Wikipedii.

  1. Osobní sdělení herpetologa prof. RNDr. Zbyňka Ročka, Dr.Sc. Praha 4. 3. 2025.
  2. ZWEIFEL, Robert G. Encyclopedia of Reptiles and Amphibians. Příprava vydání Cogger, H. G. & Zweifel, R. G.. San Diego: Academic Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-12-178560-2. S. 103. (anglicky) 
  3. www.amphibiaweb. www.amphibiaweb.org [online]. [cit. 2015-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-09. 

Literatura

  • TYLER, M. J. Australian Frogs A Natural History. Chatswood, NSW, Australia: Reed Books, 1994. ISBN 0-7301-0468-0. 
  • COGGER, H. G.; R. G. ZWEIFEL; D. KIRSCHNER. Encyclopedia of Reptiles & Amphibians. San Francisco, CA: Fog City Press, 2003. ISBN 1-877019-69-0. 
  • DUELLMAN, Willam E.; LINDA TRUELS. Biology of Amphibians. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 1994. ISBN 0-8018-4780-X. 
  • Vocalisation [Anurans – Vocal] [online]. [cit. 2006-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-08-22. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Litoria chloris calling.jpg
(c) ​English Wikipedia user Froggydarb, CC BY-SA 3.0
A Red eyed Tree Frog (Litoria chloris) calling
RanaLessonaeCroacking.JPG
Autor: Viridiflavus, Licence: CC BY 2.5
Male Pool frog (Rana lessonae aka Pelophylax lessonae) croacking. The bellows are pure white.