Rheintalhaus

Rheintalhaus (česky „Dům v údolí Rýna“) nebo Rheintalhof (česky „Dvůr v údolí Rýna“) je tradiční forma venkovského domu v západorakouském Dornbirnu a okolních obcích ve vorarlberském údolí Rýna. Tento typ domů byl postaven ve druhé polovině 17. a v průběhu 18. století.

Stavební vlastnosti

Rheintalhaus je stavěný jako roubená stavba, což je charakteristický a převládající typ staveb pro střední a východní Alpy.^[1] Při původním stavebním postupu výstavby těchto domů, který byl běžný před rokem 1800, byly patrné vyčnívající trámové hlavy v rozích a tam, kde se vnitřní stěny stýkají s vnější zdí. V průběhu posledních 100 až 150 let byly četné pohledové dřevěné stěny původních roubených domů opatřeny dřevěným šindelem nebo omítnuty a také vyčnívající hlavice trámů byly odříznuty.^[2] Suterén je zděný^[1] částečně býval využíván jako tkalcovský sklep.^[3]

Rheintalhaus lze charakterizovat různými vlastnostmi:

• Převážná většina těchto domů má šikmou střechu se zalomeným spodním lemem, který má menší sklon. Toho je dosaženo pomocí nástavby krovu.^[1] Dochovalo se také několik exemplářů s plochou sedlovou střechou.^[4] Tyto střechy bývaly dříve pokryty prkenným šindelem a zatíženy velkými kameny. Krátce před rokem 1600 byl v Lutychu vynalezen nový způsob, výroby hřebíků, tzv. štípání, místo aby se museli kovat kladivem. Takto vyrobené hřebíky byly původně využivány ke stavbě lodí v Holandsku. Ve druhé polovině 17. století došlo k poklesu cen těchto hřebíků a k jejich využívání ke stavbě domů. Byly tak postaveny první majestátní domy se strmými střechami probitými hřebíky.^[5] Původní dřevěné šindely byly postupně nahrazeny pálenými taškami.

Převislé šikmé střechy měly časem tendenci klouzat do stran. Kleštinové trojúhelníky se postaraly o nápravu vyztužením vyčnívajících krokví vaznicovými oblouky.^[5]

• Charakteristickými znaky jsou dvojitě uspořádaná okna a často nad spodními patry vyčnívající štítové patro.^[6] Na přízemní úrovni chrání kamenné sokly před povodněmi.^[7]
• Štítové stříšky vznikly v 16. století v kantonu Schwyz ve Švýcarsku. Chrání před srážkami, v létě zastíní okna při silném slunečním svitu^[5] a staly se také typickým znakem domů ve stylu Rheintalhaus.^[6][8] Původně byly stříšky velmi jednoduché s odkrytou podhledovou stranou, později začala být podhledová strana těchto stříšek stavěna jako konkávní (vydutá) a bohatě zdobená.^[5]
• Prostorové členění domů Rheintalhaus je jednotné. Součástí domu je hlavní vytápěná světnice a vedlejší místnost, která často sloužila jako ložnice rodičů, a dále kuchyně v zadní části domu. Vchod do domu je zpravidla na okapové straně. Z kuchyně vede schodiště do horního patra, které má stejný půdorys jako spodní patro. V horním patře jsou většinou umístěny ložnice dětí.^[2] Stájová stodola je k obytnému domu přistavěna ve stejné hřebenové výšce.^[1]

Galerie

• 
  Červený dům, postavený v roce 1639, je dominantou Dornbirnu a nejstarším domem ve stylu Rheintalhaus ve městě
• 
  Dům na Klostergasse 1 v Dornbirnu pochází z doby kolem roku 1700
• 
  Loackerhaus v Dornbirnu s rokokovými malbami na spodní straně štítových stříšek
• 
  Vlastivědné muzem ve Schwarzachu sídlí v domě Hermann-Dür-Haus z poloviny 19. století
• 
  Rheintalhaus z druhé poloviny 18. století na Staldenstraße 4 v Lustenau
• 
  Budova ze 17. století s lisovanými římsami na ulici Landstraße v Hardu
• 
  Rheintalhof ve Schnifis. Nad dveřmi do sklepa se nachází dřevěné schodiště do krytého vchodu
• 
  Světnice v Siebers Hus. Jedná se o dům ve stylu Rheintalhaus ze 17. století (obec Meiningen)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rheintalhaus na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rheintalhaus na Wikimedia Commons