Rhäzüns

Rhäzüns
Pohled na obec
znak
Poloha
Souřadnice	46°48′ s. š., 9°24′ v. d.
Nadmořská výška	657 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Imboden
Rhäzüns Rhäzüns, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	13,37 km²
Počet obyvatel	1 611 (31.12.2020)
Hustota zalidnění	120,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	rhaezuens.ch
PSČ	7403
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rhäzüns (rétorománsky Razén) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Imboden. Nachází se v údolí Zadního Rýna, asi 12 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 657 metrů. Má přibližně 1 600 obyvatel.

Obec leží v údolí Zadního Rýna, před jeho soutokem s Předním Rýnem. Nadmořská výška katastru obce osciluje mezi 593 m (na břehu Rýna) a 1 998 m (hřeben Sarner Alp).

Rhäzüns je poprvé zmiňován v dokumentu z roku 840 jako Raezunne. Rhäzüns původně tvořil farnost se sousedním Bonaduzem a farním kostelem byl kostel sv. Jiří. V letech 1529–1667 byly obě farnosti postupně odděleny. Od založení Horní neboli Šedé konfederace v roce 1424 tvořil Rhäzüns dvůr s obcemi Bonaduz, Domat/Ems a Felsberg. Po roce 1497 připadla obec Habsburkům ze Zollernu výměnou za stejnojmenné panství Haigerloch, ale zůstala součástí Tří konfederací. Nový panovník Maxmilián I. Habsburský a jeho nástupci zpočátku dávali panství do zástavy různým místním rodům, jako byli Marmelové, Plantové, Stampové nebo Traverové. Od roku 1696 bylo panství spravováno přímo Habsburky. Po Vídeňském kongresu se Rhäzüns v roce 1819 definitivně stal součástí kantonu Graubünden.^[1]

Dnešní farní kostel Nossadunna (Narození Panny Marie) byl postaven v roce 1702 za přispění pána Rhäzünsu, německého císaře Leopolda I. Kostel byl postaven na místě prvního kostela v Rhäzünsu. Minerální pramen se komerčně využívá od roku 1850 a dal jméno minerální vodě Rhäzünser.

Až do poloviny 19. století mluvili všichni obyvatelé graubündenským dialektem němčiny. Ačkoli se jednalo o tzv. středohornoněmecký dialekt, tradičně se ve všech obcích okresu Imboden používala jako spisovný jazyk rétorománština (dialekt sursilvan). V tomto ohledu se Rhäzüns podobal obcím Bergün a Filisur, kde se také používalo nebo používá středohornoněmecké nářečí, ale jako spisovný jazyk se používala rétorománština v hornoengadinském dialektu putér (tam, historicky vzato, hlavně z náboženských důvodů).

Navzdory neustálému nárůstu němčiny zůstala rétorománština většinovým jazykem až do roku 1970. Tento podíl však klesl z 96 % v roce 1880 na 82 % v roce 1910, 76 % v roce 1941 a 52 % v roce 1970 (tj. 466 osob). V 70. letech 20. století došlo k jazykovému posunu směrem k němčině, která se stává stále dominantnější. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:

Obec leží na kantonální hlavní silnici č. 13. V její bezprostřední blízkosti vede také dálnice A13 v trase St. Margrethen – Chur – Bellinzona. Železniční stanice Rhäzüns se nachází na trati Landquart–Thusis, na niž dále navazuje Albulská dráha překonávající stejnojmenné pohoří a končící ve Svatém Mořici.

• Georg Otto von Toggenburg (1810–1888), rakouský politik švýcarského původu, pocházel z Rhäzüns

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhäzüns na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rhäzüns na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky