Rhadamanthys

Rhadamanthys
Choť	Alkména
Děti	Gortys Oinopión Erythrus
Rodiče	Zeus a Héfaistos a Európa
Příbuzní	Mínós[1][2] a Sarpedon (sourozenci)
Funkce	krétský král
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rhadamanthys (latinsky Rhadamanthus) byl syn nejvyššího boha Dia a jeho milenky Európy. Jeho bratry byli krétský král Mínós a Sarpédon, který kraloval v Lykii. Rhadamanthys se oženil s Alkménou, matkou Héraklovou, poté, co zemřel její manžel, tírynthský král Amfitryón.

O jeho životě se mnoho neví, snad jen to, že nikde nevládl (Homér o něm jako o králi či vládci nemluví). Snad byl učitelem Héraklovým, byl prý spravedlivý a moudrý. Jemu se připisuje výrok, že „na ránu je správné odpovědět ranou“.

Podle pozdějších autorů zdědil po smrti nevlastního otce, krétského krále Asteria, třetinu Kréty; vydal tam zákony považované za vzor dokonalosti a zavedl institut přísahy.^[3]

Po smrti se Rhadamanthys spolu s bratrem Mínóem a statečným a rovněž spravedlivým Aiakem stal soudcem v podsvětí. Tvořili podsvětní soudní tribunál, před nějž předstupoval každý ze zesnulých. Tribunál určoval místa v Elysiu spravedlivým, nespravedlivé předávali k potrestání bohyním pomsty Erínyiím a ty zbylou většinu těch, kteří nebyli ani dobří ani zlí, ponechávaly v podsvětí jako stíny bez těla. Nejtěžší provinilci končili v Tartaru.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rhadamanthys na Wikimedia Commons

Literatura

• ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 456 s. ISBN 80-85946-29-7. 
• Publius Ovidius Naso, Proměny, Kniha VII.
• Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti